V září tohoto roku (18.-22.9.2025) jsme opět po půl roce pokračovali Stezkou Českem podél hranic naší republiky.
Dali jsme si před tím trochu pauzu, protože jsem měla poněkud “veselé” prázdniny. Zlomila jsem si totiž v červenci po pádu z kola palec a malík na levé ruce. Místo na dovolenou s turistikou v pohoří Rila a Pirin v Bulharsku jsem putovala na operační sál. Ruka v sádře půl prázdnin během šílených veder bylo opravdu “žůžo”. Nicméně po 6 týdnech mi sundali sádru a my mohli vyrazit. Ruka byla ztuhlá, pobolívala, ale říkala jsem si, že to zvládnu. Zážitky z cesty mi vše vynahradí. A opravdu – v postižené ruce jsem byla nucena držet trekovou hůl a to byla pro mne nejlepší rehabilitace.
Tentokrát můj muž El vybral Orlické hory. Chtěli jsme putovat od Náchoda směrem ke Králíkům. Nakonec jsme ušli krásných 75 km. V plánu bylo trochu více, ale omezený počet dnů dovolené nám to nedovolil.
První den odpoledne po práci odjíždíme s nabalenými desetikilovými batohy na zádech. Kvůli mému zranění budeme spát vždy v teple pod střechou, stan teď necháváme doma.
Začíná to zajímavě. Je po povodních a na olomouckém nádraží nefunguje elektřina. Žádná informační tabule tedy nesvítí. V mobilní aplikaci Českých drah zjišťujeme, že náš vlak by měl stát na 3. nástupišti a 2. kolejí. Jdeme tedy tam. Ano, stojí tam vlak, nastupujeme do něj. Jaké je ale naše překvapení, že se hned rozjíždí, přitom má odjíždět až za 15 minut. Prodíráme se vagonem plným opilých Slováků popíjejících borovičku. Zjišťujeme, že jsme ve zpožděném vlaku do Prahy a nikoliv v tom našem. Stejný problém má nějaký anglicky mluvící cizinec, kterému vysvětlujeme situaci. Drží se nás jak klíště. Dozvídáme se, že je z Venezuely a potřebuje dnes odletět do Španělska. Česká Třebová je stanice, kde se oba vlaky – náš správný a tento zpožděný nesprávný – mají protnout. Tam musíme přeběhnout. Pochoduji skrz celou vlakovou soupravu, procházím opět vagonem plným opilých Slováků, kteří mi nabízejí borovičku. Průvodčího nacházím až v prvním vagonu za lokomotivou. Ujišťuje mne, že by náš manévr s výměnou vlaků měl vyjít, protože náš správný vlak jede přímo za námi po stejné koleji. Popletených lidí je ve vlaku spousty, jedna paní zde například sedí místo v Regio Jetu. Kvůli povodním mají průvodčí příkaz být ale tolerantní a pomáhat nám.
Konverzujeme s chlapcem z Venezuely. El se snaží lámanou Angličtinou a rukama nohama vysvětlovat, co je to Stezka Českem. Taky že je o tom pořad v televizi. Hrozně se do toho zamotal. Venezulean je trochu zmatený. V Třebové s Venezuelanem vybíháme, hledáme správné nástupiště a…. stihli jsme to. Nastupujeme do našeho vlaku ve správném směru.
Chceme dojet do Velkého Poříčí u Náchoda a pěšky dojít ještě za světla do města. Plány se nám ale opět změní poté, co náš vlak v Týništi nad Orlicí končí, neboť pod soupravu před námi skočil sebevrah. Dál cestujeme autobusem a dojedeme rovnou do Náchoda. Trochu si město projdeme, dáme si zmrzku a míříme do kempu na okraji města. Docházíme do tábora s dřevěnými chatkami. Vypadá to jako pionýrský tábor za dob socialistické normalizace. Ubytování máme předem domluvené. Brána kempu je ale zavřená a nikde nikdo. Voláme majitele. Že prý přijede. Za půl hodiny přifrčí auto a v něm hodně starý pán. V celém kempu budeme úplně sami. Navíc je zřejmě výpadek elektřiny a nikde nic nefunguje.
No nic, nedá se nic dělat. Fasujeme povlečení, pán si fotí občanky a odjíždí. Stmívá se. Naštěstí po 2 hodinách elektřina naskočí. V celém kempu ale nefunguje jediná pouliční lampa. V úplné tmě s baterkou provádíme výpravu do budovy s umývárnami na WC a do sprch. Sedíme s Elem vedle sebe v kabinkách na záchodě. Kde jinde bychom zažili takhle romantické chvilky 
? Pak s baterkou pokračujeme do další budovy uvařit si čaj. Široko daleko je černočerná tma a jen my. Před chatkami kopec s lesem, za chatkami řeka Metuje. Trochu se bojime. V malinkaté chatce je ale kupodivu vcelku teplo. Před spaním jdu ještě čůrat před chatku za asistence Ela, který se bojí pustit mne samotnou. Až na nepohodlnou, tvrdou matraci a brouka, který spadl na Ela ze stropu, je to vcelku fajn ubytování.
Zítra nás čeká první část trasy.
________________________________________________________________________________________
Chcete vědět po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.
Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.
Tištěná kniha Čarovná lékárna kolem nás je bohužel zatím vyprodaná, ale v pdf verzi jakožto elektronickou knihu, si ji stále pořídit můžete.
Jsem autorkou dvoudílné knižní série:
Domácí lékař aneb Jak sám bez cizí pomoci, zvládnout běžné nemoci.
Domácí lékař II aneb Jak pečovat o své tělo, aby nám nic nechybělo.
Při běžných infektech si můžete poradit sami.
Jsem také autorkou knihy:
(bohužel v současné době jen v elektronické formě, tištěná forma je vyprodaná)
Čarovná lékárna kolem našeho domu.
Báli jste se vždy začít užívat léčivé rostliny? Nevěděli jste, jak na to ?
