Černý bez je moje nejoblíbenější léčivá rostlina. Každoročně suším kvantum jeho květů, vyrábím sirupy z květů  a bezinek na podzim,   připravuji likér, smažíme kosmatici… Nyní již každoročně připravuji bezinkové víno.

Vždycky mě to lákalo, ale připadalo mi to jako nějaká veliká alchymie, která vyžaduje speciální znalosti a nástroje. Když jsem se ale do toho ponořila, zjistila jsem, že na tom nic není. Jen je potřeba si předem nakoupit potřebné vybavení ke kvašení, které pak uplatním i pro výrobu dalších nápojů. Pak už jen začít.

O neuvěřitelné léčivosti  černého bezu se dočtete v mém eBooku Čarovný černý bez, který si zdarma můžete stáhnout zde.  Najdete tam i spousty receptů na léčivé formy z bezu a dále i kulinářské recepty.

 

TAKŽE, CO JE POTŘEBA SI POŘÍDIT:

1)Demižony – já si koupila prozatím 10 litrové, později zkusím i větší. Zjistila jsem, že je to opravdu vzrušující zábava a výsledný produkt vynikající, takže příští rok klidně i 25 litrový demižon. Pokud máte možnost, je lepší pořídit si demižon v koši, který má výhodu tu, že v jej v něm pak lehce  přenášíte. Oproti klasickému opletenému demižonu je koš lepší, protože jej můžete sundat a pozorovat kvasný proces přes sklo. Lze ale samozřejmě koupit i prostý skleněný demižon bez obalu.

2)Kvasnou  zátku s otvorem pro kvasnou rourku. Omylem jsem poprvé koupila pryžové zátky bez otvoru, ale můj ochotný manžel mi díry vyvrtal. Jinak existuje takový speciální klobouček s otvorem, který se přetáhne přes hrdlo.

3)Kvasnou rourku – tzv. bublačku.  Dá se sehnat skleněná či plastová. Mám obě.  Těžko říci, která je lepší. Plastová není náchylná na rozbití, skleněná je ale zase klasika.

4)Vinné kvasinky. Zatím jsem začala s běžně v obchodech dostupnými kvasinkami Vinka, které seženete v lepších drogeriích či některých samoobsluhách s potravinami. Příští rok zkusím i nějaké speciální vinařské kvasinky.

5)Živnou sůl, kterou většinou prodávají zároveň s kvasinkami.

6)No a pak ke stáčení: stáčecí hadičku, velkou vyplachovací stříkačku a čisté lahve, do kterých budete chtít víno uskladnit.

7)Dobré je také mít speciální velký trychtýř s širokým otvorem do demižonů. Prodávají jej někdy i přímo se sítkem.

 

PŘÍPRAVA KVASINEK:

1)Připravíme si cca 200 ml zavařovací sklenici, kterou pečlivě vymyjeme a vypaříme horkou vodou. Pak do sklenice nalijeme cca 150 ml ovocného, sladkého moštu nebo nějaké sladké šťávy. Já jsem použila bezinkový sirup rozmíchaný v převařené vodě, tak aby vznikla sladší tekutina.

2)Do sladké šťávy pokojové teploty  nasypeme 2 balení kvasinek Vinka. Můžeme roztok promíchat dřevěným míchátkem či špejlí.

3)Sklenici pak překryjeme plátýnkem a ovážeme gumičkou. Uložíme na 3 dny na teplé místo při cca 25 st. C.  Čekejte nálety octomilek, které se ale samozřejmě nesmí dostat dovnitř.

4)Po třech dnech vidíme na povrchu roztoku pěnu a cítíme charakteristickou vinnou vůni.

PŘÍPRAVA DEMIŽONU:

Demižon dokonale vymyjeme. Já vše dělám ve vaně. Odšroubuji sprchovou hlavici a hadicí vyplachuji demižony. Doporučuje se i vypařit demižony vařící vodou, ale riskujete prasknutí demižonu. Takže vodu nechte chvíli odstát, aby nebyla přímo vařící, ale jen horká.

SAMOTNÁ VÝROBA VÍNA:

1)Připravíme si 5 litrů bezinkové šťávy. Já používám k přípravě šťávy parní odšťavňovací hrnec.

 

Pokud nemáte odšťavňovací hrnec, lze bezinky očesat, tak abychom jich měli přibližně 6 litrů , zalít je 3 litry vody a přivést k varu.  Necháme chvíli vařit, pak ponorným mixérem rozmixujeme a nakonec šťávu přecedíme přes síto.

 

2)Ke šťávě přidáme 2,5 kg cukru,  3 hřebíčky, 2 kuličky nového koření a kousek celé skořice. Chvíli povaříme a necháme odstát.

3)Šťávu necháme  zchladnout a pak nalijeme do čistého demižonu. Použijeme široký trychtýř. Doporučuji pořád pracovat ve vaně (pokud máte demižony do 10 litrů). Často se stává,, že trochu šťávy ulijete bokem a na podlaze by to nebylo ono. Pozor také na to, že roztok, který lijeme do demižonu nesmí být vařící. Já neznalá postupů, jsem to jednou udělala při přípravě šípkového vína a zůstala mi v ruce horní polovina demižonu, zatímco spodní byla ve vaně. Ano, demižon celý praskl. Takže používat sice teplý či horký, ale ne vařící roztok.

4)Následně do demižonu vlijeme ještě převařenou,  horkou ale ne vařící vodu, aby tekutina dosahovala cca do 9/10 demižonu. Lahev neplníme více, při kvašení by pak mohla přetékat.

5)Roztok musíme opět nechat zchladnout přibližně na 25 st. C. Pokud již není vařící, lze postup urychlit  ochlazením vodou ve vaně. teprve potom do něj můžeme vlít připravený zákvas z kvasinek a následně ještě dosypeme 1 balení živné soli. Můžeme zamíchat dřevěnou hůlkou, také čistou a vyvařenou.

6)Zakryjeme kvasnou zátkou, do které vtlačíme kvasnou rourku. Vše musí být těsné, aby se do lahve nedostal vzduch. Do bublačky nalijeme injekční stříkačkou převařenou vodu či destilát. Čekejte opět nápor octomilek na bublačku.

7)Zprvu unikají bublinky bouřlivě. Moc mě to bavilo pozorovat, bylo to lepší než televize. Slyšíte příjemné zvuky při unikání bublinek. Cítíte vinnou vůni. Místnost by měla mít opět 25 st. C a je potřeba často větrat, protože uniká oxid uhličitý.

8)Takto vše necháme kvasit cca 3-6 týdnů. Ukončení kvašení vidíme sami, neodchází žádné bubliny.

9)Poté stočíme víno do jiného demižonu, abychom jej oddělili od kalů. Pokud nemáte jiný demižon, lze jej stočit do nějaké velké nádoby a vypláchnout mezitím dokonale demižon a víno pak stočit zpět do demižonu. Roztok lze doplnit převařenou vodou až 3 cm pod hrdlo.

10)Takto necháme další měsíc. Pak stočíme do lahví a necháme ještě 1-2 měsíce dozrát. Lahve dokonale uzavřeme na závit či korkovými zátkami, ale musíme vlastnit zátkovačku. Pokud by nebyla zátka do sklenice natlačena pod tlakem, při dalším zrání vína by vám mohla vystřelit ven.

STÁČENÍ VÍNA

Potřebujeme potravinářskou hadičku. Před použitím je nutné ji dokonale vypláchnout a vyvařit.  Zkoušela jsem hadičky dvě. Jedna je  z oranžové pryže, druhá je z umělé hmoty, průhledná. Více se osvědčila klasická, z pryže, protože při vyvařování nemění tvar, nemá tendenci se kroutit. Průhledná po vyvaření byla ohnutá, ve víně nechtěl zůstat a kroutila se nad hladinu.

 

Nechtěla jsem víno nasávat ústy, a proto jsem si pořídila velkou lavážní vyplachovací stříkačku Janette (jak my zdravotníci říkáme “Žanetku”).

No a potom musíme mít  lahve do kterých budete stáčet.

Demižon je dobré dát do vyšší polohy, aby víno teklo samospádem, například na židli.

Nachystáme si lahve. Nasajeme stříkačkou víno a hadičku pak rychle vložíme do lahve, víno samospádem teče. Když máme lahev plnou, lehce hadičku stikneme a lehce zdvihneme, aby nám víno neteklo na zem. Pokud hadičku nezdvihneme nad úroveň demižonu, tekutina v hadici zůstane a jen hadičku umístíme vždy do další lahve. Je to zajímavá a příjemná práce, když vidíte, jak se lahve plní. Jen je dobrá ještě pomoc druhé osoby, která hlídá, aby se hadička v demižonu nedostala nad hladinu, to pak musíte víno stříkačkou nasát znovu.

Pokud byste chtěli typ na zajímavé vignety- například zde.

Víno je vynikající, chutná podobně jako Portské a je velmi silné. Když jsem vína nakládala do demižónů, můj manžel říkal: “Co s tím budeme dělat?” Nyní po stáčení mu ale víno tak zachutnalo, že nečeká na dozrání, víno upíjí a všem nadšeně nabízí.

Postup se zdá velmi složitý, ale to je jen tím, že to dopodrobna popisuji. Stačí si to jen jednou vyzkoušet a už v tom budete zběhlí. Opravdu to není nic náročného.

Příběh antineuralgických účinků bezinek

Publikoval Dr. František Opichal.

Dříve se o účincích bezinek proti neuralgiím moc nevědělo. Na tyto potíže se bezinky v lidové medicíně u nás nepoužívaly. Plody černého bezu byly u nás brány jen jako jídlo.

Význam bezinek u nás plně prokázal pražský lékař MUDr. H. Epstein. Dříve působil jako lodní lékař. Jednou v roce 1890 v Neapoli pozoroval, že námořník s těžkým ischiasem byl vyléčen tmavě zbarveným portským vínem.

V roce 1899 k němu do ordinace přišel americký pacient s těžkým zánětem trojklanného nervu. Epstein mu doporučil podle svých zkušeností portské víno. Američan měl doma zásobu portského vína, po požití se skutečně uzdravil. Toto víno pak Dr. Epstein s úspěchem používal u svých pacientů na klinice. Později mu ale došlo, proto si objednal novou zásobu. Objednal si pravé portské víno přímo z Portugalska. Jaké bylo ale jeho překvapení, když zjistil, že víno, které dostal, neléčilo. Několik let si to nedokázal vysvětlit.

Až po několika letech byl povolán k pacientovi do městečka u Prahy, v obchodě tohoto městečka objevil zásobu portského vína. Opět se v něm probudila touha pátrat po léčivém portském víně, proto si jej koupil. Zjistil, že toto léčivé účinky má. Celou zásobu skoupil. Nechal víno chemicky prozkoumat v laboratoři, kde bylo zjištěno, že to vůbec není portské víno, ale nějaké padělané víno. Bylo jasné, že je něčím přibarvené, ale nezjistilo se čím. Pátral v literatuře a zjistil, že v Portugalsku, kde se víno vyrábí, byl v roce 1747 vydán zákon, který pod trestem zakazoval přibarvování portského vína bezinkovou šťávou a dokonce pěstitele černého bezu v Portugalsku trestal deportací. Zjistil, že léčivost vína je dána právě přítomností bezinkové šťávy. Přítomnost lihu léčivosti napomáhala.

Přišel s nápadem, že si bude „léčivé portské víno“ vyrábět sám.

Do bezinkové šťávy ze syrových bezinek dal 20% lihu a cukr, aby směs byla podobné chuti jako portské víno. Tato jeho směs pak léčila neuralgie. Později používal v lékárnách běžně dostupný Roob Sambucii. Lék pak zkoušel v nemocnici u Milosrdných bratří v Praze.

Chtěl vyzkoušet, zda bezinky léčí i bez alkoholu. To mu ale přednosta u Milosrdných bratří nechtěl povolit, protože tam většinou leželi zámožní pacienti, kteří by přece neměli být léčeni nějakým levným vodním lékem bez alkoholu. Jednou ale do nemocnice přišel nějaký vandrák se zánětem trojklanného nervu. Dr. Epstein mu 5 dní dával bezinky bez alkoholu. Za pět dní byl vandrák bez bolestí. Čekal, že po vysazení bezinek dojde k recidivě, ta se ale nedostavila. K léčbě tedy stačili i produkty jen z bezinek bez alkoholu. Stačilo k tomu 50 g bezinkové šťávy denně.

Další jeho zkoumání nepokračovalo, protože v roce 1914 vypukla 1. světová válka a zřejmě musel narukovat.

Později bylo zjištěno, že 20 g Roob sambuci (povidel bezových) léčí lépe, jsou- li v 20% alkoholu než ve vodě.

Samozřejmě, že se našly i případy neúspěšného léčení neuralgií bezinkami.

Po vzniku chemických léků se v poválečných létech na bezinky pozapomnělo.

K terapii se pak vrátil pan J. Michálek z Litovle, který přípravky z rozmačkaných plodů bezu také léčil. Často měla bezinková kůra efekt i u úporných stavů bolestí, které léta vzdorovaly léčbě.

J. Michálek používal 2 způsoby:

Buď kaši z bezinek nechal ležet 7 dní na slunci, pak ji přecedil a vymačkal, nakonec smíchal s cukrem a krátce povařil.

Nebo používal sušené plody. 100-150 g sušených plodů vložil do 500 ml bílého vína na 36 hodin a často protřepával. Pak přecedil, přidal cukr a užívalo se po jídle 3-5 polévkových lžic.

Takto vyléčil 14 pacientů ze 16, kteří byli léta neúspěšně léčeni opakovaně v nemocnicích. Postačilo 5-18 denní podávání přípravků z bezinek. Většinou již nedošlo k recidivě bolestí.

Léčil takto neuralgie trigeminu (trojklanného nervu), migrény, stavy po pásovém oparu a bolesti zad. Tam, kde byla příčina bolestí mechanická- tedy například výhřez ploténky, bezinky účinek neměly. U neuritid (zánětů nervů) ano.

Sám pan Opichal v publikaci popisuje, jak jeho manželka po mrtvici měla ochrnuté pravostranné končetiny. Začal jí podávat bezinkový džem- denně celkem 2 dcl, ochrnutí ustupovalo, zmizely i bolesti, které měla.

Sám si bezinkami vyléčil ischias a vysoký krevní tlak a zánět nosohltanu, kterým trpěl od mládí.

Bezinkové víno má ale i další příznivé účinky, jedná se například i o skvělou ochranu proti chřipce.

Vy sami si pak můžete vyrobit právě toto falešné portské víno podle mého receptu, které není jen výbornou pochutinou, ale dokonalým léčivým elixírem.

O dalších skvělých léčivých účincích bezu se můžete dočíst  v mém eBooku Čarovný černý bez – zde. 

Jsem autorkou také e-booků :

 

„Jak se stát bylinářem, když o tom zatím nic nevím. „

„Jak se vyznat v účincích rostlin.“

„Čarovná lékárna kolem našeho domu“

Založila jsem facebookovou skupinu Praktické úspěchy bylinné terapie, kde bych si přála, aby lidé sdíleli své léčebné úspěchy při terapii bylinami a zážitky s rostlinami.

---

UPOZORNĚNÍ!!!

Při závažných zdravotních potížích vždy raději konzultujte lékaře ve vašem nejbližším okolí. V některých stavech je lékařská pomoc nezbytná a nelze se omezovat jen na postupy alternativní medicíny. Vhodné je též ubezpečit se, že se jedná jen o banalitu a nikoliv o život ohrožující stav.  Léčivé rostliny jsou tu pro nás, mohou vám výborně pomoci v počátcích některých onemocnění, jako podpůrná terapie či preventivně. V žádném případě ale v závažných stavech nemohou nahradit lékařskou péči. Cílem tohoto webu je – informovat vás o mocné síle přírody, podpořit vás v možnostech samoléčby. Nenesu žádnou zodpovědnost za vaše případné neúspěchy či úspěchy.

Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno a je porušením autorského zákona, které může být stíháno.

Pokud byste rádi obsah e-booku sdíleli s dalšími lidmi, pošlete jim odkaz na moje webové stránky. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení.