Jak na virová respirační onemocnění

V poslední době můj web poněkud zanedbávám, protože se intenzivně věnuji své připravované knize o sezónních respiračních onemocněních.  Jakoby to byla intuice,  začala jsem ji psát v době, kdy o nějakém Covidu nebylo ani vidu ani slechu.  Kniha bude komplexní a bude se zabývat mimo fytoterapie  i vodoléčebnými procedurami, prevencí, rekonvalescencí, lidským mikrobiomem, imunitou atd.  Je na co se těšit a myslím, že to bude výborná pomůcka pro domácí léčbu.

V nedávné době jsem byla požádána o to, napsat článek o této problematice do časopisu Moje zdraví. Článek vyjde až v zimě, tak jsem se s redaktorkou domluvila, že jej zveřejním  na svém webu již nyní.

 

Nejlepší ochranou před respiračními infekty je samozřejmě posilování imunity. 

Posilovat imunitu můžeme už jen pouhým svým chováním nebo užíváním látek, které nám ji pomohou stimulovat.

Vynikajícím posilovačem naší obranyschopnosti je sluníčko. Při pobytu na slunci máme více energie, cítíme se lépe. Je to dáno také tím, že ultrafialové záření stimuluje tvorbu vitamínu D v kůži. A právě vitamín D je důležitou látkou, která se uplatňuje ve správném fungování složitého systému imunity. Nedostatek tohoto vitamínu vede k tomu, že jsme náchylnější k virovým respiračním onemocněním, nebo k jejich závažnějšímu průběhu.   Imunitu posiluje i pravidelný pohyb  a také pobyt v přírodě na čerstvém vzduchu, otužování, dostatek odpočinku a hlavně spánku. Neméně důležitá je vyvážená strava, která obsahuje hodně ovoce a zeleniny jakožto zdroje vlákniny, cenných vitamínů a minerálů, ale také  prebiotika probiotika. Na stav naší imunity má velký vliv nastavení naší mysli. Stres obranyschopnost významně snižuje. Neměli bychom kouřit a přehánět to s alkoholem. Vynikající prevencí respiračních infektů je také pravidelné saunování. Na stránkách WHO například zjistíme, že koronaviry způsobující nemoc SARS nepřežijí teploty nad 56 st. C při působení 15 minut, což je jeden saunovací cyklus. Při teplotě nad 90 stupňů nelze do minuty detekovat virus chřipky.  V sauně se zlepšuje se také prokrvení dýchacích cest, stimuluje slizniční imunitní systém (zvyšuje se koncentrace imunoglobulinu A), podporuje se funkce  řasinkového aparátu a tím se  zlepšuje uvolňování hlenu. Saunování zabraňuje  přilnutí bakterií ke sliznicím. 

Pokud jsme obklopeni lidmi, kteří respirační infekty již mají, jsou velmi důležitá další opatření, která mají zabránit vdechnutí virů či jiných mikroorganismů. V takové situaci se právě nacházíme. Takže ono vyvarování se kontaktům, nošení roušek a  pravidelné mytí rukou rozhodně smysl má. Důležité je také dostatečně větrat a zvlhčovat vzduch v místnosti. Nakažený by jednoznačně měl kašlat do lokte, nikoliv do rukou, vyhazovat použité kapesníky do plastového pytle a pravidelně si mýt a dezinfikovat ruce. A hlavně by  se neměl setkávat dalšími lidmi.

    A jak imunitu posílit pomocí léčivých rostlin? Existují léčivky, které jsou známy svým efektem na posilu imunity. Jedná se například o velmi známou třapatku nachovou či úzkolistou (echinacea purpurea či angustifolia). Nejlépe působí alkoholový extrakt z jejích kořenů, který bereme buď preventivně nebo léčebně. Pociťujeme-li, že na nás “něco leze”, ihned užijeme 50 kapek tinktury a pak 10 kapek každou hodinu. Opakujeme až 3 dny do zlepšení příznaků. Poté lze užívat 3x denně 20 kapek. 

Výborné jsou také léčivé rostliny známé svým obsahem vitamínu C jako jsou šípky, rakytník řešetlákový, arónie, černý rybíz, jeřáb ptačí či  bez hroznatý. Z šípkového keře můžeme sbírat také tzv. hálky, což jsou parazitické chlupaté útvary. Tinktura z nich mimo jiné posiluje imunitu. 

   Lze také využít rostliny ze skupiny adaptogenů, které posilují tělo, zvyšují jeho odolnost vůči stresu a fyzické zátěži a mají také mocný účinek na imunitu. Jmenujme například z čínských bylin –  ženšen, goji, schizandru, pětilistý ženšen, kozinec blanitý, šalvěj červenokořennou či pazvonek chloupkatý (dangšen). Jejich preparáty v podobě kapslí či tinktur lze zakoupit v jakékoliv prodejně s léčivými bylinami. Z Jižní Ameriky jsou vynikající na podporu imunity – lapacho, maca, či kalisie. Kalisii mnoho lidí pěstuje i u nás jako pokojovou rostlinu a tinktura z ní je hotový zázrak. Mohu to osobně potvrdit. Ze sibiřských adaptogenů je známý maralí kořen, šišák bajkalský, eleuterokok či rozchodnice růžová. Všechno jsou to běžně dostupné byliny, které snadno seženeme. Výběr je pak na dostupnosti či osobních zkušenostech. Někdy je potřeba vyzkoušet více možností, než zjistíme, která našemu tělu sedne nejlépe.

Na posílení imunity osobně také ráda používám houby. Mám osvědčenou outkovku pestrou, kterou lze s trochou štěstí najít v našich lesích. Pro domácí účely je dostupnější například hlíva ústřičná, kterou seženeme v každém supermarketu. Když jsem byla na mateřské dovolené, kapsle s hlívou ústřičnou mi připadaly v lékárně moc drahé, proto jsem si sama usušila hlívu zakoupenou v obchodě, podrtila na prášek a podávala po lžičkách dětem. Efekt na posilu imunity byl vynikající. Z dalších hub je na podporu imunity výborná lesklokorka ploská i lesklá. Tu první můžete najít v našich lesích, tu druhou zakoupit v obchodech s bylinami pod názvem reishi. Imunitu posiluje také  cordyceps, čaga, maitake či šiitake. Zejména cordyceps je vysoce účinný. 

   Aby byla naše imunita silná, je potřeba pečovat o náš střevní mikrobiom, proto konzumujeme kvalitní kysané mléčné produkty, kysané zelí, pickles, nebo probiotické nápoje typu kombucha, tibi krystaly apod. Vynikající je také domácí, nepasterizovaný jablečný ocet. 

   Při posile imunity sehrávají významnou úlohu také vitamíny a minerály.  Zejména vitamín C je nezbytným kofaktorem při tvorbě antivirové imunitní odpovědi během rané virové infekce. Pokud má někdo nedostatek vitaminu C, má oslabenou imunitu a zvýšený sklon k infekčním nemocem. Během infekce je pak spotřeba tohoto vitaminu vyšší. Denní dávka pro zdravého člověka je 60-100 mg, pro nemocného 200 -1000 mg denně. V poslední době se na některých klinikách léčí mnohá onemocnění infuzemi megadávek vitamínu C.  Pokud je perorálně podáván syntetický vitamin C, pak je lepší lipozomální forma, protože se lépe  vstřebává a jeho hladina v krvi je stabilnější. 

Jak jsem již psala výše, vitamín D má pozitivní vliv na funkci obranné protiinfekční bariéry v kůži, sliznicích, střevech a plicích. Ale také  moduluje  vrozenou, buněčnou imunitu, redukuje cytokinovou bouři indukovanou právě vrozeným imunitním systémem což je výhodné například u těžkých průběhů chřipky či Covid -19 se zánětem plic.  Je zřetelné, že podávání vitaminu D snižuje riziko vzniku chřipek, ostatních respiračních infektů, ale i astmatických záchvatů.  Vidíme sami, že sezónnost chřipky koreluje se sezónním poklesem vitaminu D v době nižší úrovně slunečního osvitu. Denní doporučená dávka vitaminu D ze stravy je 400 IU (international units – mezinárodních jednotek), některé zdravotní organizace ale doporučují 600 IU.  Jestliže je nedostatek slunečního osvitu, pak je efektivnější  1000 IU vitaminu D denně. Pro porovnání- slunění v plavkách do lehkého zarudnutí kůže vytvoří 10000- 25000 IU vitaminu D.  Pro posilu imunity je vhodné brát i zinek, selen, vitamin A a E. Často se setkávám s narušením obranyschopnosti při nedostatku železa, což je problém zejména menstruujících žen, veganů, vegetariánů a dalších. 

 A co, když již virový infekt mám? Co používat pak? 

Vynikající a můj nejoblíbenější je černý bez, a to jak přípravky z květů, tak především bezinky. Bylo prokázáno, že plody černého bezu posilují imunitu a urychlují úzdravu při chřipce. Dokonce existují i klinické studie, které prokazují, že přípravky z bezinek mírní intenzitu příznaků chřipky již během 48 hodin a zkracují dobu rekonvalescence. Ještě větší je jejich efekt, pokud se berou preventivně, abychom chřipku vůbec nedostali. Možná jste nevěděli, že i meduňka je velmi účinným protivirovým lékem. Bylo to několikrát prokázáno vědeckým zkoumáním.  Podobně působí i šanta kočičí. Obě mají protivirový efekt, snižují horečku, zklidňují, zmírňují bolesti hlavy a těla a pomáhají i u kašle. Jsou to vynikající podpůrné prostředky při chřipce.  Známé je použití květu lípy na čaj v zimním období při horečkách, rýmě, zahlenění, zánětu průdušek, kašli. Lípa je vhodná pro podporu pocení při virózách, je to totiž účinné diaforetikum – prostředek ke zvýšení pocení. Často se kombinuje s květem černého bezu, heřmánkem či květem tužebníku jilmového. Vhodná je také kombinace s medem, citronem, malinovou šťávou (snižuje také horečku)  či s Aspirinem.  Při chřipce pijeme lipový čaj co nejteplejší.  Pocení nastane teprve po 2. až třetím šálku. Vhodné  je jeho podání po 15. hodině odpolední a po vypití ulehnout. Silné potopudné účinky má zejména jeho podání po horké koupeli. 

Protivirové účinky má i andělika lékařská. Odvar z jejího kořene je vhodné  popíjet v chřipkových obdobích. V době španělské chřipky v roce 1918 používal tuto bylinu  švýcarský farář Kunzle. Pomocí anděliky ochránil celou vesnici. Nikdo z vesnice chřipku tehdy nedostal. Chrání sliznice dýchacích cest a působí protizánětlivě. 

Také třezalka je účinné přírodní antibiotikum a antivirotikum. Díky vysokému obsahu hypericinu je vhodná k léčbě chřipky, herpesu (oparu), dětské obrny, hepatitidy typu C, a používala se i u HIV pozitivních pacientů. Kromě výše zmíněných účinků působí třezalka výrazně protizánětlivě.  Všichni známe měsíček lékařský  jako prostředek  proslulý  svými hojivými a protizánětlivými účinky, který má silný protibakteriální efekt. Zjistilo se ale, že také zvyšuje imunitu a urychluje úzdravu při virových onemocněních typu chřipky. In vitro testy prokázaly antivirovou aktivitu tinktury z měsíčku proti  virům chřipky a viru herpes simplex. Extrakty z měsíčku mají imunostimulační efekt. Měsíčkové květy přidávám do bylinných směsí k tomu určených. 

Protivirové účinky mají také benedikt lékařský, sadec konopáč, řebříček, popenec, sporýš, šalvěj atd.

I mezi kuchyňským kořením najdeme účinné protivirové prostředky. Účinkem proti respiračním virům oplývá především badyán, hřebíček, kurkuma či skořice. Badyán se stal přírodní surovinou pro výrobu známého antivirotika Tamiflu (oseltamivir), které se používalo v době epidemie prasečí chřipky. V roce 2005 v reakci na ptačí chřipku (H5N1) kvůli tomuto dokonce vznikl nedostatek badyánu na celosvětovém trhu. Získávala  se z něj kyselina shikimová, jedna z hlavních účinných látek v Tamifllu. Později  se ale kyselina shikimová začala připravovat  synteticky.

Mocný protivirový efekt má i česnek a cibule. Například za epidemie španělské chřipky v roce 1918 předepisoval vojenský lékař Larget v Boulogni s úspěchem čistou cibulovou šťávu. O konzumaci česneku při prevenci a léčbě viróz se ani nemusím rozepisovat.

A co při horečce?

Horečka není nemoc, to je třeba zdůraznit.  Je to naopak přirozený mechanismus, který má příznivý účinek při boji proti infekci. Horečka zpomaluje růst a množení virů a bakterií, stimuluje tvorbu neutrofilních leukocytů a T lymfocytů (bílé krvinky, které se angažují v imunitní odpovědi). Pomáhá při reakci těla v akutní fázi zánětu. Je také potřeba si uvědomit, že stupeň horečky není vždy v přímé úměře k závažnosti nemoci. 

 Většina horeček má krátkou dobu trvání, jsou nezávažné a postiženého skutečně chrání a pomáhají mu v boji s infektem. Mají příznivé účinky na imunitní systém a pomáhají tělu se rychleji zotavit z virových infekcí. To vše navzdory tomu, že se při horečce cítíme hodně špatně a nepohodlně. 

Někdy ale horečka delšího trvání nemocného velmi vyčerpává, doprovodné příznaky jsou neúnosné a je vhodné teplotu těla snížit. Pokud se teplota snižuje medikamentózně, používá se u nás nejčastěji ibuprofen a paralen. Tato antipyretika ale podáváme jen sporadicky a po velmi krátkou dobu. Je třeba vědět, že  léky bereme hlavně proto, abychom si ulevili od nepříjemných příznaků, jako jsou bolesti svalů, hlavy, pocit horkosti, nikoliv aby nám pomohly v boji s infekcí. Právě naopak. Boj proti infekci tyto léky zastavují, přerušují.  Je lepší si protrpět pár dnů s horečkou a vědět, že naše tělo správně reaguje a naše imunita bojuje a odstraňuje nežádoucí viry a mikroby. 

Přirozenější možností, jak snížit horečku, jsou vodoléčebné procedury a použití léčivých rostlin. Pokles teploty nebude tak rychlý a prudký, ale to je právě cílem. Vodoléčebné metody či rostliny nám navíc v boji proti infektu, na rozdíl od chemických medikamentů, pomohou, nezastavují totiž naše obranné procesy a mnohé byliny mají navíc protivirový a protibakteriální efekt.  Nejtradičnější a nejúčinnější jsou studené zábaly trupu a končetin, které měníme co 20-30 minut. Vhodné jsou také studené zábaly lýtek, či sprchování vlažnou vodou. Účinné jsou i octové ponožky či tvarohový zábal chodidel. 

K vnitřnímu užívání je osvědčená malinová šťáva či odvar ze sušených malin, podobně působí i ostružiny či aronie. Když jsem byla malá, dávala mi babička při horečce třešňový kompot. Ano, ovocné kompoty jsou také tradičním prostředkem. Z rostlin je to pak tužebník jilmový, vrbová kůra, violka vonná, černý bez, sporýš lékařský, vachta trojlistá, květ šeříku, řebříček či šrucha zelná. Vynikajícím prostředkem na snížení teploty je kůra z jasanu. 

Jak ovlivnit kašel?

    Při kašli se mi nejvíce osvědčují divoké byliny rostoucí kolem nás. Ty mám nejraději. Ostatně napsala jsem o nich i svou knihu Čarovná lékárna kolem nás. 

Výborný je například popenec, jitrocel, černohlávek, sedmikráska, zběhovec plazivý, ptačinec, truskavec ptačí, jetel luční, sléz,  přeslička, konopice a další. Na jaře jsou k dispozici velmi účinné  rostliny jako je violka vonná,  podběl, prvosenka či plicník. Pomoc najdeme i ve stromech – takový  sirup z jehličnanů (smrku, borovice, modřínu či jedle) je proti kašli vynikající. Pokud zrovna nemáme léčivé byliny k dispozici, můžeme nakouknout i do spíže – vynikajícím prostředkem je například lněné semínko, cibule, česnek, křen, mrkev či černá ředkev. Zejména cibulový sirup či křen s medem nesmí chybět v mém bojovém arzenálu proti kašli. Pomáhá i koření jako je anýz, fenykl či bobkový list. 

Vynikajícím prostředkem je také  islandský lišejník.   Z pěstovaných bylin na zahradě  jsou nejvíce účinné zejména tymián, yzop, pilát lékařský, divizna, šalvěj, sléz  či proskurník. Můžeme nahlédnout i do truhlíků na balkoně – na kašel dobře působí například bazalka či majoránka. 

   Při kašli se mi osvědčily také zábaly hrudníku. Často po takovém obkladu dojde ke zvratu v kašli přes noc. Výborný je například olivový olej, sádlo, tvaroh či křenová placka. Nebo jen obyčejný Priessnitzův zábal. 

Nezapomínáme ani na inhalace a to buď bylinné nebo s Vincentkou. Ostatně Vincentku je vhodné popíjet při jakémkoliv respiračním infektu. 

Bolesti v krku

   Při bolestech v krku co nejčastěji kloktáme. Nejlepší zkušenosti mám se silným nálevem z tužebníku jilmového či s odvarem z dubové či vrbové kůry. Ale pomáhá i přeslička rolní, třezalka, šťovík, řepík, šalvěj, černohlávek, popenec, jitrocel či sléz. Opět lze použít i koření jako je hřebíček, anýz, fenykl či pískavice.  Kloktat můžeme i Vincentkou. Při bolestech v krku jsou vhodné i všelijaké obklady. Buď klasický Kneippův či Priessnitzův obklad, který v akutní fázi měníme co 15-20 minut, později jej ponecháme jako zapařovací obklad do uschnutí. Velmi účinný je i bramborový, tvarohový, křenový či obklad s muškátovým oříškem. Vynikající jsou také švédské kapky  užívané vnitřně či aplikované na obkladu. 

 

 

Opatrujte se, posilujte imunitu, snažte se dodržovat opatření a buďte zdraví.

Držte palce také nám, zdravotníkům a všem, co pracují s lidmi, ať to nějak zvládneme, nebude to lehké.

 

 

 

Jsem autorkou tištěné knihy:

Čarovná lékárna kolem našeho domu. 

Báli jste se vždy začít užívat léčivé rostliny? Nevěděli jste, jak na to ?

V mé knize naleznete podrobný popis 38 divokých rostlin rostoucích volně kolem nás s podrobnými návody, jak je  zpracovat a užívat. 

 

 

Vyčerpávající informace o Černém bezu se dočtete v mém ebooku Čarovný černý bez, který si můžete stáhnout zdarma. 

 

.