V květnu jsem oslavila kulaté narozeniny a nadělila jsem si netradiční dárek. S mým mužem (v mých příspěvcích mu pro větší anonymitu budeme říkat El) jsme se rozdodli, že si projdeme tzv. Stezku Českem. O co se jedná? Stezka Českem je projekt party nadšenců, kteří vymysleli trasy, jak obejít Českou republiku přibližně po jejích hranicích. Pro více informací o Stezce Českem mrkněte ZDE.
Protože chodím do práce a mám na dlouho objednané pacienty, musíme si trasu rozkouskovat na etapy. Jako první etapu jsme si vybrali Podyjí. Z Mikulova do Vranova nad Dyjí. Ušli jsme 100 km za 4,5 dne po svých (tedy prakticky za 4 dny – 1. a poslední den byly poloviční). Jsme na sebe hrdí. Spali jsme ve stanu, který jsme si sami nesli, 2x pak i v penzionu. Byla to ta nejlepší dovolená, kterou jsem kdy zažila. Jen my a příroda. Na zádech každý 14 kg batoh. Kvůli bezlepkové dietě jsem si nesla vlastní dehydrovanou stravu, kterou jsem sama před akcí sušila v troubě. Jídlo jsme si pak připravovali na lihovém vařiči uprostřed přírody. Občas totiž byly přítomny úseky, kde jiné jídlo neseženete.
Neznám lepší čističku hlavy, meditaci a terapii těla a mysli. Přes občasné útrapy se cítíme naprosto skvěle. Máme naprosto vyprázdněnou hlavu. Jakékoliv starosti či malicherné problémy se z mysli vypařily. Vzhledem k zátěži během chůze byl v hlavě jen prostor na myšlenky typu: Kdy se posuneme o další kilometr, kdy bude další bod z mapy, zda to dojdeme, zda vydrží klouby a svaly, jak překonat různé tělesné útrapy včetně například bolesti, zda uneseme zátěž, kterou jseme si na záda připevnili… Prostě dokonalá meditace uprostřed přírody, napojení na přítomný okamžik, protože jinak to nejde. Vnímáte jen své tělo a okolní přítrodu všemi smysly. Všude kolem krásně zelené stromy, keře, rostliny, voda, obloha, cítíte nádhernou vůni kvetoucích keřů a stromů, slyšíte koncert různých druhů ptáků, kvákání žab… A tohle vše bez přestávky od rána do večera. Prostě nádhera. Určitě plánujeme pokračování v dalších etapách.
Jelikož to bylo velmi zábavné, v mém blogu vám popíšu naše příběhy během putování. Léčivé rostliny nás doprovázely nejen jako rostoucí přátelé kolem cest (viděla jsem spousty druhů, které běžně nevídám), ale také nám velmi pomáhaly při našich strastech, které naše těla sužovaly. Jak jsme si uprostřed přírody průběžně rostlinami pomáhali, vám popíšu v mých článcích. Také s vámi budu sdílet fotografie některých rostlin, které mne během našeho putování zaujaly. Myslím, že je, na co se těšit.
A v čem je putování Stezkou Českem vyjímečné?
- Dostanete se na místa, které nejsou turisticky profláklá, ale přitom jsou krásná.
- Často po cestě nepotkáte ani živáčka. Je to totiž fyzicky náročnější aktivita a většina lidí raději někam vyjede autem či lanovkou, projde pár kilometrů a vrátí se zase zpět do pohodlí domů. Takto o spousty zajímavých míst přijdete, protože se musíte vrátit. Na putování se nikam vracet nemusíte. Jdete pořád dál.
- Musíte se sami o sebe postarat – postavit stan, udělat jídlo, spát v zimě… Nepohodlí, které zažíváte, je velmi poučné. Vážíte si pak obyčejných věcí. Teplá sprcha v kempu mi připadala po celém dni jako zázrak. Podobným zázrakem je pak i například obyčejná tekoucí voda či elektřina.
- Naruší vám to váš denní stereotyp a život začně být barevnější.
- Díky fyzické námaze se vám vyplavují endorfiny a cítíte se v extázi.
- Navíc máte dobrý pocit, že jste něco zvládli. Všecho je o nastavení mysli. Když si řeknete, že něco zvládnete, tak to prostě zvládnete.
- Velice se vám posílí vaše tělesná schránka, zvýší se kondice, zlepší držení těla a posílí svaly.
Před zahájením pouti jsem měla nějaké drobnější zdravotní potíže. Od prodělaného covidu, který u mne proběhl někdy o Vánocích, jsem trpěla žaludečním refluxem – byliny mi sice pomáhaly, ale nebylo to na 100% dobré. Lehce mne pobolívaly svaly a byla jsem trochu unavená. Po této akci se zlepšilo zažívání, únava zmizela, zlepšilo se držení těla, bolely mne jen namožené končetiny, jinak nic. Cítím se božsky, euforicky, nabitá energií. Mám neuvěřitelný pocit, že jsem to zvládla. Úplná Nirvana. Po návratu do práce cítím, jak moc nepřirozeně na mne působí sezení.
Takhle prožitý čas mi připadal jako to nejsmysluplnější, co jsem v poslední době zažila.
Pokud byste se na Stezku chtěli vydat také, podělím se s vámi o pár poznatků, na které jsem přišla.
Pro dálkový pochod jsou nejdůležitější tyto 3 základní věci:
1)Dobrý batoh
2)Kvalitní boty
3)Hole
Batoh je základ. Měl by být co nejlehčí a dobře sednout na tělo – v obchodě se sportovními potřebami je tedy potřeba jej vyzkoušet se zátěží. Pokud nesete větší zátěž jako já, je nutné, abyste měli dobře upěvněný bederní pás. 80% -90 % hmotnosti batohu máte nést bedry, ramenní popruhy a prsní pás má sloužit hlavně k tomu, aby se batoh nepřeklopil dozadu. Můj batoh měl v zádové části posouvání ramenních popruhů podle výšky těla – XL, L, M, S. Já jsem posouvala, podle toho, jak jsem byla navlečená, kolik vrstev jsem na sobě měla. Podle mé zkušenosti se pro příště velmi rozmyslím, co všechno do batohu dám. Některé věci prostě na dálkový pochod nepotřebujete – například El měl v batohu klasická velká sluchátka, manikůru či jiné nepotřebnosti. Já zase troje kalhoty a 5 triček. Také jídla jsme tahali příliš. V České republice vždycky někam dojdete, kde se nějaké jídlo pořídit dá. Stačí tedy něco málo na 1 den a dále doplňovat. Já jsem měla zásobu dehydratované stravy, kterou jsem připravovala podle Jendy z lesa. Do usušené stravy pak jen přidáte horkou vodu a nějakou chvíli počkáte. Jídlo nabobtná a bude podobné tomu čerstvému. Stravuji se totiž bezlepkově a mnohde mám s jídlem problémy. Tak se raději spoléhám sama na sebe. Jako dobrá svačina se ukázalo například sušené maso, které jsem si též připravila dle Jendy z lesa. Bylo moc dobré.
Boty doporučuji kvalitní turistické, nepromokavé a rozchozené. Často jsme se toulali v mokré trávě nebo loužích. S teniskami bychom neuspěli. Měly by být asi o 2 čísla větší. Takto velké boty si na turistiku kupuji od té doby, kdy jsem v Alpách chodila velká převýšení a při klesání z kopce dolů mi prsty nohou narážely do přední části boty. Slezly mi pak nehty na prstech palců. Vyléčila jsem si je tehdy pomocí přesličky rolní. Důležité jsou též ponožky – neměly by být příliš těsné, nejlépe bavlněné a bez vzorku. El neměl ani jedno – boty nebyly o 2 čísla větší, ponožky si koupil takové, že svou elasticitou připomínaly stahovací punčochy kompresní třídy III na křečové žíly a navíc se vzorkem. Odnesl to mnoha bolestivými puchýři, které měl i mezi prsty na nohou.
Hole by měly být opět lehké, protože je někdy musíte přenášet připnuté na batohu. Trekové hole jsou velmi důležité z několika důvodů:
- Urychlují cestu, protože se od nich odrážíte,
- pomáhají při chůzi do kopce a tlumí nárazy při cestě z kopce,
- šetří klouby
- a navíc posilují při chůzi i ruce. Chodíte vlastně po čtyřech.
Pokud budete tak jako my přespávat v kempech či přírodě – mějte i nějaký lehký, ale kvalitní spacák, karimatku (my jsme měli samonafukovací, protože byla relativně ještě zima) a stan (není nutné, může být jen tarp – přístřešek či lze spát pod širákem). Přespávat lze i v penzionech – s dnešními internetovými aplikacemi seženete ubytování jedna dvě, ale někdy to prostě nejde. Mají obsazeno.
Kvůli přípravě jídla jsme si také nesli ešus, lžíci a lihový vařič. Osvědčily se nám též kovové hrnečky na čaj. Nezapomeňte na nůž.
Večer na přezutí jsem si v batohu nesla lehounké, placaté sandálky. Jsou vhodné i nazouváky. El to trochu nevychytal a vzal si žabky. V ponožkách a s puchýři mezi prsty to nebylo úplně to nejlepší rozhodnutí.
Dobrým pomocníkem byl i lehký, látkový klobouk. Na otevřených prostranstvích při jasném počasí dokonale chránil před úžehem či spálením od slunce.
Co se týče lékárničky – téměř vše naleznete v přírodě. Kamkoliv se podíváte, všude je nepřeberné množství roslin, které vám mohou pomoci. Stačí se jen dívat. Ale něco přece jen musíte mít.
Já jsem si nesla obvaz a náplasti. Nezbytnou součástí byla také malá lahvička s třezalkovým olejem, hořčíkovým olejem a kostivalovo-tužebníkovou mastí. Též můj domácí repelent byl v okolí řeky Dyje velmi důležitý. Použití a návody k výrobě těchto přípravků budu vysvětlovat v dalších článcích.
Chcete vědět více informací, po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.
Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.
Tištěná kniha Čarovná lékárna kolem nás je bohužel zatím vyprodaná, ale v pdf verzi jakožto elektronickou knihu, si ji stále pořídit můžete.
Jsem autorkou dvoudílné knižní série:
Domácí lékař aneb Jak sám bez cizí pomoci, zvládnout běžné nemoci.
Domácí lékař II aneb Jak pečovat o své tělo, aby nám nic nechybělo.
Při běžných infektech si můžete poradit sami.
Jsem také autorkou knihy:
(bohužel v současné době jen v elektronické formě, tištěná forma je vyprodaná)
Čarovná lékárna kolem našeho domu.
Báli jste se vždy začít užívat léčivé rostliny? Nevěděli jste, jak na to ?