Jak jsem si poradila s hnisavou angínou

Příspěvek jsem připravila pro facebookovou skupinu Praktické úspěchy bylinné  terapie.

Kdysi během studií  jsem často trpívala angínami. Byla jsem ve stresu. Angíny se mi často vracely. Brala jsem opakovaně antibiotika. V mezidobí se mi pak na madlích dělávaly bílé čepy. Trápilo mě to i později – během mé práce v nemocnici. Kontakt s infekčními paciennty a nevyspání mi nepřidalo.

Nyní jsem již dlouhou dobu nic takového neměla. Antibiotika jsem nebrala přes  10 let. Občas nějaká ta viróza, kterou jsem za pár dnů zlikvidovala.

Nicméně se stalo, že jsem nedávno dostala opět anginu. Zřejmě vliv několika faktorů. V práci bez klimatizace nelze vydržet. Mám ordinaci v 6. patře, celé dopoledne tam svítí slunce. Teplota dosahuje bez klimatizace často přes 30 st. C. Střídání teplot a o ovanutí klimatizací nejsou moc příznivé pro organismus.  Navíc jsou měsíce květen a červen pro mne velice zátěžové. Spousty práce, žádný odpočinek. Nyní navíc starosti s vydáním knihy. Imunita asi nebyla v úplně dobré kondici.  Zdrojem infektu pak byl zřejmě některý z pacientů.

Nejprve mne začalo nevinně bolet v krku, později naběhly mandle. Mandle se začaly pokrývat bílými fibrinovými nálety a  vznikaly drobné hnisavé abscísky. Uzliny na krku byly také velmi bolestivé, přidaly se celkové příznaky jako bolesti svalů, kloubů, hlavy a zvýšená teplota.

Pomocí přírodních prostředků se mi ale podařilo angínu vyléčit během 3 dnů.

Kloktala jsem zprvu nálevem ze šalvěje, řepíku, ořešáku a bergenie tučnolisté. Stav mandlí se mírně zlepšil, ale povlaky se vyskytovaly dál.

Zásadní obrat nastal, jakmile jsem začala používat tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). U nás zatím ještě v plné míře nekvete (ale chystá se, brzy to bude),  mám však zásoby z minulého roku. Na bolesti v krku jsem kdysi používala  tablety k cucání-  Strepfen, které obsahují nesteroidní antiflogistikum. To potlačuje zánět a bolest. Říkala jsem si, tužebník obsahuje kyselinu acetylsalicylovou, ta působí také antiflogisticky, navíc jsou zde přítomny i třísloviny se svými adstringentními účinky a mnoho dalších látek, mohlo by to zánět mandlí docela dobře ovlivnit. Navíc rostliny využívám dost intuitivně a co mi intuice nabídne, to využiji. Myšlenka, že mám použít tužebník se mi sama nabízela opakovaně.

Z 1 PL květu tužebníku na hrnek horké vody jsem si vytvořila nálev, kterým jsem pak opakovaně kloktala- každou chvilku, jak mne napadlo. 3x denně jsem pak nálev z tužebníku také vypila.

Na krk jsem si přikládala obklady z čersvých listů černého bezu a echinacei, které jsem poválela válečkem, aby se narušila žilnatina a listy pustily šťávu. Listy  jsem vložila na mikrotenový sáček a takto přiložila zepředu a zboku na krk, nakonec ovázala šátkem. Na krku jsem nechala cca hodinu, pak jsem listy vyměnila za čerstvé.

Několikrát denně jsem konzumovala čerstvé listy lichořeřišnice a brala tinkturu z šípkových hálek.

Dostatečně jsem pila a konzumovala své probiotické nápoje.

Pravidelně používám autopatii, tuto jsem si aplikovala také.

Nejprve jsem se vypotila, klesla mi teplota a odešly celkové příznaky- bolesti hlavy, kloubů a svalů. Posléze jsem viděla, že ubývá množství bílých povlaků na mandlích. Do druhého dne jich bylo o 50% méně.  V přírodní terapii jsem pokračovala. Třetí den byly mandle již jen lehce zarudlé, překrvené a zvětšené, ale bez povlaků a téměř vůbec nebolely. Do večera se i zmenšily a stav se upravil do normálu. 4. den byl nález v krku úplně v pořádku, cítila jsem jen celkovou únavu jako po nemoci. Tato únava pak do večera přešla také.

 

Tužebník jilmový

 

Zde je vidět, jak mocného přítele v přírodě máme a že to jde často i bez antibiotik.

Na tomto místě bych ale chtěla upozornit, že tonsillitis acuta- lidově angína je často způsobena streptokokem. Přírodní léčbu je nutné zahájit ihned v počátcích onemocnění, aby se  zánět nemohl dále rozvinout. Kdyby by se stav nelepšil,  je terapie antibiotiky nevyhnutelná. Pokud by se těžká tonsillitida antibiotiky neléčila, mohly by  vzniknout komplikace jako jsou  para a retrotonsilární absces, zánět středního ucha, mastoitida, meningitida, ale i třeba revmatická horečka a následným poškozením srdce, kloubů, kůže a CNS a v neposlední řadě i glomerulonefritida (zánět ledvinových klubíček).

 

Pokud trpíte anginami a vidíte, že opět vzniká, zahajte ihned přírodní terpaii, pokud by se nález nezlepšoval, nutno vyhledat lékaře a nasadit antibiotika. Tuto přírodní terapii je samozřejmě vhodné užívat i souběžně s nimi.

Velmi nutný je pak klidový režim

 

Jsem autorkou také e-booků :

 

„Jak se stát bylinářem, když o tom zatím nic nevím. „

„Jak se vyznat v účincích rostlin.“

„Čarovná lékárna kolem našeho domu“

Založila jsem facebookovou skupinu Praktické úspěchy bylinné terapie, kde bych si přála, aby lidé sdíleli své léčebné úspěchy při terapii bylinami a zážitky s rostlinami.

 


 

UPOZORNĚNÍ!!!

Při závažných zdravotních potížích vždy raději konzultujte lékaře ve vašem nejbližším okolí. V některých stavech je lékařská pomoc nezbytná a nelze se omezovat jen na postupy alternativní medicíny. Vhodné je též ubezpečit se, že se jedná jen o banalitu a nikoliv o život ohrožující stav.  Léčivé rostliny jsou tu pro nás, mohou vám výborně pomoci v počátcích některých onemocnění, jako podpůrná terapie či preventivně. V žádném případě ale v závažných stavech nemohou nahradit lékařskou péči. Cílem tohoto webu je – informovat vás o mocné síle přírody, podpořit vás v možnostech samoléčby. Nenesu žádnou zodpovědnost za vaše případné neúspěchy či úspěchy.

Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno a je porušením autorského zákona, které může být stíháno.

Pokud byste rádi obsah e-booku sdíleli s dalšími lidmi, pošlete jim odkaz na moje webové stránky. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *