Natažený lýtkový sval a jeho ošetření léčivými rostlinami. Urtifikace.

Třetí den našeho putování Stezkou Českem jsem si po dlouhé chůzi po rovině natáhla lýtkový sval na pravé dolní končetině. Ze začátku to jen tak pobolívá, po dalších ušlých kilometrech ale sval bolí víc a víc. Při některých krocích to vypadá, jakoby se sval natrhl. Bolí to jak čert. Do Znojma do kempu se jen tak tak dobelhám. Po cestě zkouším rozmělnit listy černého bezu a lýtko vytékající šťávou potřít. Zřejmě nějaký měnší efekt zde je, protože jsem schopna trasu dojít. Ale v kempu po chvilce sezení je následná chůze velmi bolestivá. Kulhám. Pohmatově je lýtko silně bolestivé. Zítra nás čeká Národní park Podyjí. Bojím se, že se tam nedostaneme. Pokud mi nepomůžou moje milované léčivé rostliny, tak pojedeme domů a trasu nedokončíme.

Poohlížím se po kempu, co zde roste. Moc toho není, tráva je posekaná. Ale kemp sousedí s Dyjí a u ní rostou nějaké keře. Ano, je zde opět černý bez. Pod ním nacházím kopřivu. Obě rostliny by mi mohly pomoci.

No jo, ale jak listy pořádně rozmělnit, aby pustily šťávu? Zejména u kopřivy je to důležité, abych nebyla moc požahaná jejími žahavými chloupky. To bych moc v mé situaci nechtěla. Doma, pokud provádím obklad z listů, rostliny buď poválím válečkem na těsto nebo poklepu paličkou na maso. Nic z toho zde nemám. Co teď?

Napadá mě jedna možnost. Listy si natrhám a vložím do mikrotenového sáčku, který mám v batohu. Pořádně pak sáček s rostlinným materiálempromnu v ruce. Všelijak jej kroutím, také sáček pošlapu botou. Rostliny se v sáčku mačkají až nakonec šťávu pouští. Kopřiva již není žahavá.

Rostlinný materiál pokládám na ubrousek a přikládám k bolestivému místu na lýtku. Vše obvazuji obvazem, aby obklad na lýtku držel. Takto jdu spát do spacáku ve stanu.

Protože mám unavená chodidla, zbytek pomačkaného bezového listí ještě vkládám na chodidla do ponožek.

Ráno se probouzím a jsem velmi překvapená : “To je zázrak. Neuvěřitelné.”. Lýtko vůbec nebolí. Při prohmatávání snad jen trochu vzdáleně něco cítím. Ráno odstraňuji rostlinný obklad z nohy, listy jsou celé černé. Pak ještě trhám čerstvé bezové a kopřivové listí, opět jej pomačkám v sáčku a znovu přikládám a ovazuji. S takto ošetřenou nohou se vydávám na další část našeho vandru. Dnes nás čeká něco přes 20 km.

Zajímavé, lýtko opravdu nebolí ani při chůzi, a to dnes chodíme i do prudkých kopců. I chodidla jsou po rostlinném obkladu odpočatá a nebolestivá.

Po 4 hodinách ale cítím na kůži pálení, jakoby po požahání kopřivou, proto raději obklad sundávám a kůži nechávám dýchat. Lýtko nebolí, jen na kůži cítím pálení po kopřivě. Zřejmě se provedla tzv. urtifikace – některé žahavé chloupky kopřivy asi byly ještě funkční a dodaly do kůže své látky. To asi podpořilo léčbu mého problému. Přestože jsme následně ušli ještě desítky kilometrů, lýtko se už ani náznakem neozvalo.

A co je to urtifikace?

Kopřiva je pokryta žahavými chloupky, tzv. trichomy. Jedná se o jemné, duté jehličky, tvořené oxidem křemičitým. Tyto jehličky obsahují směs organických kyselin a neurotrasmitterů (modulátorů zánětu). Jsou zde přítomny látky jako histamin, serotonin, acetylcholin, kyselina mravenčí, octová a jablečná a také kyselina šťavelová s kyselinou vinnou, které jsou zřejmě zodpovědné za vznik pupenů na kůži po požahání. Je jasné, že mohou existovat i další, dosud neidentifikované sloučeniny, které přispívají k dlouhému efektu po požahání. Při popálení kopřivou se duté jehličky odlomí a promění se ve funkční ekvivalent injekční stříkačky. Do kůže se jimi vstříknou ony chemikálie.

Tyto chemikálie mohou pomoci snížit bolest stimulací neuronů bolesti, takže podráždění kůže převáží nad muskuloskeletální bolestí. Zřejmě ale nejde jen o analgetický efekt, ale i protizánětlivé a jiné působení těchto látek. Vytvořené pupeny na kůži nejsou alergie. Naopak čerstvá či sušená kopřiva působí proti alergii.

Urtifikace je jedno z tradičních použití kopřivy proti bolesti a zánětům kloubů. Přikládání či šlehání kopřivovými listy 1x až 2x denně  může mít efekt na pohyblivost a bolestivost kloubů, a to i u autoimunitních nemocí jako je revmatoidní artritis. Lokální aplikace čerstvých kopřiv jako prostředku proti bolesti u pacientů s artritidou má dlouhou historii a bylinkáři ji stále doporučují při bolestech dolní části zad, chronické tendinitidě a podvrtnutí kloubů.  Římští vojáci, kdysi používali šlehání kopřivovými listy, aby v chladném počasí oživili své unavené svaly a podpořili krevní oběh. Skotský lékař William Buchan (1729–1805) pojednával o léčbě obrny ve své učebnici domácího lékařství z roku 1779. Popsal, jak „Někteří tvrdí, že našli velký prospěch z potírání postižených částí kopřivami“

Stejně jako u mnoha dalších strategií zmírňujících bolest není přesná neurofyziologie tohoto působení plně objasněna. Myslím, že kopřiva působí jako tzv. derivancium – látka, která vyvolá překrvení, podráždění a pocit tepla v místě aplikace, což přináší úlevu u bolavých zánětem postižených kloubů a tkání akutního či chronického charakteru.

Dále se diskutuje i o tom, že by se mohlo jednat o mechanismus diffuse noxious inhibitory controls (DNIC) – difuzní škodlivé inhibiční kontroly (neboli podmíněné modulace bolesti). Jedná se o proces zprostředkovaný periferní a centrální nervovou soustavou. Principem je to, že určitá bolest potlačuje jinou bolest. Tedy reakce na bolestivý podnět je inhibována jiným, často prostorově vzdáleným, bolestivým podnětem.

Existuje dokonce dvojitě zaslepená studie, kdy 27 subjektů si aplikovalo list kopřivy na chronickou bolest baze palce. Subjekty aplikovaly buď list kopřivy, nebo vizuálně podobný list placeba. Subjektům bylo řečeno, že byly testovány dva druhy listů kopřivy a že s léčbou byl často spojen mírný pocit štípání. Klíčovými výslednými měřítky byla bolest na vizuální analogové škále. Po dvou dnech aplikace kopřivy byla bolest ve skupině s listy kopřivy výrazně nižší než u listu placeba. Na konci studie 17 subjektů uvedlo, že by v budoucnu chtěli používat kopřivu.

Les Alford, fyzioterapeut na University of East Anglia popsal izolovaný případ 38leté ženy, která měla 7letou anamnézu s jednou až dvěma epizodami akutní bolesti zad za rok. Každá epizoda trvala 2–6 týdnů s relativně bezbolestnými obdobími mezi nimi. V anamnéze nebyla žádná traumata a pacientka nenecházela pro každou epizodu konkrétní spouštěcí faktor. Během vzplanutí byla bolest pociťována centrálně a vpravo od bederní páteře. Výsledky rentgenového snímku před 2 lety byly v podstatě normální. Pacientka pracovala na plný úvazek jako prodavačka a během epizod těžkých bolestí si brala 2 až 5 dní volna. Předchozí léčba spočívala v chiropraktické manipulaci, která obvykle vedla ke snížení bolesti po 2–3 dnech. Pacientka s tím přestala, protože jí to přišlo drahé. Dříve jí byl předepsán diclofenac, ale užívala ho jen několik dní, protože neměla ráda léky. Během nedávných záchvatů pociťovala mírnou až střední úlevu od paracetamolu, ale užívala ho pouze tehdy, když to bylo absolutně nutné. Další strategie, které považovala za užitečné, byly jemná trakce jednou nohou a bičování kopřivou – urtifikace. Obojí dělal její manžel doma.

Praktikovala urtifikaci jednou denně, když to bolest vyžadovala (popsáno jako dny, kdy bolest byla trvale 5/10 a více). Popsala rychlé snížení úrovně bolesti, která proměnlivě zůstala snížena po dobu 6–12 hodin po aplikaci. Uvedla, že tuto techniku ​​používala za poslední 2 roky a řekl jí o ní taxikář, kterému to pomohlo, když ho bolela záda.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6786426

https://academic.oup.com/painmedicine/article/9/7/963/1862274

__________________________________________________________________________________________________________________________________

Chcete vědět, po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.

Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.

Tištěná kniha Čarovná lékárna kolem nás je bohužel zatím vyprodaná, ale v pdf verzi jakožto elektronickou knihu, si ji stále pořídit můžete.

Jsem autorkou dvoudílné knižní série:

Domácí lékař aneb Jak sám bez cizí pomoci, zvládnout běžné nemoci.

Domácí lékař II aneb Jak pečovat o své tělo, aby nám nic nechybělo.

Chcete být v otázce zdraví soběstační, a to jen za pomoci běžně rostoucích rostlin, hub, potravin, popřípadě vody či  vašich rukou?

Při běžných infektech si můžete poradit sami.

Jak na to se dočtete v mých knihách. Nejde jen o nějaké teoretizování. V knihách naleznete přesné návody, recepty a postupy. 

Jsem také autorkou knihy:

(bohužel v současné době jen v elektronické formě, tištěná forma je vyprodaná)

Čarovná lékárna kolem našeho domu. 

Báli jste se vždy začít užívat léčivé rostliny? Nevěděli jste, jak na to ?

V mé knize naleznete podrobný popis 38 divokých rostlin rostoucích volně kolem nás s podrobnými návody, jak je  zpracovat a užívat. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *