Tužebník jilmový – luční královna

Mou nejoblíbenější léčivou rostlinou, bez které si nedovedu představit zimu je černý bez. Ten nikdy nesmí chybět. Kromě toho se ale ke mě každý rok hlásí i další rostliny, které se mi po celý rok jakoby více nabízejí a doprovázejí mne více než jiné léčivky. Rok od roku to jsou vždycky úplně jiné druhy, jakoby  chtěly, abych je do hloubky a do detailů  poznala postupně sama na sobě.  Některé roky to byla dobromysl, estragon, popenec, měsíček, sléz, dřevokazné houby, kalisie atd. Letos je mým hitem řebříček a právě tužebník.  Své zážitky s tužebníkem jsem popsala v těchto článcích:  Jak jsem si poradila s hnisavou angínou  a Tužebník jilmový a můj svatojánský zážitek. 

Sice již odkvétá, ale slíbila jsem napsat o této úžasné rostlině článek. Mimochodem, běžně jej koupíte v kterékoliv prodejně s léčivými rostlinami, ale není nad vlastnoručně nasbíranou léčivou rostlinu, proto na něj nezapomeňte příští rok.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Latinský název pochází ze slova filium = nit a pendulus = visící, podle kořenů, které jsou na konci zduřelé v hlízky. Tento výklad se ale hodí spíše pro tužebník obecný.  Ulmarius je odvozeno z latinského ulmus = jilm.

Lidové názvy- arunkulus, barbarbule, filipendula, chlapice, kořen vředový, kozí brada, lobaz, lobazník, medušník, medunišík, medunišník, ořech zimní, tavola, tavolník jilmový, třebník, zimničné koření.

Místy  je tužebník jilmový lidově nazýván “chlapice”. Zřejmě protože působí afrodiziakálně na muže.

Anglické názvy- Meadowsweet (luční sladidlo)- býval totiž tradičně využíván k výrobě medoviny, Meadow Queen  či Queen of the Meadow (královna louky), Meadow Wort (luční mladina), Pride of the Meadow (pýcha louky), Bridewort (nevěsta)- protože se často používal do svatebních girland a dekorací jako výzdoba, Lady of the Meadow (paní louky).

Rusky Tavola. Tužebník,  byl kdysi kdysi nesprávně nazýván tavolník. Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) obsahuje přírodní salicyláty podobné jako mají rostliny ze skupiny tavolníků (Spiraea). Snad pro podobný vzhled a vůni obsažených spireinů zařadil původně Carl Linné (1707 – 1778) tužebník chybně mezi tavolníky a podle své binomické nomenklatury jej nazval Spiraea ulmaria, tedy tavolník jilmový.

Jedná se o trvalku až 2 metry vysokou v létě kvetoucí zajímavě vonícími květy. Vzhledem trochu připomínají květy černý bez. Již když kolem tužebníku projdete, cítíte jeho nezaměnitelnou aspirinovou  vůni. Tato charakteristická vůně je cítit i z listů, když je promnete mezi prsty. Takto můžete listy tužebníku bezpečně poznat například na jaře, kdy ještě rostlina nekvete.

Roste hlavně na zamokřených místech – kolem potoků, v bažinách, kolem řek, rybníků  a  na jiných podmáčených místech. Tam, kde roste si můžete být jisti, že se nachází voda.

Tužebník lze zařadit do léčivých rostlin, které mají polyfunkční účinek. Někteří lidé, kteří jej sbírají, o něm říkají, že je to léčivá rostlina “na všechno.”

Obsahuje salicyláty.   Všichni známe acetylovanou formu kyselinu salicylové – kyselinu acetylsalicylovou (ASA) – Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin a další farmaceutické preparáty. Tužebník je rostlina, která byla původně  použita  k extrakci kyseliny salicylové, stejně jako kůra vrby bílé a nachové. Aspirin byl poprvé představen německou společností Bayer v roce 1899. Používá se pro své analgetické (proti bolesti), protizánětlivé, antipyretické (proti horečce) a antiagregační (snižuje agregaci – shlukovatelnost krevních destiček) vlastnosti. Název “kyselina salicylová” byl dán latinským názvem rodu  vrby – Salix.  Původní latinský název tužebníku je Spiraea, od něj byl vytvořen název dnes známého léku užívaného na snížení horečky – aspirinu.

Výhodou použití tužebníku namísto syntetické drogy je to, že nezpůsobuje krvácení   a nedráždí žaludek, což je ale naopak u Aspirinu běžné (Aspirin může být dokonce příčinou vzniku žaludečních vředů, krvácení ze žaludeční sliznice, překyselení žaludku atd.).  Tužebník naopak působí proti krvácení, což je zřejmě způsobeno přítomností tříslovin a jeho užívání je dokonce prevencí či léčbou žalučních vředů, zánětů žaludku apod. . Na tomto příkladu vidíme, jak někdy nemusí být ideální  izolovat z rostliny jen její jednu chemickou látku. Komplex účinných látek je v rostlině vyvážený a má svůj důvod.  Nevýhodou při použití tužebníku  je ale  pomaleji nastupující analgetický účinek, ovšem údajně je pak déletrvající. Další nevýhodou je, že  při použití tužebníku oproti Aspirinu  může být  léčivý účinek poněkud nepředvídatelný a závisí na složení střevní mikroflory, která napomáhá přeměně aktivních složek  na potřebné účinné látky.

Kromě toho obsahuje tužebník tříslovinyflavonoidy 4-8%- hlavně quercetin a kaemferol, také byly objeveny  fenolické glykosidy – spirein, isosalicin a monotropitin a polyfenolické sloučeniny.

 

 

PŘÍBĚH ASPIRINU:

V roce 1839 zjistil německý chemik, že se v poupatech tužebníku jilmového nachází salicin, ta stejná látka, která byla izolována o 11 let dříve z kůry vrby bílé. Salicin  a k němu blízká chemická látky kyselina salicylová má silný účinek analgetický, protizánětlivý a snižuje horečku.  Ale také může mít potenciálně nebezpečné nežádoucí vedlejší účinky, mezi něž patří bolest břicha, nevolnost, průjem, břišní krvácení, zvonění v uších… Ve vysokých dávkách může dokonce způsobit paralýzu dýchacího aparátu a smrt.

Chemici proto začali salicin a kyselinu salicylovou upravovat tak, aby zachovali jejich léčebné účinky a snížili s tím spojená rizika. Roku 1853 němečtí chemici přidali ke zmiňovaným látkám z výtažku z tužebníku molekulární acetylovou skupinu a získali tím kyselinu acetylsalicylovou.

Kyselina acetylsalicylová byl přiliš dlouhý název  a proto němečtí vědci, kteří ji vytvořili sloučili “a-” ze slova acetyl se slovem “-spirin”, což bylo slovo odvozené z dřívějšího latinského názvu tužebníku – Spiraea – a vznikl název aspirin.

Nová složka podpořila analgetické účinky léku, stejně tak, jako zesílila úlevu od horečky a zánětů. Bohužel i nyní si ponechal lék své dřívější nežádoucí účinky, které jeho objevitele zklamaly. Ti publikovali novinky o vzniku aspirinu v jednom německém lékařském časopise v takovém duchu, že byl aspirin na 50 let zapomenut.

Na konci 90. let 19. století  se německý chemik Felix Hoffman velmi rozzlobil, že léky proti revmatické artritidě, které dostal jeho otec, snižovaly bolest jen nepatrně a přitom tolik dráždily žaludek. A tak Hoffman, který pracoval u farmaceutické společnosti Friedrich Bayer, začal zkoumat všechny časopisy a hledat něco, co by ho přivedlo k lepšímu léku na artritidu. Tak se dostal i ke zprávě o aspirinu a rozhodl se vyrobit hrst tohoto léku. Podle pověsti pak dal několik léků svému otci, který prohlásil aspirin za účinný lék mající méně vedlejších účinků než léky, které doposud užíval.

Nejprve měl Hoffman potíže prodat aspirin svým nadřízeným v Bayeru. Ti však později pochopili značný potenciál tohoto léku. Roku 1899 přišla firma s lékem skládajícím se z kyseliny asetylsalicylové, pod obchodním  názvem Aspirin, na farmakologický trh Evropy a Severní Ameriky.

Aspirin se brzy stal nezbytným domácím lékem, který poskytoval úlevu od horeček, bolesti a zánětů. Později v jednom boji o obchodní značku ve Spojených státech ztratil Bayer práva na užívání názvu Aspirin. Soud vynesl výrok, že slovo aspirin získalo obecný význam. Od té doby prodává společnost svůj výrobek pod obchodním názvem Bayer Aspirin.

Velká kniha léčivých rostlin, Michael Castleman

Tužebník sám o sobě nemá všechny účinky proti bolesti, horečce a zánětům na stejné úrovni jako aspirin. Obsahuje menší množství salicylu, ani silný vodní nálev nemá takový účinek. Jiná je situace u tinktury, tinktury salicylu obsahují více, účinek pak mají větší.

 

Z PŘEDCHOZÍ HISTORIE UŽÍVÁNÍ TUŽEBNÍKU

Byl zasvěcen římské bohyni Venuši, a kelstké „Venuši” Gweně.

Tužebník, vodní máta a sporýš lékařský patřily   k posvátným bylinám druidů. Čarodějnice používaly tuto rostlinu při rituálech a k ochraně domů před zlými silami. Druidové jej také používali jako mladinu do medoviny. Proto jeho lidový název mead wort.

Plinius popisuje používání masti připravené z tužebníku a  kolomazi.

Ve středověku se tato rostlina často používala k osvěžení vzduchu,  k odpuzování vší a blech z domova a maskování nepříjemných pachů.  Lidé ji pohazovali po domě, aby zakryli pachy, které byly běžné při tehdejší špatné hygieně. Byla jednou z tzv. „podestýlkových“ bylin (byliny se rozprostíraly z výše uvedených důvodů po domě). Britská královna Alžběta I. vyžadovala, aby byl tužebník rozprostřen po jejích obytných prostorách. Rozházel se po podlaze a když se místnost naplnila příjemnou vůní, zametl se společně s ostatním smetím, vůně ale zůstala.  Dodnes se používá do vonných poutpourri.

Britský bylinář John Gerard psal o tužebníku jilmovém v roce 1597: “Květy vařené ve víně a vypité zahánějí horkost. Nálev z tužebníku kapaný do očí odstraňuje pálení a svědění, čímž zjasňuje zrak.”

Ve středověku se tužebník nazýval “herba barbarbulae caprae”. Byla to uznávaná bylinka hojící jak nemoci vnitřní, tak rozmanité zevní choroby.

Bylináři ve středověku tužebník používali k léčbě průjmů, horeček, artritidy, epilepsie a respiračních potíží, ale také jako vynikající hojivé činidlo na hnisavé a nehojící se rány a vředy.

Evropští kolonisté přivezli tužebník i do Ameriky. Američtí eklektici 19. století  tužebník považovali za výborný adstringentní (svíravý) prostředek při průjmu. Také jej předepisovali při menstruačních křečích a při poševním výtoku.

Domorodí Američané rozmačkali kořen  a spolu s řebříčkem jej používali  k přípravě odvaru k zmírnění nevolnosti a bolesti.

Kočovní cikáni namáčeli květy do vody a po smíchání s kapkami rosy používali tuto pleťovou vodu k čištění pleti.

Tužebník, který připomíná nevěstin závoj býval přidáván do svatebních kytic, ale také do medoviny a ovocných šťáv.

V severských státech se tužebník jilmový přidával jako přísada při vaření piva.

V Rusku se používal jako uznávaný lék proti následkům pokousání vzteklým psem.

Kořen tužebníku sloužil k výrobě černého barviva na textil.

Chuť a vůně  tužebníku je specifická, taková aspirinová, cítíte ji již z dálky. Ne každému musí čaj chutnat nebo rostlina vonět. Mého muže, který je alergikem, tužebníková vůně dráždí. Ale setkávám se s tím, že kdo tužebník potřebuje, jeho tělo ví, že mu pomůže, pak čaj vnímá jako chuťově dobrý.

Nedávno  se  na mě obrátila jedna spolucestující na dovolené v Rumunsku, že ji bolí v krku. Dala jsem jí  tužebník, který jsem měla u sebe. Dělala si z něj čaj. Popíjela jej a kloktala. Jí čaj velmi chutnal, zatímco ostatní se nad jeho chutí ušklíbali. Na druhý den ráno ji v krku nebolelo.   Když danou bylinku potřebujete, tělo to cítí a rostlina vám proto voní a chutná. Stejně to mají děti ale i zvířata. Tužebník se například používá i pro koně.

 

POUŽITÍ TUŽEBNÍKU V KUCHYNI

Tradičně se v evropských zemích přidával tužebník do medoviny, jak jsem již psala výše. Ojediněle se přidával i do tabáku k jeho aromatizaci.

Tužebník je také jednou z 30 léčivých bylin a koření přidaných k populárnímu nápoji Norfolk punč, což je zdravý, nealkoholoický bylinný nápoj,  původně vyrobený benediktýnskými mnichy ve východním Norfolku před 700 lety. Pomáhá od únavy, stresu, napětí a nedostatku odvahy a kuráže.

Všechny části rostliny jsou jedlé a mohou být přidávány do polévek, omáček, nápojů a zavařenin, ale i dezertů apod. Často se používá v belgické  francouzské kuchyni.

Používá se také k aromatizaci vína, piva a octa. Čerstvými květy tužebníku můžeme zjemnit víno, smoothies,  bowli nebo mléčný koktail. Stačí nechat květy několik hodin louhovat ve víně, v jablečné šťávě nebo v mléce. Přibližně jednu hrst  na jeden litr

Lze jej přidávat i do dezertů, sušenek a jiného pečiva.

Někteří kuchaři používají tužebník  jako ochucovací činidlo pro džemy, sorbety, polévky a ovocné saláty.

I u nás byl tužebník tradičně využíván v kuchyni. V horských oblastech, hlavně v podkrkonoší, se mu říkalo „chlapice“. Tam vyráběli tradičně z chlapice sirup a limonády podobně jako z černého bezu.

SIRUP Z CHLAPICE

50 květenství tužebníku vložíme do 4 l převařené a vychladlé vody, přidáme na plátky nakrájenou kůru   a vymačkanou šťávu za 3 biocitronů. Druhý den nálev přecedíme a dobře vymačkáme. Přimícháme 4 kg cukru, zahříváme do rozpuštění cukru. Pak přelijeme do lahví, uzavřeme. Můžeme sterilizovat 20 minut při 75 st. C.  Sirup má pak jemnou, mandlovou vůni a chuť.

TUŽEBNÍKOVÁ LIMONÁDA

Potřebujeme: 4 litrovou lahev

Dvě hrsti tužebníkových květenství – asi 12.

1/6 čerstvých kvasnic… cca 7 g

200-350 g cukru, podle toho, jak limonádu chceme mít sladkou

Ve sklenici rozpustíme ve vlažné, převařené vodě cukr a droždí. 1 dobře umytý biocitron vymačkáme a rozkrájíme k tomu i kůru. Přidáme květy tužebníku a doplníme vodou cca 5 cm pod okraj sklenice. Uzavřeme mikrotenovým sáčkem a ovážeme gumičkou. Je potřeba, aby mohl unikat vzduch. Necháme stát na teplém místě. Po 1-2 dnech přecedíme přes síto, slijeme do lahví a uložíme v lednici.

TUŽEBNÍKOVÝ SIRUP JINAK

Do 4 litrové lahve vkládáme květy tužebníku a postupně prosypáváme cukrem, na každou vrstvu postupně vymačkáme šťávu ze 3 citronů, pak zalijeme převařenou vodou, aby všechny květy byly ponořené a uzavřeme. Necháme 3 dny stát při pokojové teplotě. Pak přecedíme.

TUŽEBNÍKOVÉ PIVO DLE SIEGRIED HIRSCH

Potřebujeme:  1/2 kg čerstvé natě tužebníku

100 g malinových listů

100 g řepíku

100 g slézu

kůra z 2 biocitronů

Vše vložíme do hrnce a přelijeme 4,5 l vody. Necháme vařit půl hodiny mírným varem.

Mezitím ve velké nádobě smícháme 4,5 kg cukru, šťávu ze 2 biocitronů a 30 g vinného kamene. Do směsi přidáme přefiltrovaný vývar z bylin, byliny dobře vymačkáme. Poté vše mícháme, dokud se cukr nerozpusí. Do vlažné tekutiny přidáme pivní kvasnice (dle návodu). Necháme odstát 3 dny na teplém místě a po vykvašení přelijeme do lahví, přitom do každé láhve dáme 1/2 ČL hnědého cukru a auzavřeme. Necháme odstát asi 1 týden, poté už by mělo být pivo čiré a můžeme ho pít.

JEDNODUCHÉ TUŽEBNÍKOVÉ VÍNO

Hrst tužebníkových květů dáme do 1 l vína, necháme odležet týden.

TUŽEBNÍKOVÝ OCET

Postupujeme jako v předchozím receptu, jen místo vína použijeme vinný či jablečný ocet. 

SMOOTHIES

Například banán, jablko či jiné ovoce rozmixujeme s trochou tužebníku.

 

 

SBĚR A SUŠENÍ

Sbíráme květenství v době plného květu.   Tyto nakvétají postupně, často najdeme horní část květenství již odkvetlou, ale spodní části teprve kvetou.   Někdy je napaden tužebník mšicemi či plísní. Takové květy samozřejmě nesbíráme. Sbírají se i mladé listy. Můžeme sbírat i horních 15 cm natě. Místy se používají i kořeny. Sušíme při teplotě do 40 st. C na půdě či v sušičce. Uzavřeme pak v hermeticky utěsněné  nádobě.

Nať je suchá, když při zlomu slyšitelně lupne.

 

 

LÉČEBNÉ POUŽITÍ

 

Léčivky popisuji podle mého unikátního systému rozdělení účinků na jednotlivá orgánová seskupení.

Více si o tomto systému můžete přečíst  v mém e-booku:  „Jak se vyznat v účincích rostlin.“

Ale také v mé tištěné knize Čarovná lékárna kolem našeho domu. 

 Nebo  v e-booku:  „Čarovná lékárna kolem našeho domu.“

 

1)NEUROLOGIE A PSYCHIATRIE

Tužebník jilmový pomáhá u bolestí hlavy i některých typů migrén, doporovázených pocitem  horkosti v hlavě a tepání ve spáncích.  Tužebník ochlazuje, podporuje cirkulaci  a pomáhá uvolnit stagnující energii v hlavě. Má analgetický účinek podobně jako aspirin. K terapii bolestí hlavy se používaly květy ale i kořeny rostliny.

Má mírný sedativní účinek, může být použit u neurastenie a dalších neuróz.

V Rusku probíhaly experimenty, které prokázaly, že přípravky z tužebníku lze použít k léčbě poruch mozkové cirkulace. Jejich použití zvyšuje duševní výkon, zlepšuje neurodynamiku, pozornost, paměť, snižuje emoční poruchy. Regulují cévní tonus, zlepšují krevní oběh, brání tvorbě krevních sraženin (inhibují agregaci  krevních destiček), zvyšují přísun kyslíku a glukózy do mozku, zvyšují mozkovou rezistenci k hypoxii. Vzhledem ke svým vlastnostem se doporučuje přípravky z tužebníku užívat u dyscirkulačních encefalopatií různého původu. 

ČAJ NA NEURALGII TRIGEMINU DLE J. BODLÁKA

Tužebník květ 40g, přeslička nať 40g, mateřídouška nať 20g. 1 ČL směsi dáme do šálku vody, vaříme 5 min pod pokličkou a scedíme. Užíváme několikrát denně.

 

2)DUTINA ÚSTNÍ, UŠI, NOS A HRDLO

Tužebník je vynikající léčivkou na záněty v dutině ústní, mimo jiné afty a paradentózu. Díky přítomným tříslovinám a celkovému protizánětlivému působení rostliny  se při pravidelných výplaších úst velmi brzy  zánětu v ústech zbavíte. Je ale potřeba vyplachovat co nejčastěji – prakticky kdykoliv si vzpomenete během dne. Odvar ke kloktání je dobré připravit ráno a mít ho u sebe.

Velice dobře  působí i na opary – herpes simplex. Opět je potřeba opar co nejčastěji potírat tužebníkovým odvarem či tinkturou.

Mám pozitivní zkušenost s terapií bolestí v krku ba dokonce i hnisavé angíny (tonsilitidy). Svoji zkušenost jsem popsala zde- Jak jsem si poradila s hnisavou angíno. Opět i zde je potřeba co nejčastěji během dne kloktat a také čaj popíjet. Tužebník působí protizánětlivě, antibakteriálně, proti bolesti, uplatňují se zde přítomné salicyláty ale i třísloviny se svým adstringentním účinkem.

Vhodný je při bolestech zubů, ale i k hojení po extrakci zubu.

Kloktáme  samotným odvarem či dlohouholouhovaným nálevem nebo následujícími směsnými přípravky.

KLOKTADLO PŘI PARODONTÓZE DLE PAVLA VÁNI

2 díly tužebníku, 1 díl oddenku bergenie, ½ dílu kořene kostivalu.

1PL směsi vaříme 2 minuty v 250 ml vody, pak 15 minut louhujeme

KLOKTADLO PŘI AFTECH DLE PAVLA VÁNI

2 díly tužebníku, 2 díly listů ořešáku, ½ dílu plodů sušené borůvky, ½ dílu listu borůvky

1PL směsi vaříme 5 minut v 250 ml vody, necháme 15 minut louhovat.

 

3)OČI

Tužebník také pomáhá při konjuktivitidách – zánětech spojivek.  Takto se používal už ve středověku.
Postup je následující: do plechového hrnku dáme vodu, kterou necháme několik minut vařit, aby se hrnek vyvařil. Poté  vodu z hrnku vylijeme a nalijeme novou, jakmile přijde k varu, přidáme na cca 250 ml vroucí vody 1 Čl tužebníkových květů. Povaříme asi 2 minuty, pak přecedíme přes velmi jemné sítko, aby v tekutině nezbyly drobné rostlinné zbytky, které by mohly oko dráždit. Do sterilní zkumavky nasajeme trochu odvaru zchlazeného na tělesnou teplotu a vkapneme do očí. Opakujeme 4-6x denně.

 

4)DÝCHACÍ ÚSTROJÍ

Tužebník se odpradávna používal při respiračních virových onemocněních, nachlazeních,  chřipkách a jiných infekcích doprovázených horečkou.

Snižuje totiž horečku, působí diaforeticky – potopudně (podporuje pocení), protizánětlivě, pomáhá u kašle, dušnosti , zánětu průdušek.

Pomáhá rozšiřovat průdušky, působí bronchodilatačně u zánětů průdušek.

Já používám tužebník v zimě v kombinaci s černým bezem, lípou a dalšími bylinami –Bylinná protichřipková bomba- zde.

 

SMĚS NA NACHLAZENÍ

Směs tužebníkové natě a listu maliníku stejným dílem. 1 Pl zalijeme 250 ml vroucí vody, louhujeme 15 minut.

 

Je vhodný i u dětských infekčních onemocnění doprovázených horečkou, jako jsou neštovice či příušnice.

 

SMĚS NA PLANÉ NEŠTOVICE, SPALNIČKY, PŘÍUŠNICE NEBO INFEKČNÍ HORČKU DLE ELISABETH BROOKE

Smíchat po 15 g tužebníku, kořene pampelišky, květu měsíčku a nati svízele. Přidat 1,5 l vody, přivedeme k varu a po 20 minutách odstavíme. Vypijeme 1 vinnou skleničku 3x-4x denně.

Lze smíchat i tinktury z daných rostlin, pak užíváme 5-10 kapek 3x-4x denně.

 

5)KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM

Vzhledem k jeho diuretickým schopnostem pomáhá i u hypertenze – vysokého tlaku.

SMĚS NA KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ DLE PAVLA VÁNI

3 díly tužebníku, 2 díly natě pohanky, 1 díl listu a kořenu pampelišky.

1PL spaříme 250 ml vroucí vody a necháme 20 minut macerovat. Pijeme 3x denně.

 

6)ZAŽÍVACÍ TRAKT

blahodárný vliv na zažívání.

Zmírňuje překyselení žaludku, snižuje totiž tvorbu žaludeční kyseliny (což se ale nedá říci o aspirinu). Celkově sliznici žaludku zklidňuje. Může být použit i v přítomnosti gastroesofageálního refluxu.

Bylo dokonce vypozorováno, že léčí chronické žaludeční vředy a gastritidu. Působí také preventivně proti vzniku lézí žaludeční sliznice (srovnejte s aspirinem, který naopak podporuje vznik vředů). Laboratorní pokusy na zvířatech dokonce zjistily, že tužebník chrání zvířara před žaludečními vředy v důsledku užívání aspirinu. Což je zajímavé.  Již  američtí eklektici pozorovali, že je tužebník k žaludku velice šetrný.

Ke zklidnění žaludku lze kombinovat se slézem, meduňkou a jinými léčivkami. S měrnicí černou působí jako antiemetikum – při nevolnosti.

Při vědeckém zkoumání bylo zjištěno, že inhibuje spolu s dalšími bylinami růst Helicobacter pylori (bakterii, která je zodpovědná za vznik žaludečních vředů či zánětů žaludku).

Zvyšuje tvorbu žluči, zlepšuje trávení.

Je vhodný při zánětech střev a poruchách střevní mikroflóry (po léčbě antibiotiky). Střevní mikroflóru pomáhá upravovat a regenerovat. Zabraňuje nežádoucímu kvašení a hnilobnému rozkladu střevního obsahu při dyspepsiích nebo při poruše střevní mikroflóry právě následkem atb terapie.

Zlepšuje látkovou výměnu, užívá se při obezitě.

Díky přítomnosti tříslovin působí dobře na průjem, dokonce i krvavý. Lze jej použít i u průjmů dětí. Dokonce bylo jednou studií  zjištěno, že je rostlina účinná proti Shigella dysenteriae, původci úplavice.

SMĚS NA ŽALUDEČNÍ VŘEDY A PŘEKYSELENÍ ŽALUDKU DLE PAVLA VÁNI

3 díly tužebníku, 2 díly řepíku, 1 díl lnice květel, 1/3 dílu heřmánku, 1/3 dílu květu růže.

Nálev pijeme 3x denně.

ČAJ NA NEVOLNOST PŘI UŽÍVÁNÍ LÉKŮ (PŘI NESNÁŠENLIVOSTI LÉKŮ)- M.MIČÁNKOVÁ, J.LEJNAR

Andělika lékařská kořen 25 g, dub kůra 25 g, tužebník jilmový kůra 20 g, šalvěj list 20g

1PL na 200 ml vody, vařit 2 minuty, louhovat 10 minut. Pijeme šálek 3-4x denně.

 

7)LEDVINY A MOČOVÉ ÚSTROJÍ

Tužebník je vynikající močopudná a potopudná droga, která se užívá vždy tam, když chceme odvést škodlivé zplodiny z organismu. Je vhodná při otocích.

Pomáhá v přítomnosti  ledvinových  a močových kamenů, také při s nimi spojených kolikách.

Bylo zjištěno, že tužebník je účinný proti Escherichia coli, bakterii, která je častým původcem infekce močočových cest. Je využívána jako  jako antiseptikum močových cest při močových infektech..

SMĚS NA LEDVINOVÉ KAMENY DLE PAVLA VÁNI

3 díly tužebníku, 1 díl přesličky, 1 díl rdesna ptačího, 1 díl rdesna blešníku, 1 díl listu břízy, 1 díl listu a kořene pampelišky, 1 díl kopřivy

1 PL směsi spaříme 250 ml vroucí vody, 20 minut louhujeme. Pijeme 3x denně.

SMĚS NA LEDVINOVÉ KAMENY DLE HILDEGARDY VON BINGEN

3 díly tužebníku, 2 díly svízele syřišťového, 2 díly celíku zlatobýlu, 1 díl brutnáku

1 PL směsi spařit 250 ml vroucí vody, louhovat 15 minut, pak přecedíme. Pijeme 3x denně.

LEDVINOVÝ ČAJ DLE J.JANČI A J.A. ZENTRICHA

Stejné díly tužebníku (květ), rdesna ptačího (květ) a kokošky (nať). 2 KL  dobře promíchané směsi na ¼ l vody. Necháme přejít varem, na 15 minut odstavíme a pijeme 1-2 šálky denně.

 

8)GYNEKOLOGIE

Tužebník tlumí menstruační bolesti.

Při výtoku z pochvy jsou vhodné výplachy pochvy tužebníkovým odvarem.

VÝPLACHY POCHVY PŘI KANDIDÓZE (KVASINKOVÉ NÁKAZE CANDIDA ALICANS)

3 díly tužebníku, 2 díly kontryhelu.

1 PL směsi vaříme 3 minuty a 15 minut louhujeme.

Tekutinu natáhneme do sterilní injekční stříkačky a provedeme výplach pochvy.

 

9)CÉVY

ČAJ NA PODPORU LYMFATICKÉHO SYSTÉMU

3 díly květu tužebníku, 1 díl natě svízele. Současně s pitím čaje přikládáme na oteklá místa obklady z komonice, devětsilu nebo vlaštovičníku a léčbu doplňujeme masážemi.

10)KREV

Tužebník má zřejmě podobné účinky jako aspirin na agregabilitu (shlukovatelnost) destiček. Působí proti krevním sraženinám. Může být užíván jako prevence infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Na druhé straně ale u něj nevídáme nežádoucí účinky v podobě krvácení jako u aspirinu.

 

11)POHYBOVÝ SYSTÉM

Tužebník je též jednou z hlavních drog na léčbu revmatických potíží a dny (zvyšuje vylučování solí a kyseliny močové z organismu a zároveň má protizánětlivé a analgetické účinky). Používá se vnitřně i zevně.

Obklady z tužebníku se dávají na klouby postižené revmatickými a artritickými bolestmi.

Pomáhá i pacientů s chronickou boreliózou, u kterých dominují artritické potíže.  Mám potvrzeno některými pacienty.

Uplatňuje se účinek analgetický a protizánětlivý. Užíváme formou nálevu či tinktury. Zevně aplikujeme obklady namočené v odvaru. Bolestivá místa natíráme mastí.

SMĚS NA REVMATISMUS DLE PAVLA VÁNI

2 díly tužebníku, 1 díl violky trojbarevné, 1 díl květu černého bezu a ½ dílu kořene pampelišky.  Vytvoříme nálev (1PL směsi přelijeme 300 ml horké vody, necháme louhovat 15 minut). Podáváme 3x denně.

NEJÚČINNĚJŠÍ PROTIREVMATICKÝ ČAJ DLE J.JANČI AJ.A.ZENTRICHA

Tužebník květ 100g, truskavec nať 50g, vřes nať 50g, jehlice kořen 30g, meduňka nať 20g. 1PL směsi zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat. Podáváme 3 x denně.

PROTIREVMATICKÁ KÚRA

Smícháme 30g březových listů, 30g kořene libečku, 30g tužebníku, 30g kopřivy, 30g oddenku pýru a 50g zlatobýlu. 4 PL směsi zalijeme 1 litrem vroucí vody a pod pokličkou ponecháme 15 minut vyluhovat. Scedíme a pomalu popíjíme. Toto množství představuje denní dávku. Kúra je 2 týdenní. Pro opakování kúry nutno dodržet dvoutýdenní přestávku.

DALŠÍ ČAJ NA REVMA

3 díly natě tužebníku, 1 díl natě fialky, 1 díl květu bezu, 1 díl kořene pampelišky. 1 KL směsi se přelije 200 ml vroucí vody. Pijeme 2-3krát denně.

LECLERŮV ČAJ NA REVMATICKÉ BOLESTI

2 díly listu černého rybízu, 1 díl natě kopřivy, 1 díl tužebníku. 1 KL směsi se přelije 200 ml vroucí vody. Pijeme asi měsíc, na stejnou dobu potom jeho užívání přerušíme.

PROTIRVEMATICKÁ SMĚS –  M.MIČÁNKOVÁ, J.LEJNAR

List černého rybízu 50 g, list kopřivy 25 g, tužebník jilmový 25 g.

Nálev popíjíme 2-3x denně

PROTIRVEMATICKÁ SMĚS II –  M.MIČÁNKOVÁ, J. LEJNAR

List rybízu černého 50g, květ tužebníku jilmového 25 g, lípa květ 10g, vřes nať 10 g

Pijeme nálev, 1-2 šálky denně.

 

12)KŮŽE A RÁNY

Tužebník je vynikající k terapii ran – povrchových jako jsou odřeniny, ale i dalších ran – řezných, sečných, tržných apod. Hojí jak čerstvé rány, tak staré, špatně se hojící.  Rány vyčistí, dezinfikuje, zatahuje a pomáhá rychlému hojení. Velmi dobře vysušuje otevřené rány, nedovolí aby došlo k zánětu nebo hnisání. Okolní kůži je vhodné promazávat měsíčkovou mastí, abychom zamezili hnisání.

Lze aplikovat i na spáleniny a opařeniny I. stupně a na spálení od sluníčka.

Je to vynikající léčivo také na ošetřování bércových vředů, proleželin.

V Rusku se používal jako uznávaný lék proti následkům pokousání vzteklým psem. Kořen tužebníku má údajně i určité účinky proti vzteklině u psů. Při bolestech svalů a kloubů psi instinktivně vyhledávali oddenky tužebníku a žvýkali je.

Dobře například hojí tzv. panaricium – zánět nehtového lůžka.

Tužebník je výborný také na kožní onemocnění.

Je plný silných antioxidantů, které pomáhají udržovat pokožku mladší a zdravější. Zpomaluje stárnutí a tvorbu vrásek. Redukuje vznik stařeckých skvrn. Chrání pokožku po oslunění od fotooxidačního poškození. Je proto vhodné tužebník používat po opalování.

Kromě antioxidačních účinků na kůži má tužebník také adstringentní (svíravé) vlastnosti, které napínají pokožku a udržují její mladistvý vzhled i přes stárnutí. Kyselina salicylová také pomáhá ničit bakterie, které mohou způsobit akné  a jiné vyrážky. U akné používáme silný odvar k potírání pustulek, nebo do odvaru namočíme plátno a přiložíme na 20 minut jako masku.

Tužebník v kombinaci s propolisem  pomáhá při moluskách, obzvláště pokud jsou rozeseté na větší ploše. Tělo omyjeme propolisovým mýdlem. Poté provedeme tužebníkovou koupel- hrst tužebníku povaříme v hrnci vody, necháme macerovat minimálně 30 minut. Pak odvar vlijeme do koupele, naředíme vodou na teplotu 37 st.C. Koupel by měla trvat 15 minut. Po osušení natřeme na molusky propolisovou tinkturu. Opakujeme denně. Propolisovou tinkturu na molusky nanášíme co nejčastěji, kdykoliv si vzpomeneme. Z tužebníkového odvaru lze provádět i obklady. Vnitřně pak podáváme přípravky na podporu imunity- tinkturu z echinacey, hlívu ústřičnou či tinkturu ze šípkových hálek…

Efekt má i u některých druhů atopického ekzému a to i v situacích, kdy nic jiného nezabralo. Odvarem postižená místa potíráme nebo děláme obklady. Vhodné jsou koupele. Lze použít i mast z tužebníku.

Pomáhá někdy i u psoriázy – lupenky.

Tužebník také napomáhá růstu vlasů, působí proti lupům.  Vlasy oplachujeme odvarem .

Pokud se spálíte nebo zraníte v přírodě, můžete použít čerstvý tužebník- květy rozetřete  v dlaních a přiložíme na postižené místo.

PRÁŠEK Z TUŽEBNÍKU

Sušené květy můžeme rozmixovat na prášek, pak přesijeme přes jemné síto. Takto se používal jako pudr na plenkovou dermatitidu v minulosti v Rusku. Prášek se používal i jako zásyp na rány.

SMĚS NA OBKLADY A OMÝVÁNÍ TĚŽCE SE HOJÍCÍCH RAN DLE PAVLA VÁNI

Stejným dílem tužebník a nať podražce křovištního.

1PL vaříme 5 minut a 20 minut louhujeme.

MAST S RYBÍM TUKEM

V severských, pobřežních oblastech Ruska býval prášek tužebníku smíchán s čerstvým rybím olejem (z tresky, makrely či sledě) a takto používán na pokožku s ekzémem. Kúra probíhala ve 2 fázích po 10 dnech, mezi nimi byla 5 denní přestávka. V případě potřeby byla kúra zopakována. Můžete vyzkoušet sami se zakoupoeným rybím tukem z lékárny. 

MAST

Hrst tužebníkových květů vložíme do rozehřátého sádla či vazeliny. Necháme do druhého dne, pak rozehřejeme a přecedíme.

Mast pomáhá proti různým vyrážkám, svědění, podráždění kůže, při lupence apod.  Pomáhá i proti plísním. Aplikujeme 3x denně

TUŽEBNÍKOVÝ OLEJ

Sklenici naplníme po povrch tužebníkovými květenstvími, které jsme nechali půl dne zavadnout. Přelijeme zastudena lisovaným olivovým olejem, vložíme do vodní lázně, kde asi 30 minut zhříváme. Nesmí vařit. Pak překryjeme pláténkem a gumičkou a necháme macerovat na slunečném místě 14 dnů. Přecedíme.

TUŽEBNÍKOVÁ MAST OLEJOVÁ

Do výše uvedeného oleje, který zahřejeme přidáme včelí vosk. Na 100 ml oleje 15 g vosku.

PROTI PLÍSNÍM

1 díl natě tužebníku, 1 díl vlaštovičníku, 1 díl šalvěje. 10 PL směsi krátce povaříme v 2 1 vody a necháme 20 minut vyluhovat. Scedíme, přidáme trochu přírodního octa a postižené části těla koupeme 15-20 minut.

ČAJ PROTI LUPENCE DLE J. BODLÁKA

Tužebník nať 20g, řebříček nať 20g, kopřiva list 20g, měsíček květ 20g, vachta trojlistá 5g. 1 KL směsi přelijeme 250 ml vroucí vody, 10 minut louhujeme a scedíme. Pijeme 2 x denně mezi jídly.

POSTUP PŘI LUPENCE DLE MARIE TREBEN

ČAJOVÁ SMĚS

Kopřiva nať, tužebník nať, vrbová kůra, měsíček květ, rozrazil nať, vlaštovičník nať, zemědým nať, oplodí ořechu, řebříček nať, dubová kůra. Vše stejným dílem. 1 PL směsi se přelije 250 ml vroucí vody. Ponechat 15 minut  louhovat a pak  scedit. V průběhu dne vypít po doušcích 1,5 – 2 litry čaje.

K TOMU PROVÁDĚT:

1) Koupel z kakostu  nebo slézu a přesličky v poměru 1:1. Na noc namočit do  studené vody 200 g bylinné směsi a druhý den vlít do koupele a koupat se 20 minut. Srdce musí být nad vodou.
2) Celková koupel z 200g slézu, který namáčíme  12 hodin v 5-litrovém kbelíku studené vody. Poté výluh zahřejeme, scedíme a vlijeme do koupele. Po koupeli se neotíráme, ale zabalíme do županu a hodinu se potíme v posteli.  Koupel působí proti svrbění pokožky. Nemoc je způsobena funkční poruchou jater, proto mimo užívání bylin je nutné dodržovat jaterní dietu.

ADSTRINGENTNÍ TUŽEBNÍKOVÁ PLEŤOVÁ VODA DLE SIEGRIED HIRSCH

1 hrst tužebníku přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme vychladnout. Pak ji přefiltrujeme a přidáme 1ČL vilínu viržinského. Vodu dáme do lahvičky a uchováváme v lednici. Používáme denně.

Je to přírodní adstringens, které pomáhá zlepšit vzhled pokožky- stahuje póry, čistí pleť a snižuje produkci mazu.

Salicyláty léčí akné či jiné pupínky způsobené bakteriemi a zbytky makeupu.

 

13)PROTIZÁNĚTLIVÉ, ANTIBIOTICKÉ, IMUNOMODULAČNÍ, POSILUJÍCÍ ÚČINKY

Díky přítomnosti kyseliny salicylové působí tužebník protizánětlivě. V současné době, kdy se předpokládá, že většinu nemocí lze vystopovat až k chronickému zánětu nízké úrovně, může být tužebník mimořádně užitečným lékem.

Moduluje  imunitní systém a celkově tonizuje – posiluje organismus.

Výzkum  prokázal imunomodulační vlastnoti přípravků z tužebníku, extrahovaných jak z květů, tak z kořenů. Všechny části rostliny obsahují vysoké hladiny fenolových sloučenin, včetně nově objeveného flavonoidního glykosidu s názvem ulmariosid, který je pro tužebník jedinečný. Ethylacetátové extrakty z tužebníku inhibují proliferaci T- lymfocytů a aktivaci kaskády komplementu (jedna z hlavních částí imunitního systému).  Proto inhibují imunitní odpověď, což múže být prospěšné u autoimunitních chorob. Také snižují produkci volných kyslíkových radikálů, což také hraje roli v zánětlivé odpovědi.

Laboratorní výzkum ukázal, že extrakty z tužebníku byly účinné proti celé řadě bakteriálních infekcí. Podle výzkumu může tužebník  pomoci ničit škodlivé infekce, včetně Staphylococcus aureus, E. Coli, Proteus vulgaris a Staphylococcus epidermidis. Spolu s dalšími léčivými rostlinami tužebník snižoval růst Helicobacter pylori.

14)DETOXIKACE

Tužebník je silný antioxidant, může pomáhat zvrátit poškození volnými kyslíkovými radikály a pomáhat proti oxidativnímu stresu, který je spojen se vznikem buněčných mutací a zvýšením buněčného zániku.

Zajímavý je také jeho účinek při kocovině. Mnoho lidí používá po alkoholickém excesu na druhý den šumivý aspirin či Acylpyrin. Čaj z tužebníku je šetrnější k celému organismu nehledě na žaludek.  Při kocovině popíjíme nálev z tužebníku, velmi záhy je cítit úleva.

Rostlina působí diureticky (močopudně) a diaforeticky (potopudně). To způsobuje vylučování škodlivých látek z organismu a pročištění.

16)PROTIRAKOVINNÉ ÚČINKY

Zajímavé výsledky stran působení tužebníku v oblasti onkologie jsem našla v ruských zdrojích.

V.G. Bespalov a spoluautoři zkoumali antikarcinogenní vlastnosti odvarů z tužebníku. V experimentech s laboratorními potkany došlo ke snížení počtu chemicky  indukovaných nádorů prsu, tlustého střeva a konečníku, mozku a míchy (rozdíly oproti kontrole jsou statisticky významné) při podávání přípravků z tužebníku laboratorním krysám. Tužebník lze tedy považovat za účinnou prevenci těchto nádorů, je možné jej užívat i jako podpůrnou terapii při již vyskytujícím se tumoru ovšem současně s konvenční onkologickou terapií.

V.G.Bespalov zjistil také, že tužebník chrání proti radiačnímu poškození tkání (poškození po ozáření). Zkoumal laboratorní potkany, tužebník významně snížil vznik postradiačníh malignit.

Výsledky mi připadají natolik zajímavé, že na tomto místě uvádím i odkazy na příslušné vědecké práce:

The inhibitory effect of Filipendula ulmaria (L.) Maxim. on colorectal carcinogenesis induced in rats by methylnitrosourea- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30114518

The inhibitory effect of meadowsweet (Filipendula ulmaria) on radiation-induced carcinogenesis in rats.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27827272

Inhibitory Effect of Filipendula ulmaria on Mammary Carcinogenesis Induced by Local Administration of Methylnitrosourea to Target Organ in Rats. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29607788

The inhibiting activity of meadowsweet extract on neurocarcinogenesis induced transplacentally in rats by ethylnitrosourea. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27838807/

Ukrajinský fytoterapeut Mamchur F.I. doporučuje nálev z tužebníku u pacientů  s rakovinou prostaty.

 

ZÁKLADNÍ LÉKOVÉ FORMY Z TUŽEBNÍKU

NÁLEV

1 zarovnaná PL na 300 ml horké vody, 15 minut louhovat, podávat 3x denně. Při maceraci zakryjeme  talířkem, aby nám nevyprchaly do prostoru některé léčivé látky.

Můžeme přisladit medem a doplnit čerstvým citronem.

DLOUHO LOUHOVANÝ NÁLEV

1 zarovnanou PL spaříme 300 ml vroucí vody, necháme louhovat přes noc, tento nálev má silnější účinek, je lepší na kloktání při angíně, výplachy úst při zánětech, ale lze jej užívat i vnitřně.

Mám opakovaně ověřeno i na sobě.

STUDENÝ MACERÁT

Hrst květů zalijeme 1 l studené vody, necháme macerovat přes noc. Ráno přecedíme. Pijeme postupně během dne, můžeme přihřát.

ČAJ Z TUŽEBNÍKOVÝCH LISTŮ

1ČL listů zalijeme 250 ml vroucí vody, 15 minut louhujeme. Pijeme 3x denně. Můžeme osladit medem.

ODVAR Z KOŘENŮ

1PL drcených kořenů přelijeme 300 ml vody, vaříme 5-10 minut, pak necháme ještě 15 minut louhovat. Podáváme půl šálku 3 denně.

VÍNO Z TUŽEBNÍKU

Do 1 l vína vložíme hrst tužebníkových květů, louhujeme týden, pak přecedíme. Užíváme 1-3x denně po štamprlích.

ODVAR K ZEVNÍMU POUŽITÍ

Hrst tužebníku povaříme v 1 litru vody cca 5 minut, necháme 15 minut louhovat. Lze použít i na výplachy pochvy, kloktání, vyplachování úst, ale i na omývání ran.

TUŽEBNÍKOVÁ TINKTURA

Čerstvě natrhanými květy tužebníku naplníme zavařovací sklenici  a zalijeme 38 – 40% alkoholem. Květy musí být v alkoholu ponořené. Láhev postavíme na 2-3 týdny do temna a tepla. Denně protřepáváme. Podáváme dle hmotnosti přibližně 30 kapek 3x denně.

 

KONTRAINDIKACE A NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Tužebník obsahuje kyselinu salicylovou. Nepodávat lidem alergickým na aspirin.

Bylina by měla být podávána s opatrností u astmatiků. Aspirin totiž může spustit astmatický záchvat. Zda by se to mohlo stát při užívání tužebníku není jisté.

Při zevním použití zkusíme tužebník nejprve na kousku pokožky.

Raději nepodáváme spolu s nesteroidními antiflogistiky (léky typu Ibalgin, Diclofenac, Aulin apod.).

TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ

Pavel Váňa v graviditě běžně a s úspěchem  tužebník doporučoval. Nicméně aspirin by se v těhotenství a obzvláště v 3. trimestru používat neměl. Ve světové bylinářské literatuře není tužebník také v graviditě doporučován.  V době kojení lze v redukovaném množství a s opatrností tužebník používat.

Jsem autorkou tištěné knihy:

Čarovná lékárna kolem našeho domu.  V knize naleznete podrobný popis 38 divokých rostlin rostoucích volně kolem nás s podrobnými návody, jak je  zpracovat do lékové formy. 

Jsem autorkou také e-booků :

 

„Jak se stát bylinářem, když o tom zatím nic nevím. „

„Jak se vyznat v účincích rostlin.“

„Čarovná lékárna kolem našeho domu“

Založila jsem facebookovou skupinu Praktické úspěchy bylinné terapie, kde bych si přála, aby lidé sdíleli své léčebné úspěchy při terapii bylinami a zážitky s rostlinami.

 

LITERATURA:

P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem, Eminent, 2002

J. Janča, J.A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin 1. – 6. díl, Praha, Eminent, 1994–1997

Dr. Karel Pejml: Naše léčivé rostliny, nakladatel Jos. R. Vilímek, 1943

Michael Castleman: Velká kniha léčivých rostlin, Columbus, 2004

Maria Treben: Zdraví z boží lékárny, Dona, 1991

Siegrid Hirsch: Kniha osvědčených bylinkových receptů, Dona, 2013

Marie Mičánková, Jan Lejnar: Léčivé rostliny. Lidový receptář léčivých čajů, Svépomoc, 1989

Elisabeth Brooke: Léčivé rostliny a planety, Oldag,  1996

J. Bodlák, F.Severa, B.Vančura: Příroda léčí, Granit, 2004

https://www.webmd.com/vitamins/ai/ingredientmono-108/meadowsweet

https://www.ema.europa.eu/en/documents/herbal-report/final-assessment-report-filipendula-ulmaria-l-maxim-herba-filipendula-ulmaria-l-maxim-flos-first_en.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19653313

https://healthyfocus.org/health-benefits-of-meadowsweet/

https://www.greeninfo.ru/grassy/filipendula_ulmaria/labaznik-vjazolistnij–sopernik-aspirina_art.html

https://narodmed.ucoz.net/index/tavolga_vjazolistnaja/0-294

http://indasad.ru/lekarstvennye-rasteniya/3315-labaznik-tavolga-lechebnye-svojstva-i-protivopokazaniya

https://www.emimino.cz/diskuse/chlapice-tuzebnik-jilmovy-117188/

http://www.edukafarm.cz/data/soubory//casopisy/Farmi%202-2015/16%20Peukertova.pdf

https://core.ac.uk/download/pdf/153411166.pdf

 

 


UPOZORNĚNÍ!!!

Při závažných zdravotních potížích vždy raději konzultujte lékaře ve vašem nejbližším okolí. V některých stavech je lékařská pomoc nezbytná a nelze se omezovat jen na postupy alternativní medicíny. Vhodné je též ubezpečit se, že se jedná jen o banalitu a nikoliv o život ohrožující stav.  Léčivé rostliny jsou tu pro nás, mohou vám výborně pomoci v počátcích některých onemocnění, jako podpůrná terapie či preventivně. V žádném případě ale v závažných stavech nemohou nahradit lékařskou péči. Cílem tohoto webu je – informovat vás o mocné síle přírody, podpořit vás v možnostech samoléčby. Nenesu žádnou zodpovědnost za vaše případné neúspěchy či úspěchy.

Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno a je porušením autorského zákona, které může být stíháno.

Pokud byste rádi obsah e-booku sdíleli s dalšími lidmi, pošlete jim odkaz na moje webové stránky. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *