Přípěvek je připraven pro facebookovou skupinu Praktické úspěchy bylinné terapie.

Příspěvek byl vytvořen pro facebookovou skupinu Praktické úspěchy bylinné terapie.

Léčivé rostliny působí někdy téměř neuvěřitelně zázračně. Mezi mé největší oblíbence patří mimo jiné kostival a černý bez. Právě tyto léčivky hrají hlavní úlohu v následujícím příběhu.

Upozornění!!!

Jedná se o popis mých zdravotních potíží, které jsem si neuváženě způsobila a jeho řešení přírodní medicínou. Popisem této příhody chci demostrovat mocnou sílu léčivých rostlin. V žádném případě se nejedná o návod, jak situaci řešit u podobných stavů u vás. Lékařské vyšetření a ošetření, byť jsem ho já nevyhledala, je vždy v podobných případech na místě.

Jednou v létě jsme se na naší rodinné dovolené vydali s manželem a dětmi na výlet na kole. Já jedu první, dcera se synem za mnou a manžel náš “peloton” uzavírá. Musíme jet po nepříjemném úseku silnice, za chvíli budeme na cyklostezce. Z nějakého důvodu jsem potřebovala zastavit a něco zkontrolovat. Už si moc nepamatuji, co to bylo, ale je to nepodstatné. Zavolala jsem za sebe a dala znamení, že budu brzdit. Jela za mnou tehdy čtrnáctiletá dcera. Jak už to tak u puberťáků bývá, v uších měla sluchátka, nic tedy neslyšela a okolí pořádně nevnímala. V plné rychlosti tedy do mne narazila. Já jsem s kolem spadla do příkopu u silnice a dcera s jejím kolem na mne. Bérec pravé dolní končetiny se mi zapříčila pod štangli kola. Cítila jsem opravdu strašlivou bolest. Na stupnici od 1 do 10, tak 9. Jakmile jsem se z příkopu dostala, začala jsem si ohmatávat kosti, zda jsem si nic nezlomila. Nevypadalo to. Ležela jsem asi 30 minut v trávě a sténala bolestí. Posléze to bylo snesitelnější. Zjistila jsem, že šlapat do pedálů na kole je vcelku možné. Nechtěla jsem rodině pokazit výlet a tak jsem s nimi na kole absolvovala ještě 40 km. Jakmile jsem ale po výletě slezla z kola, myslela jsem, že umřu. Strašně, ale strašně mne bolelo koleno. Bylo oteklé a bolela nejen chůze, ale i jakákoliv změna polohy končetiny dokonce i vleže. Končetinu nebylo možné propnout. Bolest byla šílená.

Na dovolené mimo domov jsme měli setrvat ještě další 2 dny. Neměla jsem vůbec k dispozici své léčivé rostliny. Praktikuji ale reflexní terapii. V akutní fázi mi velmi pomohla ona. Prohmatávala jsem stejnostranný loket, kde se nachází reflexní plošky, které by měly ovlivňovat koleno na stejné straně. Vyhledávala jsem tam bolestivá místa, na která jsem působila déle a intenzivněji. Dále jsem si masírovala reflexní plošku kolene na stejnostranném chodidle.

Pokud něco víte o reflexní terapii, popíšu vám, kde se ploška kolene na chodidle nachází:

Přeskočíme hrbolek nártní kůstky a dostaneme se ke krychlové kosti (je tam důlek). Zatlačíme směrem k malíku. Tlačíme ze strany od od paty. Tlačíme přímo na plošku a masírujeme i celou zónu přes hranu chodidla. Mrkněte na obrázek:

Tohle mi velmi pomohlo. Bolest byla menší, snesitelnější. Byla jsem schopna, byť kulhajíc, chodit. Otok ale přetrvával. Na nějaké túry to nebylo, ale bylo možné s tím asolvovat například prohlídku zámku a zámecké zahrady.

Ovšem hlavou se mi honilo: “Panebože, co mne čeká?” Vyšetření na traumatologii či ortopedii. Vidina artroskopie či punkce krvavého výpotku z kolene mi nebyla moc milá. Vypadalo to na přetrhané vazy v koleni či poškozený meniscus. Zbytek léta by byl v háji, strávila bych ho s ortézou.

Ještě na dovolené jsem si v lékárně koupila preparát Aescin a brala 3x denně 2 dražé. Aescin je soubor aktivních látek získaných z plodů jírovce maďalu (kaštanu). Jedná se o triterpenoidní saponiny, někdy jsou nazývány jako HCSE – horse chestnut extracts. Aescin působí protizánětlivě, tlumí tvorbu a urychluje vstřebávání otoků (snižuje propustnost krevních vlásečnic). Je velmi účinný při vstřebávání krevních podlitin a modřin, zlepšuje průtok krve v cévách. Je vhodný mimo jiné u tupých traumatických poranění a bolestivých kloubů.

Takto zvládám nejhorší bolest, která mne budí i v noci. K lékaři se mi moc nechce.

Za dva dny se přesouváme na naši chalupu v Jeseníkách. Zde již všechny moje léčebné prostředky mám. Manžel mi vykopává zásobu kořene kostivalu a já dennodenně kostival drtím v mixéru s trochou vody. Mazlavou směs nanáším na bavlněnou látku a obaluji jí koleno. Koleno ovazuji obindlem. Protože kostivalová směs při chůzi vytéká a špiní oblečení, koleno ještě obaluji potravinářsou folií. Takto to dělám přes noc nebo i ve dne v obdobích, kdy chodím méně.

Když potřebuji chodit více, místo kostivalu, na koleno přikládám obklad z bezových listů: listy černého bezu poklepu paličkou na maso, ať pustí šťávu a obaluji jimi koleno, ovážu obinadlem. Příjemně to chladí.

Kostivalové obklady je pořeba vyměňovat za čerstvé a často střídat. V mezidobí nechat pokožku dýchat. Když jsem nechala na koleni kostivalový obklad déle, vznikla na kůži opruzenina a vyrážka. Po potření kůže kostivalovou mastí a když jsem nechala kůži dýchat, vyrážka a zčervenání zmizelo.

Již za 3 dny jsem schopna jet opět na cyklovýlet s obkladem na noze.

Za týden absolvuji i pěší výlet. Otok zmizel. Koleno již nebolí, ale je nestabilní. Při nesprávném pohybu, zejména při chůzi z prudkého kopce, zabolí a podklesne. Jistě jsou v něm narušené některé vazy či meniskus. Nicméně v obkladech pokračuji dál, nevzdávám se. Již je nedělám tak často, ale třeba jen 2x do týdne. Pokračuji v reflexní terapii a trvale jsem na autopatii. Do pár měsíců mizí i nestabilita a vůbec se nezdá, že by bylo v koleni cokoliv narušené. Mohu běhat, skákat, dřepnout si a necítím žádnou patologii.

KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ (SYMPHYTUM OFFICINALE)

Latinský název kostivalu Symphytum je odvozený od řeckého “symphó”, což znamená “spolu srůstat”. Již tento fakt nám napovídá o účincích kostivalu. V Mattioliho herbáři je pak kostival označen jako svalník větší, protože svaloval, tedy zaceloval rány.

Byl považován za magickou bylinu, protože lidem bylo podivné, jak rychle dovedl vytvářet novou tkáň, a viděli v tom nadpřirozenou sílu. Ve středověku se dokonce věřilo, že kusy masa, vařené v polévce spolu s kostivalem, srostou zase dohromady – tak veliká byla víra v jeho schopnosti.

Od starověku se kostival podává vnitřně i zevně v různých formách k léčbě nejrozličnějších onemocnění. Byl dokonce používán římskými vojáky k léčbě zlomenin kostí před více než 2000 lety. Staří Řekové ošetřovali šťávou z kostivalového kořene rány a věřili, že pomáhá srůst “roztrhanému masu”.

SBĚR KOSTIVALU

Právě teď na podzim je ideální doba na sběr kořenů. Sbírá se, jakmile začnou žloutnout a sesychat listy – tedy nejlépe v říjnu až listopadu. Tehdy je v kořeni nejvíce účinných látek a největší síla. Nicméně opakovaně se mi stalo, že jsem měla zranění mimo tuto dobu – například v létě a čerstvý kořen jsme vykopali mimo doporučované období. I tak účinkoval skvěle. Neznamená to tedy, že by v jiných obdobích, než je podzim, neměl žádnou účinnost. Kořen je na povrchu černý, uvnitř po rozkrojení bílý, velmi slizký, škrobovité konzistence. V Mattioliho herbáři je uveden i pod německým jménem Schwartzwurtz nebo Schmerwurtz, podle černého zbarvení povrchu. Černá barva je ale jen bezprostředně po vykopání, když je obalen hlínou, jakmile jej omyjeme a odrhneme kartáčkem je hnědý, jak vidíte na fotografii. Kořeny jsou silné, někdy v průměru až 3 cm a rozvětvují se do stran. Kostival často roste ve volné přírodě v tuhé, udusané půdě, tehdy používám krompáč, kterým rostlinu podkopnu a rukama se pak snažím vypreparovat co nejvíce tlustých kostivalových kořenů. Téměř vždy se zcela jistě nepovede z rostliny vykopat celý kořenový systém a část v zemi zůstává. Kořeny jsou totiž křehké a snadno se lámou. To umožňuje rostlině se rozmnožovat. A my mu takhle vlastně pomáháme. Kostival si pěstuji i na své zahradě. Někdy bývá doporučován sběr i na jaře (od února do dubna), ale v tomto období se rostlina velmi obtížně hledá, protože ještě nerostou její nadzemní části.

Po vykopání kořeny zbavíme zelených částí. Já je ukládám čerstvé do sklepa do písku. Takto mám zásobu na zimu pro případná zranění či jiné potíže. Pokud budeme kostival skladovat tímto způsobem, jen jej oklepeme od hlíny. V případě, že chceme kořeny dále zpracovávat, šetrně je očistíme a omyjeme pod tekoucí vodou za použití kartáčku. V žádném případě jej neloupeme Můžeme jej použít k přípravě tinktur či usušit. Silnější kořeny se rozříznou a takto připravený materiál se rychle suší při teplotě kolem 60 st. C. Pokud by se kořen sušil dlouho, zčernal by. Správně usušený kořen je zvnějšku černý a vevnitř bílý. Při správném uchování v dobře uzavřené nádobě vydrží sušený kořen i 5 let.

POSTUP PŘI TVORBĚ KOSTIVALOVÉHO OBKLADU

čerstvý kořen kostivalu dokonale očistíme, omyjeme
vložíme do mixéru či sekáčku
přilijeme trochu vody a směs rozmixujeme na hustou, lepivou kaši
kaši rozetřeme na hadřík a přiložíme k bolavému místu – např. kloubu, páteři apod.
pokud se s obkladem chceme pohybovat, přiložíme na něj ještě kousek igelitu či potravinářskou folii a vše zafixujeme obinadlem
můžeme nechat i pár hodin
pokud použijete igelit, nenechávejte obklad přes noc pod peřinou – hrozí opruzeniny
pokožka pod obkladem by měla mít šanci v mezidobí dýchat a regenerovat, proto jej nenecháváme celý den

OBKLAD Z VYSUŠENÉHO KOŘENE KOSTIVALU

Pokud nemáme možnost si čerstvý kořen kostivalu vykopat, můžeme použít kořeny vysušené. Drť z kořenů se běžně prodává v prodejnách léčivých rostlin. Pacientům doporučuji, aby si koupili větší množství. V některých eshopech seženete například 0,5 či 1 kg balení.

sušený kořen kostivalu ještě přesušíme v troubě
rozdrtíme v mixéru na prášek
50-100 mg tohoto prášku rozmícháme vidličkou s trochou horké vody a několika kapkami olivového oleje na kaši
ještě teplou kaši natřeme na postižené místo těla (například bolavou páteř či kloub), přikryjeme kouskem plátna a froté ručníkem (pokud se jedná o úraz, směs necháme vychladnout)
upevníme obvazem a necháme působit i několik hodin

Po staletí se kostival používá jako tradiční léčivá rostlina k léčbě bolestivých svalových a kloubních potíží a na nejrůznější zranění včetně zlomenin. Léčily se jím i kosti postižené tuberkulózou. Obklady z kostivalového prášku s vodou se používaly i na osteomyelitidu (zánět kostí) či na zánět okostice (periostitidu). Účinek byl údajně patrný již po 24 hodinách.

Je účinný takřka na vše, co souvisí s kostmi, klouby a celým pohybovým systémem včetně svalů a šlach. Takto se používal po celé Evropě, v některých částech Asie a také v Severní Americe. Kostival byl v tomto smyslu hojně používán i ve veterinární medicíně. A bez obav můžeme kostival používat takto i dnes. Toto je hlavní pole dnešního uplatnění kostivalu. V době, kdy se obáváme nežádoucího efektu vnitřního užívání pyrrolizidinových alkaloidům, zevně můžeme kostival používat, jak je nám libo.

Kořeny se používaly k hojení zranění nejrůznějšího typu – pohmožděnin i zlomenin. Při zlomeninách se používal zevně i vnitřně. Vyráběly se z něj různé masti a mazání. nebo se používal přímo sušený či čerstvý kořen. Velmi účinné jsou i koupele v odvaru z kořenů či listů. Při těžších zraněních či velkých bolestech je lepší použít kostivalový kořen čerstvý event. sušený. Jakékoliv mazání, masti či tinktury budou mít účinnost poněkud sníženou.

Téměř zázračně působí kostival při podvrtnutí kloubů, při výronech, otocích, ale při bolestivých zánětech kloubů, svalů, šlach, burzitidách, tenisovém lokti apod.

Efektivní je i při bolestech zad od šíje až po kostrč, při revmatických bolestech nejrůznějšího druhu, dně a artróze.

Osvědčil se mi i při terapii ostruhy patní kosti.

Kostival býval používán i jako doplňková terapie osteoporozy. Dle Korbeláře má velký obsah organicky vázaného vápníku.

Pomáhá při fantomových bolestech po amputacích končetin.

Hematomy (modřiny) se po aplikaci kostialu téměř zázračně vstřebávají během pár dnů.

Vynikající je také při bolestech svalů například namožených po sportu apod.

Kostival se dříve preventivně podával citlivějším osobám při léčbě antirevmatiky, na ochranu žaludeční sliznice před vznikem vředů.

Německý etnobotanik Wolf Dieter Storl popisuje ve své knize Čarovná moc rostlin popisuje, jak si roztříštil klíční kost. Odmítl operaci a jako terapii zvolil přikládání kašovité hmoty z kořene kostivalu a vaječného bílku. Rameno se ženou bandážovali, aby bylo v klidu. Vždy při převazu se ponořil do koupele černohlávku, řebříčku a kořene kozlíku. Během několika dnů zmizely hematomy. Za několik týdnů byla klíční kost srostlá a zdravá.

Všechny tyto účinky tradující se po staletí v lidové medicíně jsou nyní potvrzovány i vědecky. Několik randomizovaných klinických studií prokázalo účinnost lokálních přípravků z kostivalu při léčbě bolesti, zánětu a otoku svalů a kloubů v případě degenerativní artritidy, akutní myalgie v zádech, podvrtnutí, pohmoždění a namožení po sportovních úrazech a nehodách. A to dokonce i u dětí ve věku 3 a více let. Účinek kostivalu je především analgetický (proti bolesti) a antiflogistický (proti zánětu). U zlomenin podporuje tvorbu kalusu. Kalus neboli svalek je tkáň, která spojuje úlomky kostí po zlomenině a na jejímž základě se postupně vyvíjí nová kost. (Latinsky callus původně znamená ztvrdlá kůže, mozol.). Za nositele účinku je považován především allantoin. Dalšími látkami, které tento účinek podporují jsou deriváty hydroxyskořicových kyselin (rozmarýnová a chlorogenová kyselina), polysacharidy – zejména sliz a také glykopeptidy.

Jednou takovou studií byla například randomizovaná, placebem kontrolované a dvojitě zaslepená studie, které se účastnilo 140 pacientů s akutní distorzí (podvrtnutím) kotníku. Aplikací masti s extraktem z kostivalu (obsah allantoinu 0,2–0,5 %) se významně snížil otok, snížena byla také bolestivost a příznivě byla ovlivněna hybnost. Působení kostivalového extraktu bylo dokonce lepší ve srovnání s aplikací diclofenakového gelu. Výsledky byly zaznamenány i při používání přípravku s kostivalovým extraktem při artróze kolen.

V roce 2008 hodnotil Sakakura a spol. vliv homeopatické léčby kostivalem na rentgenovou kostní denzitu (hustotu kostí). Do holenní kosti krys byly umístěny titanové mikroimplantáty a zvířata dostávala pitnou vodu s nebo bez 10 kapek kostivalového extraktu denně po dobu 7, 14 nebo 28 dnů. Bylo zjištěno, že podávání kostivalu podporovalo zvýšení radiografické hustoty kosti kolem titanových implantátů v počátečním období hojení kosti. Tato léčivá schopnost byla spojena s allantoinem. Vědecky se potvrzuje schopnost kostivalu při hojení zlomenin a léčbě osteoporózy.

V lékárnách se můžete setkat s mastí německé výroby s názvem Traumaplant, jejíž účinnou složkou je čerstvá šťáva z nati Symphytum peregrinum (Kostival cizí). Tento kostival byl vyšlechtěn tak, aby neobsahoval pyrrolizidinové alkaloidy. Navíc se pro výrobu používají pouze nadzemní části rostliny – listy, stonky a květy, které obsahují přirozeně méně pyrrolizidinových alkaloidů než kořeny. Mast je určena na sportovní a úrazová poranění, pohmožděniny a vymknutí, bolesti svalů a kloubů, špatně se hojící i otevřené rány, zmírňuje bolesti svalů, zlepšuje pohyblivost a zklidňuje deformované klouby postižené artrózou. Toto vše je potvrzeno velkým množstvím klinických údajů.

Náplasť připravená z kořene nebo listí svalníkového a přiložená na čerstvé rány tyto svaluje dohromady a hojí.

Tento kořen utlučený s přímětným kořením (pozn. – benedikt lékařský) a přiložený jako náplasť netoliko uhašuje horko, nýbrž i také hojí všechny potlučené a zhmožděné údy.

Mattioli

ÚČINNÉ LÁTKY KOSTIVALU

Nejvíce účinných látek je obsaženo v kořenech. Kořeny obsahují slizové polysacharidy (až 29%) složených hlavně z glukózy a fruktózy – jedná se hlavně hlavně o škrob a inulin. Důležitou složkou je allantoin (0,6-4,7% – údaje se značně liší), který je zodpovědný za jeho hojivé vlastnosti. Důležitou složkou jsou také fenolické kyseliny – kyselina rozmarýnová (až 0,2 %), kyselina chlorogenová (0,012 %), kyselina kávová (0,004 %). Dále pak jsou zde obsaženy triterpenové saponiny, třísloviny (8-9%), kyselina křemičitá, salicylová, vitamíny (C, B1,B2 a dokonce i vitamín B12, který se běžně v rostlinách nevyskytuje), bílkoviny a další látky. Allantoin a kyselina rozmarýnová mají pravděpodobně ústřední význam pro farmakologické účinky kostivalu. Kořen kostivalu také obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy. Celkové množství pyrrolizidinových alkaloidů uváděné různými autory se pohybuje od 0,013 % do 1,2 % na základě použitých analytických metod. V současnosti se v patentovaných léčivých přípravcích používají pouze extrakty ochuzené o pyrrolizidin nebo bez pyrrolizidinu. Používají se i speciální kultivary rostliny. Při průmyslové výrobě extraktů se zpracovává surovina s nízkým obsahem pyrrolizidinových alkaloidů nebo se volbou extrakčních podmínek obsah alkaloidů v extraktu minimalizuje.

Nadzemní části kostivalu obsahují stejně jako jiné zelené rostliny poměrně dost vitamínu C. Pokud listy rozemneme mezi prsty, ucítíme vůni čerstvé okurky. Tento jev je způsoben přítomností malého množství podobných silic jako okurkách nebo třeba v brutnáku lékařském.

Kostival také obsahuje organicky vázaný vápník.

ALLANTOIN

Allantoin je chemická sloučenina na bázi močoviny, která podporuje hojení a regeneraci sliznic, kůže a zlomenin. Působí mírně analgeticky. Stimuluje růst zdravé tkáně v ranách a popáleninách a působí také jako změkčovač jizev. Pomáhá odstraňovat mrtvé a poškozené buňky. Allantoin bývá přidáván do mnoha kosmetických produktů, protože zjemňuje, zklidňuje a hydratuje pokožku. Má také antioxidační a protizánětlivý efekt a pomáhá chránit kůži před dráždidly a alergeny pomocí vazby a tvorby nerozpustných komplexů s těmito činidly.

Bohatými zdroji allantoinu jsou rostliny tradičně používané k léčení kůže a tkání jako je jitrocel a některé rostliny z čeledi brutnákovité (Boraginaceae) – kostival lékařský, užanka lékařská, brutnák lékařský, plicník lékařský, pilát lékařský atd. Allantoin obsahuje i obyčejná brambora či pšeničné klíčky nebo heřmánek a brusinka. Zajímavostí je, že allantoin produkují i larvy mouchy bzučivky obecné. Moucha naklade vajíčka do odumřelé tkáně – např. do rány a vylíhlé larvy pak mechanicky odstraňují nekrotickou tkáň za pomoci svých trávicích enzymů a svým pohybem zvyšují prokrvení okolí rány. Navíc vylučují trusem allantoin, který pomáhá zbavit se devitalizované tkáně a přispívá k hojení rány. Někdy se tomu říká „bioknife – biologický nůž“.

Název alantoin je odvozen od allantois. Allantois je něco jako primitivní močový měchýř v embryu savců, ptáků a plazů. Kolem roku 1800 francouzští vědci nazývali tekutinu, kterou allantois obsahuje, alantoin. Allantois (jinak i vnější vak) slouží jako odkladiště odpadních produktů metabolismu embrya (v podobě kyseliny močové). Ze začátku jeho stopky se skutečně vyvíjí močový měchýř.

Allantoin se přidává do pleťových krémů, ústních vod, kvalitních zubních past, vody po holení apod. V léčebných přípravcích allantoin stimuluje hojivé procesy, je užitečný u těžce se hojících ran, popálenin, vředů apod.

Chcete vědět po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.

Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.

Tištěná kniha Čarovná lékárna kolem nás je bohužel zatím vyprodaná, ale v pdf verzi jakožto elektronickou knihu, si ji stále pořídit můžete.