Den ve znamení omrzlin
30. 4. 2026
Stoupání 1030 m, klesání 856 m
Snídáme na zámku. Junior moc snídat nechce, není na to zvyklý, tak mu alespoň balím něco k jídlu s sebou. Ráno je mrazivé. Teploměr ukazuje -1 °C, ale fouká silný vítr, takže pocitově bych řekla tak -10 °C. Přibalit zimní bundy rozhodně nebyla chyba.
Fotíme se před zámkem a vyrážíme na autobus, který nás popoveze blíž k horám. Po asfaltu kolem smradlavých aut se nám moc chodit nechce. Cestou zase pozorujeme ryby v Bečvě a je nám fajn. Na autobusovém nádraží se ještě zastavujeme v Penny Marketu dokoupit zásoby. Je dopoledne, takže obchod okupuje “klub důchodců”. Jsme tam bezkonkurenčně nejmladší. Kupujeme bezlepkový chleba a jedeme do Hodslavic.
Po prvním kilometru dostává junior konečně hlad. Sedíme na kládách, svítí na nás sluníčko, vyhříváme se a posloucháme zpěv ptáků. Nikde nikdo. Jen my.
Stoupáme na hřeben. Chvíli se svlékáme, chvíli zase oblékáme. Fouká studený vichr a počasí si s námi hraje.
Zaujme nás valašská meteorologická stanice se špagátem. To prostě nemá chybu. Schválně se podívejte na fotku. Podle špagátu zjistíme, že svítí slunce, je sucho a fouká vítr.
Na hřebeni nám kousek nad hlavami s obrovským rachotem přelétnou dvě vojenské stíhačky Gripen.
Slunce pálí, jsme zpocení, takže bundy zase putují do batohu. Přicházíme do opravdu pohádkového lesa v přírodní rezervaci Trojačka–Vernířovické vrchy, ale vítr tu fouká snad ještě víc než nahoře. Znovu se oblékáme. Vystoupáme na Huštýn a za chvíli je nám zase hrozné vedro. Takže další svlékání.
Na hřebeni se otevírají nádherné výhledy na obě strany. Na jedné nížina posetá vesnicemi, na druhé Radhošť a Lysá hora. Krajina je nádherná. Připadám si jako doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) ve filmu Vesničko má středisková:
„Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko – v daleké kraje bílé obláčky dálným nebem plynou…”
A hlavně:
„Alpy tě ohromí, Karle, ale tohle – to tě dojme! Jen se na to podívej! Vidíš to?! A jestli máš srdce, tak to musíš cítit. To není země, to je zahrádka!“
Čekají nás kopce Krátká a Dlouhá. Dlouhá je opravdu protivně dlouhá. Na jejím vrcholu vytahujeme bezlepkové oplatky Jarmila. Luxusní žrádlo. Samý glukózo-fruktózový sirup, ale hypoglykémii zaženou spolehlivě. Příště si musíme koupit Jarmil víc.
Dorazíme k přístřešku, kde si chceme na našem lihovém vařiči uvařit čaj. Je strašná zima a fouká ledový vítr. Já s juniorem vytahujeme zimní bundy a máme celkem tepelný komfort. Ela se mi ale do zimní bundy přesvědčit nepodařilo. Klepe kosu.
Máme všichni promrzlé ruce, ale horký čaj nás rychle zahřeje. Pak nás čeká sestup tři kilometry dolů do údolí, abychom vzápětí museli vyšlapat na Velký Javorník. Fakt krpál.
Pět set metrů pod vrcholem zjišťuji, že nemám mobil. Podle sledovací aplikace je asi dalších pět set metrů za námi. Zahajujeme rodinnou diskuzi o tom, kdo se pro něj vrátí. Nikdo se nehlásí. Zkusíme na mobil zavolat a… zvedne to ochotná paní, která ho našla a donese nám ho. Ještě že tak.
Na Velkém Javorníku stojí krásná rozhledna s výhledem snad na celé Beskydy. Na jedné straně Rožnov, na druhé Frenštát. Jenže na rozhledně se naše omrzliny na rukou jaksi prohloubí. Takže rychlý úprk dolů z rozhledny.
Kupujeme si pivo a rozvalujeme se na trávě na závětrné straně svahu, kam svítí sluníčko. Pohoda…
Jakmile nám začne být zase zima, šupky dupky z kopce směrem na Rožnov.
Je strašné sucho. Cesty jsou prašné, prach máme ve vlasech, v očích i v botách a při sestupu to na něm pěkně klouže. Dojdeme na rozcestí Na Pinduli. Tady čekáme na autobus do centra Rožnova. Půl hodiny stojíme na větrné hůrce v příšerné zimě a málem přimrzneme k lavičce.
V okolí našeho hotelu jaksi nefungují restaurace, takže nás čeká ještě kilometr a půl cesta do Penny Marketu pro večeři. A mají tam i Jarmily! Okamžitě děláme zásobu na zbytek treku.
To ještě netušíme, že nás čeká večer plný vůní.
Hotel Koruna, ve kterém bydlíme, bude mít tak jednu hvězdu. Hned po vstupu do pokoje nás udeří do nosu strašný zápach. Epicentrum se nachází v záchodové míse. Někdo se tam zřejmě před týdny vymočil a nespláchl. Vzduchem se line aroma rozkládající se moči. Další pachy proudí z odpadů v koupelně.
Na podlaze leží koberec, který místy maskuje propadlé parkety. Chodíme opatrně a doufáme, že se nepropadneme do nižšího patra. V duchu si hlavně přeju, aby zde nebyly štěnice.
Hotel by klidně mohl být součástí rožnovského skanzenu. Jen ne toho valašského. Spíš expozice „ubytovací zařízení osmdesátých let“.
A další vůně nás čekají ve chvíli, kdy se moji chlapi zují… 😄
Chcete vědět po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.
Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.
Jsem autorkou dvoudílné knižní série:
Domácí lékař aneb Jak sám bez cizí pomoci, zvládnout běžné nemoci.
Domácí lékař II aneb Jak pečovat o své tělo, aby nám nic nechybělo.
- Chcete být v otázce zdraví soběstační, a to jen za pomoci běžně rostoucích rostlin, hub, potravin, popřípadě vody či vašich rukou?
- Při běžných infektech si můžete poradit sami.
- Jak na to se dočtete v mých knihách. Nejde jen o nějaké teoretizování. V knihách naleznete přesné návody, recepty a postupy.
Jsem také autorkou knihy:
Čarovná lékárna kolem našeho domu.
- Báli jste se vždy začít užívat léčivé rostliny? Nevěděli jste, jak na to ?
- V mé knize naleznete podrobný popis 38 divokých rostlin rostoucích volně kolem nás s podrobnými návody, jak je zpracovat a užívat.
