V současné době chystám další knihu – Čarovná lékárna kolem našeho domu II, ve které budou další běžně se vyskytující plané rostliny, volně rostoucí kolem nás. Mimo jiné i přeslička rolní.

Tentokrát bude kniha pojatá jinak. Trochu do hloubky. Připadá mi, že současná bylinářská literatura nepřináší již nic nového ani odborného. Informace se často opakují. Proto to bude trochu jinak. Méně rostlin, ale rozeberu je “na šroubky”. A opět spousty receptů, podle kterých si sami můžete rostliny připravovat k léčebným účelům. Zatím vím, že v knize bude přeslička, kostival, tužebník jilmový, vrbina penízková, kakost smrdutý, lnice obecná, šťavel růžkatý a zřejmě i několik dalších rostlin.

Jelikož je zrovna období sběru přesličky rolní, podělím se s vámi o část kapitoly z nové knihy o této rostlině.

Přesličku rolní uvádím i ve své knize Domácí lékař jako výborný prostředek na plicní onemocnění. Farář Kneipp používal přesličku i k léčbě tuberkulózy. Lze ji využít při bronchitidě (zánětu průdušek) a je vhodné ji také používat při terapii závislosti na nikotinu a odvykání kouření. Mimo jiné posiluje imunitní systém. Přesličku hojně používala i Maria Treben, která o ní říkala: „Přeslička vymyje, rozpustí a zároveň vypálí vše škodlivé.“

Nejdůležitější složkou přesličky je oxid křemičitý, který je v rostlině přítomen ve formě polymeru (mnohokrát se v molekule opakuje – je to jeden článek řetězce). Obsah oxidu křemičitého je podle místa výskytu rostliny v rozsahu 3-16 %, ze kterého se ale jen 10% rozpouští ve vodě a přechází do odvarů. Když rostlinu spálíme, zůstane po ní bílošedá kostra, tvořená křemíkem. Dle Storla tvoří křemík až 79% popela. Přesličky jsou známé biosilicifikátory. Biosilicifikací je nazýván proces ukládání křemíku živými organismy. Přeslička prostě vychytává křemík ze svého prostředí. Usazeniny oxidu křemičitého byly pozorovány ve všech rostlinných oblastech od oddenku až po stonek, větvičky a spory přesličky. Zajímavé ale je, že hydroponické pěstování přesličky v nepřítomnosti kyseliny křemičité vedlo k normálním zdravým rostlinám, které ale po kyselém natrávení nevykazovaly žádné usazování oxidu křemičitého nikde ve svých tkáních.

Z poznatků vyplývá, že bohatý zdroj křemíku je významným faktorem při léčbě, i když léčivý účinek přesličky nelze přičítat jen koloidní kyselině křemičité.

VÝHODY KŘEMÍKU PRO LIDSKÝ ORGANISMUS

Křemík je po kyslíku druhým nejrozšířenějším prvkem zemské kůry.

Křemík je nezbytný v každém živém organismu. Výzkum ukazuje, že dospělý člověk má v těle přibližně 6-7 g křemíku a některé tkáně jej hromadí více než jiné. Křemík je zejména v těch tkáních, které souvisejí s imunitním systémem, jako jsou lymfatické uzliny, plíce, slezina, a také v pojivové tkáni. Právě v pojivové tkáni je role křemíku nejdůležitější. Naše vlasy, nehty a pevná pokožka křemík velmi potřebují. Křemík je totiž nepostradatelný pro syntézu kolagenu a stavbu kyseliny hyaluronové, což jsou látky potřebné nejen pro zdraví, ale i pro krásu. Za zmínku stojí, že všechny žlázy s vnitřní sekrecí obsahují velké množství křemíku a nedostatek křemíku může výrazně narušit jejich práci. Křemík se také hromadí v epitelu.

A co je to pojivová tkáň? Je to tkáň, která má původ v mezenchymu – primitivní rosolovité tkáni, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány. V organismu zastává pojivová tkáň mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a má obrannou funkci. Patří sem výplňová tkáň jako vazivo a chrupavky, opěrná pojivová tkáň – kosti a zubní sklovina.

Větší množství křemíku bylo nalezeno u mladých lidí oproti starým. Ve stáří množství křemíku v těle klesá. Ve spojení s kolagenem, elastinem, keratinem a proteoglykany se křemík podílí na stavbě pojivových tkání, jejich pevnosti, výdrži a pružnosti. Kolagen je základní stavební bílkovina. Keratin je nutný pro správnou stavbu vlasů, nehtů a kůže, elastin je nutný pro elasticitu cév, šlach a vazů, glukosaminoglykany jsou nutné pro správné složení chrupavky. Navíc křemík podporuje vstřebávání vápníku a vitamínu D. Po 25. roce je organismus schopen vytvářet čím dál méně kolagenu, ve věku 50-60 let jeho množství opět klesne na velmi nízkou hladinu. Lidské tělo potřebuje denní příjem 17 až 40 mg křemíku.

Johann Kunzle: „Každý by měl od určitého věku vypít 1 šálek přesličkového čaje denně, ztratily by se revmatismus, dna i nervové bolesti, každý člověk by prožil zdravé stáří.“

A skutečně bylo zjištěno, že nedostatek křemíku se může projevovat příznaky stárnutí – řídnutí kostí, suchá pokožka s tvorbou vrásek, nehty jsou bez lesku, vlasy jsou slabé, lámavé a ztenčelé apod. Přeslička jakožto zdroj křemíku je tedy vynikajícím geriatrikem (lékem ve stáří).

Z přesličky lze dosáhnout zvýšeného výtěžku kyseliny křemičité jen dlouhým vařením ve vodě. V přesličce obsažený polymer delším působením tepla ve vodném prostředí depolymerizuje na rozpustnější nízkomolekulární formu polymeru, která v biologickém prostředí degraduje na výchozí látku. V odvarech obsažená koloidní kyselina křemičitá se vstřebává do těla a může se tak uplatnit její vliv na pružnost tkání v organimu. Dlouhodobé důsledné užívání přesličky s určitou koncetrací polymerního oxidu křemičitého nahrazuje v těle jeho kritický úbytek.

Křemík se podílí se na metabolismu mnohých tkání. Kyselina křemičitá lehce proniká do moče, kůže a sliznic. Vyskytuje se hlavně na místech, kde probíhají hojivé procesy, ale také v poškozených cévách a ve stěnách patologicky změněných vlásečnic, které pak mají zvýšenou propustnost a lámavost. Ovlivňuje regulační procesy v cévní stěně, a proto se ordinuje jako pomocný lék při ateroskleróze (hlavně v počátečním stadiu a prevenci). A také při stavech, kdy hrozí, nebo již začalo kapilární krvácení. Tyto pochody jsou žádoucí i v tkáních pohybového systému, kde je snížené krevní zásobení v důsledku změn revmatickými procesy.

Nedostatek křemíku ve výživé dětí až v 35% brzdí růst, vývoj kostí a zubní skloviny.

Nižší kyselost žaludku (v důsledku nemoci nebo stárnutí) snižuje schopnost metabolizovat křemík z potravinových zdrojů, což má za následek nízké vstřebávání křemíku

Snížení množství křemíku v těle se pozoruje při ateroskleróze, TBC a některých nádorových procesech.

Wolf Dieter Storl považuje křemík jako přijímač a retranslátor světelného a tepelného záření z vesmíru. Je to jakási optická čočka, která soustřeďuje síly přicházející z periferie sluneční soustavy a předává je živým organismům. Používáním přesličky prozáří tyto síly i o nás. Léčivé kosmické energie vyzařují s pomocí přesličky až do nejvzálenější periferie našeho těla vlasů, chupů, nehtů a kůže. Přeslička zvyšuje citlivost a vnímavost ledvin, doslova dokáže řídit tento nejdůležitější orgán vodního hospodářství.

Křemík zpevňuje tkáně, tiší krvácení a posiluje imunitu.
Křemík je nezbytný pro syntézu kolagenu a elastinu a je důležitý pro zdraví pojivových tkání – kostí, chrupavek, šlach a kloubů. Kolagen působí jako lešení, které poskytuje podporu tkáním, zatímco elastin dodává elasticitu tkáním, kůži, vlasům a cévám.
Oxid křemičitý se nachází v nehtech, díky němuž jsou pevné. Pokud se obsah křemíku ve stav sníží, pak jeho nedostatek způsobuje křehké a lámavé nehty.
Totéž se děje s vlasy, nedostatek křemíku vede k vzniku matných, křehkých a lámavých vlasů.
Při nedostatku křemíku se ztrácí elasticita pokožky, protože křemík je důležitý pro stavbu kolagenu a kyseliny hyaluronové. Každý, zvláště ženy, které chtějí předcházet předčasnému stárnutí pokožky a pečovat o své vlasy a nehty, by měly užívat přípravky a koupele na bázi křemíku.
Křemík je důležitý pro zdraví kloubů. Oxid křemičitý je důležitý pro pevnost a pružnost kolagenu, tedy i pro kvalitu vazů a chrupavky. Oxid křemičitý může pomoci při symptomech artritidy a při zmírňování bolestí kloubů.
Přítomnost oxidu křemičitého pomáhá tělu využívat vápník. Je tedy důležitý pro zdraví kostí a prevenci osteoporozy. Stárnutím hladina oxidu křemičitého klesá a kosti se stávají méně pevnější. Totéž platí i pro zubní sklovinu.
Oxid křemičitý posiluje svalovou tkáň a krevní cévy, proto asi není překvapením, že jeho nedostatek byl zjištěn v nemocných srdcích a cévách. Oxid křemičitý může pomoci zabránit kalcifikaci aterosklerotického plátu tím, že pomáhá směřovat vápník do kostí a nikoliv měkkých tkání. Příznivě ovlivňuje pružnost a pevnost cév. Je to tedy kvalitní antisklerotikum, hlavně v počátcích.
Může také hrát roli v elektrochemických přenosech nervového systému.
Vzhledem k tomu, že oxid křemičitý je důležitou součástí zdravé kůže a střevní stěny, je také důležitý při prevenci infekcí a dalších nemocí. Kůže a náš trávicí systém jsou prvními obrannými liniemi, které nás chrání proti patogenům.
Urychluje proces hojení. Jako součást kolagenu může oxid křemičitý urychlit hojení popálenin, ran a jizev.
Existují určité důkazy, že nahromadění hliníku přispívá k Alzheimerově chorobě, a jedna menší studie ukázala, že oxid křemičitý může hrát roli při odstraňování hliníku. Nebyla to nejkvalitnější studie a ještě je třeba provést mnoho dalšího výzkumu, ale je povzbudivé, že oxid křemičitý by nám mohl pomoci zbavit se tohoto kovu, který je rozšířený v životním prostředí, kosmetických výrobcích a potravinách.
Oxid křemičitý je důležitý při obnově a posílení tkání žaludku a střev.
Ruský vědec M. Voronkov dokázal, že křemík pohlcuje a váže houby, včetně Candidy a dalších plísní a kvasinek, které způsobují dysbiózu. Ukazuje se však, že symbiotické bakterie z rodiny Lactobacillus nemají schopnost „přilnout“ ke křemičitým látkám. Víme takto, že přirozená symbiotická mikrobiota není křemíkem poškozena.

Nejbohatším zdrojem křemíku v přírodě je asi přeslička, ale křemík je přítomen i v běžně konzumovaných potravinách rostlinného původu, protože rostliny tento minerál také využívají pro pevnost a pružnost – většinou jde o zeleninu, ovoce a obilniny. Okurka, celer, chřest, oves, pohanka, proso, ječmen, sladké brambory, listová zelenina, fazole, pórek, topinambury, bambusové výhonky a dokonce i jahody jsou skvělými zdroji oxidu křemičitého. Vcelku dost křemíku je také v obyčejné vodě. Z léčivých rostlin se velké množství sloučenin křemíku kromě přesličky nachází také v ovesné slámě, křídlatce, kopřivě, kontryhelu, podbělu, vodních a vlhkomilných rostlinách, slámě, konopí, islandském lišejníku, brutnáku, plicníku a pískavici apod.

JAK DOSTAT Z PŘESLIČKY CO NEJVÍCE KŘEMÍKU:

Nejlepší formou jsou odvary, to znamená, že bylinky vaříme ve vodě minimálně 10 minut. Když se polymery oxidu křemičitého rozpustí ve vodě, přejdou do koloidní formy a teprve potom křemík naše tělo dobře vstřebá. Přesličku je možné namočit na několik hodin do vody ve skleněné nebo keramické misce nebo v kvalitním smaltovaném hrnci. Vyhněte se nádobám vyrobeným z oceli, zejména hliníku, protože cenný oxid křemičitý uvolněný z bylinky může reagovat s kovy obsaženými v nádobě. Předem namočené bylinky později uvaříme. Odvar z přesličky by se měl vařit minimálně 10 minut, nejlépe 20 minut, při nízké teplotě, aby se dobře uvolnily sloučeniny křemíku ve formě koloidního oxidu křemičitého. Po scezení lze čaj pít nebo použít ke koupeli. Koupel by měla trvat alespoň 20 minut. Koupele z přesličky rolní lze používat cyklicky každé 2-3 dny.

Pití čajů z přesličkových odvarů nebo koupele jsou velmi bezpečným způsobem dodání křemíku do těla. Bylinné přípravky s křemíkem se doporučují všem, zejména těhotným ženám, kojícím matkám a seniorům, kteří mají na tento prvek největší nároky. Může to být způsob, jak se vyhnout nadměrnému krvácení při menstruaci, krvácení v těhotenství, krvácení dásní, krvácení z nosu a žilek, protože oxid křemičitý má velmi pozitivní vliv na srážlivost krve. Křemík v takových přípravcích může být také užitečný při léčbě osteoporózy.

Někdy může trochu dráždit žaludek, ve starověku právě kvůli tomuto byla přeslička vařena často ve víně.

Když ponecháte nějakou dobu stát silný přesličkový odvar, na povrchu tekutiny se vám usadí taková jakoby skelná vrstvička připomínající tenoučký led – je to usazenina křemíku. Totéž je vidět například, pokud si připravíme přesličkovou jíchu k použití na zahradě.

ZÁSADY SPRÁVNÉ PŘÍPRAVY A UŽÍVÁNÍ PŘESLIČKOVÉHO ČAJE – SHRNUTÍ

K vnitřnímu užití používáme jen přesličku rolní (Equisetum arvense), ke koupelím můžeme použíz všechny druhy přesliček. Jak rozpoznat přesličku rolní – bude v nové knize podrobně rozebráno, v tomto článku se tomu věnovat nebudu.
Přeslička se musí dlouho vařit, aby se uvolnil oxid křemičitý. Ještě lepší je, ji nechat přes noc ponořenou ve vodě, ve které se bude ráno vařit.
Nepoužívíme kovové nádoby. Vaříme ve smaltu či varném skle.
K vnitřnímu použití podáváme 1ČL na šálek vody a vaříme 10-20 minut. Poté necháme ještě 15 minut louhovat. K zevnímu použití a ke kloktání lze použít větší množství přesličky, roztok pak nepolykáme.
Pokud ale chceme využít jen diuretický efekt byliny, pak stačí udělat nálev, tedy přesličku jen spařit – bylinu zalít horkou vodou a nechat 15 minut vylouhovat, pak přecedit.
Maximální denní dávka přesličky je asi 5g, tedy cca 4 ČL.
Při velmi závažných stavech doporučovali dříve bylináři i velmi silné odvary – samozřejmě jen na přechodnu dobu.
V urologických a revmatologických indikacích by se mělo vypít 0,75 -1 l odvaru denně.
V ostatních indikacích 0,5-0,75 l denně.
Pokud nám nejde o odvodňování – vzhledem k tomu, že je přeslička močopudná, pijeme ke každému šálku odvaru i sklenici vody
Pokud by byl žaludek na přesličku citlivý, pak ji lze vařit ve víně.
Přesličku podáváme maximálně 4 týdny, pak si uděláme přestávku. Při nutnosti dlouhodobého používání někdy doporučuji režim 5+2 – tedy 5 dnů popíjet, 2 dny přestávka.
Při léčbě přesličkou užíváme vitamín B1 – thiamin. Proč? To se dozvíte dále.

PŘESLIČKOVÝ ODVAR

1 ČL přesličky zalijeme 300 ml vody a na velmi slabém ohni pod poklicí ji vaříme 15 minut. Pak necháme ještě dalších 15 minut macerovat a přecedíme. Pijeme 2x – 3x denně.

Přesličku užíváme maximálně 14 dnů až 3 týdny, pak uděláme týden přestávku. Nebo ji pijeme 5 dnů v týdnu a 2 dny uděláme přestávku. Přeslička působí močopudně a dlouhodobé užívání by mohlo způsobit vyplavování důležitých minerálů z těla. Během užívání přesličky je vhodné popíjet minerální vody. Přesličkový čaj lze po přechodnou dobu podávat i dětem, zejména těm, které často trpí na bronchitidy. Čaj osladíme medem, aby jim chutnal.

MUSÍME SI ALE UVĚDOMIT, ŽE PŘESLIČKA NENÍ JEN KŘEMÍK!

Přeslička obsahuje také saponiny (do 5%) – pěnité, mýdlové substance, které podporují tvorbu hlenů a působí močopudně – hlavně equisetonin.

Důležité jsou také flavonoidní glykosidy (aglykony jsou – kvercetin, luteolin, kaempferol), které zpevňují krevní cévy a prokazují účinnost při křečových žilách

Původně se vědci domnívali, že za diuretickým (močopudným) účinkem stojí kyselina křemičitá, to bylo ale v roce 1958 vyvráceno. Za diuretickým účinkem stojí celá řada flavonů. Proto, pokud chceme využít hlavně diuretický účinek přesličky, nemusíme ji dlouze vařit, protože flavony se do vody dostanou již po pár minutách louhování. Ani saponin equisetonin nestojí za diuretickým účinkem, jak se dříve myslelo.

Důležitými látkami jsou i jiné minerály a stopové prvky jako jsou K, Ca, Mg, Fe, Mn, Al. Čaj z přesličky je vynikajícím zdrojem minerálních látek, Storl připodobňuje přesličku k Schusslerovským solím.

Jsou zde přítomny i třísloviny a malé množství hořčin, také organické kyseliny – šťavelová, jablečná a akonitová (před identifikací nazývaná equistová).

Přeslička obsahuje i stopy alkaloidů – např. nikotin, palustrin, ekvizetin.

Stejně jako jiné zelené rostliny obsahuje i přeslička hojně vitamínu C (130 mg ve 100 g), ale i další vitamíny jako je vitamín B1 a karotenoidy (asi 4,7 mg na 100 g).

Pamatujte prosím, že přeslička obsahuje enzym zvaný thiamináza, který má schopnost štěpit vitamín B1 (thiamin), takže to s její konzumací nepřehánějte (ani koupele). Po delším užívání přesličky (například měsíc) se mohou vyskytnout příznaky nedostatku vitamínu B1. Proto užíváme během léčby přesličkou vitamín B1. Mohou vzniknout příznaky polyneuritidy a snížení srdečního tepu. Gornická v tomto případě doporučuje každé ráno 1 minutu šlapat studenou vodu a pak ulehnout do postele, tep se upraví.

KONTRAINDIKACE A VEDLEJŠÍ ÚČINKY LÉČBY PŘESLIČKOU

Pozor na záměnu s jinými druhy přesliček, které jsou toxické a také na hnědé skvrny – přesličky mohou být napadeny cizopasnou houbou (Ustilago equiseti), která může způsobit otravu.

Podle Zentricha dlouhodobé užívání nebo používání větších dávek přesličky rolní způsobuje nevolnost a lehkou otravu. Proro nepřekračujeme stanovené dávkování a děláme přestávky.

Užívání přesličky ústy může způsobit pokles hladiny vitaminu B1 (thiamin) v těle. Obsahuje chemickou látku zvanou thiamináza, která rozkládá vitamín thiamin. Teoreticky by tento účinek mohl vést k nedostatku thiaminu. To by mohlo nezvratně poškodit mozek či nervový systém se symptomy jako jsou zmatenost, poruch chůze, poruchy vidění a očních pohybů, poruchy paměti. Lidé s poruchami výživy obecně by neměli užívat přesličku. Pokud přesličku užíváte pravidelně, měli byste denně užívat i B komplex či samotný thiamin. Během užívání přesličky také nepijte pravidelně alkohol, protože ten také může způsobit pokles hladiny thiaminu.

Přeslička může také způsobit hypokalemii (nedostatek draslíku v krvi). Přeslička rolní může vyplavovat draslík z těla, takže lidé, kteří jsou ohroženi nízkou hladinou draslíku, by přesličku neměli užívat.

Je popsáno, že by mohla ve velkém množství způsobit nikotinovou toxicitu, nicméně to se mi zdá vzhledem k obsahu nikotinu ve stopách velmi nepravděpodobné. Z tohoto důvodu se také nedoporučuje pro velmi malé děti (myšleno kojence). Jinak pro děti všeobecně jsou vhodnější přesličkové koupele nebo velmi zředěný přesličkový čaj.

Při užívání přípravků z přesličky ústy dbejte na dostatečný příjem tekutin. Každý šálek přesličkového odvaru by měl být doprovázen pitím vody.

Nepoužívejte přesličku při akutní nefritidě, silně dráždí ledviny.

Přestože je uváděno používání přesličky u jaterních onemocnění včetně hepatitid, je popsán případ muže s hepatitidou B, kterému se při pití šťávy z přesličky výrazně zvýšily jaterní enzymy. Není ovšem uvedeno, kolik šťávy a jak dlouho ji pil. Pokud se jednalo o vylisovanou šťávu, mohlo být množství přesličkového extraktu opravdu neúměrně velké oproti klasickému odvaru. Po vysazení šťávy se jaterní enzymy opět snížily. Proto je potřeba u stávajících jaterních onemocnění při užívání přesličky kontrolovat jaterní enzymy.

Při alergii na přesličku se může vyskytnout vyrážka či jiné alergické symptomy. U pár dětí, které používaly stonky přesličky jako foukačky, byla hlášena alergická reakce při požití šťávy z přesličky.

Nepodávat u lidí alergických na nikotin, je popsán jeden takový případ alergické reakce.

Saponiny mohou způsobit zažívací potíže a nesnášenlivost přesličky s nevolností (Mattioli v těchto případech doporučoval raději vinný odvar).

Alkaloid equisetin je ve vysokých dávkách nervovým jedem. Zvířata krmená velkým množstvím přesličky měla horečky, ztratila na váze, trpěla průjmem, zvýšeně močila, zeslábla jim svalovina, měla nepravidelný tep. Některá i zahynula. Příznaky mohla být způsobena i intoxikací nikotinem a také hypokalemií.

Lidé kouřící cigarety či užívající nikotinové náplasti či žvýkačky by neměli přesličku užívat.

Nepodávat těhotným a kojícím, mohlo by dojít k depleci thiaminu, hypokalemii či intoxikaci nikotinem.

Chcete vědět po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.

Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.

Tištěná kniha Čarovná lékárna kolem nás je bohužel zatím vyprodaná, ale v pdf verzi jakožto elektronickou knihu, si ji stále pořídit můžete.