Dnešní den je na zajímavé rostliny štědřejší než včerejšek. Krajina již není tak nudná a občas nacházíme hotové poklady.
Všude kolem Dyje potkáváme nádhernou šalvěj hajní (Salvia nemorosa). Název šalvěje (Salvia) pochází z latinského slova „salvare“, což znamená „uzdravovat“. Všichni známe šalvěj lékařskou. Šalvěj hajní je známa spíše jako okrasná rostlina vhodná do trvalkových záhonů, která se vyskytuje se v mnoha kultivarech. Tady potkáváme divokou variantu.
I ona bývala v minulosti používána pro své hojivé úpčinky na rány a kožní choroby zejména ve formě koupelí a oplachů. Bylo zjištěno, že má antibakteriální a protizánětlivé účinky, také posiluje imunitu. Tradičně se také používala na nejrůznější trávicí potíže – nevolnost, nadýmání apod. a také na respirační infekty – nachlazení, bolest v krku a kašel.
Hojně se zde vyskytuje také pilát lékařský (Anchusa officinalis). Já si jej pěstuji na své bylinkové zahradě. Jedná se o dvouletku. Vysemeňuje se mi sám, vždycky se v nějakém koutě zahrady objeví nová rostlina. Tady roste divoce v hojném počtu. Je skvělý na nejrůznější infekce dýchacích cest. Pomáhá při velmi vysilujícím, suchém, dráždivém, neproduktivním kašli. Kašel tlumí, ale i zlepšuje odkašlávání. Mám to ověřeno sama na sobě, když už opravdu nic jiného nezabíralo, pilát pomohl. Také při nachlazení, zánětu vedlejších dutin nosních, zánětu ucha apod. je vhodný. Odpradávna je pilát lékařský využíván k terapii onemocnění průdušek, plic. Může být užitečný i při chronických či zastaralých onemocnění plic a průdušek, které vzdorují klasické terapii (často tam kde nezabírají jiné byliny či léky)- různé bronchitidy, astma, zápal plic, využíval se i u tuberkulózy. Snižuje horečku a léčí i opar (herpes simplex)
Zároveň léčí melancholii, depresi, špatnou náladu a taky bolesti hlavy. Z natě se dělá nálev, nebo se může vytlačit šťáva, kterou užíváme po lžičkách.
Tahle kráska je kozí brada luční (Tragopogon pratensis). Její nádherné žluté květy svítily v zeleni jako nádherná sluníčka.
Její kořen obsahuje inulin, což je skvělé prebiotikum, které pomáhá zkvalitnit střevní mikrofloru. Inulin také snižuje glykemii – je vhodný u cukrovky. Kořen lze jíst vařený.
Mimo kořene se z kozí brady používají listy, které jsou hořké. Proto jsou vhodné u zažívacích potíží, nemocí jater a žlučníku, snižují pálení žáhy. Mladé listy lze konzumovat syrové, přidávat je do salátů, nebo z nich uvařit čaj. Zlepšují chuť k jídlu. Květy jsou dobré na pleť – čistí pokožku a taky bělí pigmentace a pihy.
Všude vidíme kvanta vesnovky obecné (Cardaria draba). Někdy se jí říká také divoká brokolice. A skutečně – poupata této rostliny ještě před rozkvetením mají lehce štiplavou chuť podobnou řeřiše či ředkvičce. Může se z ní připravovat spousta zajímavých pokrmů. Uplatňuje se například tam, kde bychom použili brokolici či právě řeřichu (omelety, slané koláče, polévky, nebo jen tak na másle …). Syrovou ji můžete přidávat do salátů. Květy po rozkvetení jsou ale již ostřejší, štiplavost je opravdu výrazná. Semena vesnovky se v minulosti používala jako koření – například místo tehdy mnohem dražšího pepře. Syrová vesnovka obsahuje dosti vitamínu C.
Bylo ale také zjištěno, že vesnovka má pozoruhodné protizánětlivé, antibakteriální, protivirové, detoxikační a také protirakovinové účinky. Byly zjištěny například účinky při rakovině kůže (při lokální aplikaci). Vesnovka pomáhá chránit kůži proti UV záření.
Jen a pouze na Jižní Moravě a nikde jinde nacházím máčku ladní (Eryngium campestre). Tedy jsme ji potkali ještě pořádně nerozvinutou bez květů. Sbírá se nať i kořen.
Je to bylinka výborná k léčbě potíží v genitourinálním (pohlavně- močovém) systému. Máčce se někdy říkávalo “mužská pýcha či mužská touha”, protože působí afrodiziakálně. K tomuto účelu se macerovala ve víně. Jinak srovnává nepravidelnou menstruaci a je dobrá i při jiných nemocech v gynekologické oblasti. Působí spasmolyticky při křečovitých bolestech. Má efekt proti zánětům v močových cetách a rozpouští kameny tamtéž. Ale taky výrazně podporuje vykašlávání.
Pro svůj zajímavý vzhled se používá i k dekorativním účelům do sušených kytic.
Pokud by nás po cestě postihl nedej bože průjem, všude kolem by byla pro nás nachytaná mochna stříbrná (Potentilla argentea).
Mochna stříbrná má podobné účinky jako její hojnější sestra mochna husí. Nicméně tato mochna je specifická hlavně svým cíleným efektem na střeva, v čemž mochnu husí trochu předčí. Podobně jako mochna husí působí spasmolyticky – tlumí křeče, zejména u střevních kolik či žlučníkových potíží. Lidé popisují rychlý efekt při průjmech, do 2 hodin až půl dne průjem a křečovité bolesti vymizí. Lze ji použít u průjmů při otravě jídlem, ale i infekčního průjmu virového či bakteriálního. Při jejím používání vymizí i průvodní horečka. Mochna stříbrná působí výborně i u potíží při Crohnově chorobě, ulevuje od průjmů, bolestí, krvácení atd.
Kolem vodního toku Dyje také nacházíme mladé rostlinky chmele otáčivého (Humulus lupulus). V srpnu se z chmele sbírají jeho charakteristické voňavé květy. Když chmelovou šištici utrhneme, sype se z ní žlutý prášek- tzv. lupulin. Chmel je mírné sedativum – zklidňuje. Pomáhá při stresu, pocitu napětí, také při poruchách spánku, zklidňuje i zvýšený puls (tachykardii) nervového původu.
Také chmel působí jako spasmolytikum – snižuje bolestivé křeče střeva při nadýmání či zažívacích potížích, zmírňuje též křeče při menstruaci. Jedná se o fytoestrogen, tedy látku podobnou ženskému pohlavnímu hormonu – estrogenu. Proto užívání chmele může být prevencí karcinomu prsu či dělohy, ale i karcinomu prostaty u mužů. Z téhož důvodu pomáhá v klimakteriu, kdy tlumí návaly pocení, předrážděnost apod. Chmel působí i proti celé řadě bakterií – například i proti Staphylococcus aureus.
Na stromě u Dyje rostl také tento nádherný sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus). Jedná se o poměrně chutnou houbu, kterou uplatníme v kuchyni. Pro tento účel je ale potřeba sbírat jen mladé plodnice. Takové, do kterých zajede nůž jako do másla. Pokud je plodnice tvrdá, již ji nesbíráme. Nejchutnější jsou údajně houby ze stromů s měkkým dřevem a velkým obsahem vody jako jsou vrby a topoly. Takové houby jsou nejlepší ke konzumaci ve formě řízků či guláše. Vždy je nutné je dokonale tepelně upravit. Můžeme z ní připravit houbový guláš, obalit jako řízek v trojobalu nebo ji naložit do sladkokyselého nálevu.
Staré plodnice jsou tuhé a špatně stravitelné, ty nesbíráme. Sírovec nesbíráme také z jedovatých stromů, jako je například akát. To platí samozřejmě pro všechny dřevokazné houby. Jedovaté látky se pak mohou nacházet i v parazitující houbě.
Sírovec má i spoustu léčivých účinků. Komplexní informace o této houbě si můžete přečíst ZDE .
Na hrázi rybníka v Jaroslavicích nacházíme majestnátní rostliny našeho největšího “bodláku” s názvem ostropes trubil (Onopordum acanthium). Tato rostlina normálně dorůstá výšky až 2 m. My zatím vidíme ostopes ve fázi jarního rozvoje. I tak jsou rostliny velké. Sahají nám téměř do pasu. Z ostropsa se sbírá pichlavá nať nebo jeho semena. Otropes je močopudný, pomáhá při močových kamenech a zánětech močových cest. Močopudný účinek pomáhá při detoxikaci, a proto se ostropes uplatňoval v “krev čistících” směsích zejména při kožních nemocech. Pomáhá též zklidňovat srdce při arytmiích.
Rozdrcené listy tak, aby nepíchaly, lze přikládat na bolestivé klouby.
A všude kolem rybníka taky nacházíme další poklad – podražec křovištní (Aristolochia clematitis). Tam, kde bydlím moc neroste, takže jsem nadšená, že se tady vyskytuje v tak v ohromném množství. Říkají mu tady vlčí jablko. Podražec v žádném případě nemůžeme používat vnitřně – obahuje toxickou kyselinu aristolochovou a alkaloid aristolochin. Tyto látky
mimo jiné vyvolávají rakovinné bujení zejména v močovém ústrojí, poškozují ledviny, způsobují zvracení a průjem, vysoké dávky mohou způsobit zástavu dechu a srdce.
Nicméně pro zevní použití je podražec hotový poklad. Podražec má silně hojivé účinky. Nálev nebo odvar z natě či přímo rozdrcené čersvé listy lze přikládat na kůži při nejrůznějších starých hnisavých ranách, abscesech, píštělích, bércových vředech a dekubitech. Lze jej použít i při akutních sečných, řezných ranách či odřeninách. Ránu oplachujeme či přikládáme obklad 2-3x denně na 1-2 hodiny. Lze proplachovat odvarem pomocí injekční stříkačky. Zprvu se zvýší sběr hnisu v ráně, který se pak uvolní a volně vytéká. Rána se během 3-5 dnů vyčistí a pak se rychle zhojí. Terapie by měla trvat 10-14 dnů, někdy déle. Údajně vyléčí i tu nejzanedbanější ránu, která se dlouho nehojila. Lidé popisují vyhojení do stadia hladké kůže. Když už nic jiného nezabírá vlčí jablko pomůže vždy. Používal se i u domácích zvířat.
Podražec též pomáhá u některých ekzémů.
__________________________________________________________________________________________________________________________________
Chcete vědět, po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.
Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.
Tištěná kniha Čarovná lékárna kolem nás je bohužel zatím vyprodaná, ale v pdf verzi jakožto elektronickou knihu, si ji stále pořídit můžete.
Jsem autorkou dvoudílné knižní série:
Domácí lékař aneb Jak sám bez cizí pomoci, zvládnout běžné nemoci.
Domácí lékař II aneb Jak pečovat o své tělo, aby nám nic nechybělo.
Při běžných infektech si můžete poradit sami.
Jsem také autorkou knihy:
(bohužel v současné době jen v elektronické formě, tištěná forma je vyprodaná)
Čarovná lékárna kolem našeho domu.
Báli jste se vždy začít užívat léčivé rostliny? Nevěděli jste, jak na to ?