Štětka

Nedávno jsem při procházce narazila na větší naleziště mladých rostlinek štětky,  ideálních k výrobě tinktury. Předchozí zásoby tinktury ze štětky jsem již rozdala. Říkám si, to není náhoda, rostliny k nám putují, asi ji pro někoho budu potřebovat. Ihned jsem štětku sklidila a vyrobila novou dávku tinktury. Tentokrát ale trochu jinak. Postup uvedu níže. O štětce se často hovoří v souvislosti s boreliózou. Tímto článkem bych chtěla štětku lidem přiblížit, snad to někomu pomůže s jejich problémy.

UPOZORNĚNÍ:  Nejsem výrobcem ani distributorem jakéhokoliv přípravku z bylin. Rostlinná léčiva vyrábím jen pro potřeby vlastní, své rodiny a přátel. Nic neprodávám.

Pokud u nás mluvíme o štětce většinou myslíme  tyto druhy:

Štětka planá (slovensky štětka lesná)- Dipsacus fullonum, synonymum je Dipsacus sylvestris.

či štětka soukenickáDipsacus sativa- šlechtěný kultivar, obě jsou si velice podobné. Liší se velikostí květních strobulů, štětka soukenická má strobuly větší. Prstenec květů je u obou růžový až fialový.

Najít u nás  můžete ale také štětku laločnatou- Dipsacus laciniatus, která má prstenec květů na strobulu  bílý.

V Číně se pak používá štětka drsná – Dipsacus asperoides, v Nepálu štětka jemná- Dipsacus mitis. V Asii je také rozšířená i štětka japonská- Dipsacus japonicus.

Na obrázcích je  štětka laločnatá na Jižní Moravě.

Jistě jste  se někdy s tímto krásným “bodlákem” již  setkali. Často se přidává do suchých květinových vazeb.

Štětka planá a štětka soukenická mají podobný účinek.

Lidové názvy štětký plané: kotačky, krsačky, pastýřská hůl, štětka lesní, suťová štětka (protože často roste na rumištích a pustých místech), divoká škrabka, boží hřeben, vlčí česáč, vrabčí lopuch, kropenka (vypadá jako kropenka používaná v kostele), cikánský hřeben.

Lidové názvy štětky soukenické: bádel, drápač, pastýřská hůl, soukenická bylina, valchařská bylina, ježčí hlava, hřeblový bodlák, pichlavec, valchovací bodlák, vlčí hřeben.

Rusky vorsjanka (hřeben na vlnu).

Anglicky teasel (od tease- popichovat vlnu)

Čínsky Xu-Duan.

Mladší kvetoucí  štětka, která ještě nemá vytvořen prstenec květů na strobulu

POPIS:

 

Jedná se o dvouletou bylinu často až 1,5-2 m vysokou.  V prvním roce vyrůstá ze země charakteristická, pichlavá,   tmavě zelená růžice listů, v druhém roce pak vyroste  ostnitá lodyha s přisedlými listy, které jsou při bázi srostlé. Na vrcholu lodyhy vyrůstá pichlavý vejčitý či válcovitý útvar, tzv.”květní strobulus”. Na něm se pak  vyskytuje prstenec fialových, nafialovělých, růžových či bílých, lehce narůžovělých květů. U štětky laločnaté je prstenec květů bílý. Prstenec se postupně rozděluje a kvete nahoru a dolů. Strobul je často navštěvován včelami, čmeláky či motýly.  Plodem je nažka. Květní prstenec dle teorie signatur může poukazovat na charakteristický červený prstenec – tzv. erythema migrans v první fázi boreliozy, jak si všiml Wolf Dieter Storl.

Štětka je medonosná rostlina, která přináší spousty nektaru včelám.

Zajímavostí také je, že díky speciálnímu uspořádání listů proti sobě, vzniká prohlubeň, v níž se shromažďuje dešťová voda. Může být zdrojem vody pro malé ptactvo či včely. Tato prohlubeň se  někdy nazývala “Venušina nádrž, koupel paní Venuše, Venušino umyvadlo, Venušina vana či umyvadlo Panny Marie”. Latinský název štětky – Dipsacus-  vychází z řeckého dipsan- žíznivý, je to právě podle Venušina umyvadla, ze kterého pijí ptáci. Také se říká, že venušino umyvadlo brání hmyzu, jako jsou mšice, aby vylezly po stonku nahoru ke květům.  Starověcí Římané používali vodu k terapii artritidy, k léčbě bolavých kloubů.  Zjistilo se, že čím více je utopeného hmyzu ve venušině umyvadle, tím má štětka více semen. Zřejmě rostlina absorbuje živiny z mrtvého hmyzu.  Je to jakoby takový  vlastní systém kompostování.

Vidíte ta Venušina umyvadla?

ZAJÍMAVOSTI

 

Když jsem byla malá, vyjmenovaná slova po m obsahovalo divné slovo mykat (….hlemýžď, mýtit, zamykat, mykat, smýkat…..). Moc jsem nevěděla, co to znamená. I když nám to asi vysvětlili, vyšlo mi to jením uchem tam a druhým ven a vůbec jsem si nedovedla představit, co to vlastně je. Když se nyní učím s vlastními dětmi, toto slovo již ve vyjmenovaných slovech není.

Mykání je rozvolňování textilního materiálu pomocí ostrých hrotů. Vlákna se při tom napřímí a ukládají se vedle sebe ve formě pavučinky.  Mykala se i vlna k ručnímu předení, aby se vyloučily nečistoty a příliš krátká vlákna.  A právě k mykání se tradičně využívala štětka.  Několik strobulů štětky se upevnilo do speciálního držadla, nebo se přivázalo k dřevěnému kříži a dva česači stojících po stranách  počesávali sukno od shora dolů. Takto se uhlazoval vlas textilií ještě v 18. století. Můžeme to vidět i v některých muzeích zaměřených na textilní výrobu.  Později se mykání provádělo ručními kovovými hřebeny a ještě později mykacími stroji.   Látka po mykání je plstnatější a hřejivější.  S pomocí soukenických štětek se stále vyrábějí vlněné přehozy či speciální kulečníková plátna v severoněmeckém Frísku.

Pro zajímavost znak cechu anglických soukeníků se skládá za tří zkřížených štětek. Podle archeologických vykopávek se štětka k tomuto účelu používala snad  i v době ledové.

Vodu z Venušina umyvadla někdy používaly ženy ke kosmetickým účelům- k odstraňování pih, vrásek, skvrn pod očima apod. Takto ji používali tradičně cikáni. V Sedmihradsku jí  říkali “zmizík na pihy”.

V době tvorby semen se štětky stávají  hostiteli ptactva.  Někdy se jí také říká kartáč pro stehlíky, protože semena jsou v zimě oblíbenou stravou těchto ptáků. Jedna rostlina obsahuje až 2000 semen, které se vysemeňují.

Mladé listy štětky lze konzumovat syrové, vařené či je lze přidávat do smoothies. Kořen štětky obsahuje inulin, který působí jako prebiotikum.

Kořen se využíval k barvení vlny na modro a po přidání kamence nažluto.

 

ŠTĚTKA A TČM

 

Štětka drsná – Dipsacus asperoides, se běžně používá v tradiční čínské medicíně po tisíce let. Zde je nazývána Xu Duan, což znamená “obnovit, co je zlomené”.  Používá se tam k terapii artritidy, posílení krevního oběhu, čištění ledvin a hojení poškozených tkání, hlavně kloubů, šlach a onemocnění pojivové tkáně.

POVĚST VÁZAJÍCÍ SE KE XU DUAN

Před mnoha lety objevil v Číně efekt štětky jeden  mladý muž. Vypráví se tato legenda:

Nějaký laskavý čínský bylinář pomáhal chudým pacientům tím, že jim poskytoval léčbu  a bylinky k léčbě zdarma. Mnoho lidí jej proto vyhledávalo. Jednoho dne procházel malou vesničkou,  kde spatřil na zemi ležící dítě s plačící matkou vedle něj. Paní si myslela, že je její syn mrtev. ale bylinář zkontroloval puls dítěte a řekl matce, že ještě žije. Pak vyndal sklenici bylinných tablet a vložil jich pár do úst dítěte. O hodinu později dítě nabylo vědomí. Do měsíce se dítě uzdravilo úplně.

Ve vesnici provozoval obchod s bylinami zámožný muž. Na prodej bylin měl tento muž ve vesnici monopol. Když uslyšel  příběh, snažil se opakovaně mladého bylináře přesvědčit, aby mu dal jeho tablety, ale bylinář vždy odmítl. Zámožný muž se rozzlobil a poslal dva velké silné muže, aby bylináře zbili. Zlomili mu jeho nohy a odnesli ho na kopec. Naštěstí šel kolem nějaký  mladík, kterého zraněný bylinář poprosil,  aby mu utrhl bylinku. Bylinář pak tuto bylinu použil na ošetření svých zlomených nohou. O pár měsíců později se mu nohy úplně zahojily. Než z vesnice odešel naučil mladíka, jak pomoci vesničanům léčit jejich zlomeniny pomocí této rostliny. Mladík  bylinku nazval XU DUAN, což znamená “znovu připojit zlomené části”.

Kořen rostliny lze použít u zlomenin zevně i vnitřně. Vnitřně užívaný odvar z kořene odstraňuje bolesti a slabost v kolenou, bolesti dolní části zad a pomáhá opravit poškozené tkáně jako jsou kosti a vazy.

Zevně se pak  odvar z kořene štětky používá k obkladu, v Číně se ještě kombinuje  s kapradinou Drynárií a dračí krví. Postup snižuje otok a zmírňuje bolesti.

V současné době se v Číně podává i ve formě kapslí či tablet, dají se  koupit na některých asijských tržnicích a ve většině bylinářských prodejen. Vnitřně se má podávat 6-21 g prášku z kořene denně.

Čínská medicína štětku hojně využívá také při nedostatku ledvinové esence a při slabosti ledvinové krve. Štětka podporuje yang- aktivní, oplodňující, světlý, vyplňující “mužský” prvek energie čchi.

KDE MŮŽEME ŠTĚTKU NAJÍT:

 

Často ji vídám na zanedbaných místech, někdy i na rumištích, v příkopech, železničních náspech, při okrajích cest. Já sama ji mám před plotem, kde se sama vysemeňuje. Je ale zajímavé, že nikdy neroste přesně na tomtéž místě, semena se totiž vystřelují až několik metrů od rostliny. Pokud byste ji chtěli pěstovat, pamatujte, že semena klíčí na světle.

HISTORIE LÉČEBNÉHO UŽÍVÁNÍ ŠTĚTKY

 

Nejen tradiční čínská medicína si všimla léčivých účinků této rostliny.

Štětku používal již řecký lékař Dioscorides va starověku k terapii píštělí a trhlin konečníku.

Také abatyše Hildegarda měla štětku v oblibě. Psala: “Člověk, který požil nebo vypil jed, ať vezme prášek z hlavy, listů a kořene štětky v nějakém pokrmu nebo nápoji. To jed z těla vyžene. A když někdo má na těle vyrážku, nechť smíchá prášek s tukem a namaže se jím. Uzdraví se.”

Toto je charakteristická mladá rostlina štětky v prvním roce růstu

SBĚR:

 

Kořen štětky je nejlepší vykopat na podzim, protože má možnost přes léto zmohutnět a pokud to budeme brát do detailů – pak při ubývajícím měsíci, ještě lépe při novu a v noci, kdy energie z horních partií přechází právě do kořenů.

Sbíráme zásadně rostliny v prvním roce růstu, ještě před vznikem stonku s květem. Na obrázku vidíme, jak štětka vypadá prvním rokem.  Opatrně vyryjeme celou rostlinu, abychom nepoškodili její kořeny. Kořeny pořádně očistíme pod tekoucí vodou, pomůžeme si kartáčkem. Můžeme rostlinu sušit při teplotě do 60 st. C v sušičce, nebo ji použijeme k výrobě tinktury.

Někdy se léčebně používají i listy z listové růžice prvního roku růstu, ale  i kvetoucí nať s květy druhým rokem.

Sbírat a po krátkou dobu skladovat v lednici můžeme i vodu z Venušina umyvadla.

Pěkný kořen, že?

 

POUŽITÍ:

Léčivky popisuji podle mého unikátního systému rozdělení účinků na jednotlivá orgánová seskupení.

Více si o tomto systému můžete přečíst  v mém e-booku:  „Jak se vyznat v účincích rostlin.“

 Nebo  v e-booku:  „Čarovná lékárna kolem našeho domu.“

1)NEUROLOGIE

*TČM  používá někdy kořen štětky  pro skupinu příznaků jako je deprese, vyčerpání, zoufalství, nedostatek vůle, apatie, pocit prázdnoty uvnitř, závratě, zvonění v uších, špatná paměť, pocit nepřítomnosti.

*Je vhodná i pro věkem podmíněnou demenci či ztrátu paměti.

*Prospívá nervovému systému,  a dostává ho ven z chaosu. Může být prospěšná u syndromu neklidných nohou, autismu, Aspergerova syndromu, mrtvice, poškození po ozařování.

3)OČI

*Vodou z Venušina umyvadla se umývaly “kalné oči”.

*Nálev lze použít na obklady při podráždění oka a  u očních otoků.

4)DÝCHACÍ SYSTÉM

*Používala se i při tuberkulóze  a jiných plicních neduzích. Lze ji aplikovat  jako doplňkovou léčbu při tuberkulóze rezistentní k terapii.

*Pomáhá snižovat horečku a je potopudná.

6)ZAŽÍVACÍ SYSTÉM

*Podporuje činnost  trávicích orgánů. Zklidňuje žaludek a zlepšuje zažívání.  Zvyšuje chuť k jídlu u nechutenství, posiluje žaludek, může pomoci i u žaludečních a dvanácterníkových  vředů. 

*Pro svůj adstringentní (stahující) účinek pomáhá i u průjmů.

*Posiluje játra, léčí žloutenku a potíže se žlučníkem. 

*Řecký lékař Dioscorides doporučoval roztlučený kořen smíchaný s vínem a octem na trhlinky konečníku a píštěle.

7)MOČOVÉ ÚSTROJÍ A LEDVINY

*Štětka je močopudná, je tedy vhodná při otocích, vodnatelnosti.

*V TČM je štětka také doporučována při infekcích močového měchýře.  A také k posílení slabých ledvin.

8)GYNEKOLOGIE A PORODNICTVÍ

*Podle čínské medicíny zabraňuje štětka  předčasným potratům (brání stahování dělohy). Celkově dělohu také posiluje. Léčí krvácení během gravidity.

*Působí dobře při nadměrném menstruačním krvácení. Má yangovou povahu a progesteronový účinek a ve vysokých dávkách (30-60g) účinně léčí estrogenovou dominanci. Z tohoto důvody by mohla být vhodná u endometriózy.

11)POHYBOVÉ ÚSTROJÍ

*Štětka je účinná při  artritidě, revmatických onemocnění, dně, ztuhlých či bolestivých kloubů, slabých kolenou a nohou,  ale i u chronických zánětů svalů- myositid. Má protizánětlivý a analgetický účinek.

*Pomáhá při zranění kloubů, bolestech zad- ischiasu a u  neuralgiíPosiluje pojivový systém – vazy, klouby  a kosti.

*Podává se i u špatně diagnostikovatelných  stavů jako je chronický únavový syndrom, fibromyalgií, infekční mononukleozy apod.

*Podle čínské medicíny štětka brání vzniku osteopenie a osteoporozy a také ji léčí.  Štětka je užívána ke strukturální opravě  pojivové tkáně a kostí. Podporuje srůstání poraněných kostí a růst nové kostní tkáně (a to zejména porézní, trabekulární kosti), pomáhá při budování silných kostí a šlach.

Teorie TČM tvrdí, že “ledvina dominuje kosti a vytváří kostní dřeň,” “podstata života je uložena v ledvinách, esence generuje kostní dřeň, která vyživuje kosti”. Uvádí, že “kosti a ledviny jsou  příbuzné” a ” qi kostní dřeně je uloženo v ledvinách”.  Tento přístup  ukazuje, že kosti a dřeň jsou ovládány ledvinami. Kost je silná, když jsou ledvinová esence a qi bohaté; naopak, když je nedostatek ledvinové esence a qi, bude nedostatek kostní dřeně a kost bude slabá.

Nutno ale podotknout, že v Číně se používá štětka drsná – Dipsacus asperoides.

12)KŮŽE A RÁNY

*Štětka se tradičně používala k terapii různých kožních onemocnění, dermatitid, ale i akné a nežitů. Díky svým adstringentním a protizánětlivým účinkům podporuje zrání abscesů.

*Nálev z listů je výbornou pleťovou vodou k terapii akné, jako pleťovou vodu můžeme použít i vodu z venušina umyvadla. Má tendenci zesvětlovat pihy.

Abatyše Hildegarda psala: ” Když někdo má na těle vyrážku, nechť smíchá prášek s tukem a namaže se jím. Uzdraví se.”

*Snižuje bolest, otok a zánět kůže, zastavuje krvácení, podporuje regeneraci tkání, proto je vhodná pro hojení ran.

*Tradičně byla štětka používána k  terapii píštělí, cyst a různých boulí. Také  ragád a trhlin pokožky.

*Pomáhá odstranit bradavice. Nicholas Culpeper používal  na bradavice kořen povařený  ve víně, který  na ně  přikládal.

*Zklidňuje tkáň po kousnutí  hmyzem, dříve bývala používána i po kousnutí hadem

*Působí pozitivně i u některých druhů lupenky.

*Štětka má pozitivní účinky i u prostého oparu- Herpes simplex, po lokální aplikaci ulevuje od nepříjemných pocitů, zmírňuje erupci na kůži.

I květová esence ze štětky  je používána k terapii kožních nemocí.

13)PROTIBAKTERIÁLNÍ, PROTIVIROVÝ EFEKT

*V poslední době se štětka skloňuje zejména v souvislosti s lymskou boreliózou.  Borelióza, v anglicky mluvících zemích- jelení syfylitida (lymeskou boreliózu totiž způsobuje podobná bakterie jako syfilis- u obou se jedná  o spirochety- bakterie spirálovitého tvaru). A právě syfilis byla jednou z největších epidemií v Evropě od 15. do 20. století, zřejmě ji sem zavlekli španělští dobyvatelé z indiánských teritorií. Nyní se zdá, že v době po zvládnutí syfilis, vzniká nová spirochetová epidemie- boreliová.

Kořen štětky není antibiotikum, ale  dokáže změnit prostředí těla, tak aby tělo dokázalo samo zabít bakterii boreliózy. Svaly a pojivová tkáň jsou stimulovány k vyloučení těchto spirochet do krevního oběhu a tělo je pak schopno s ní bojovat pomocí imunity. Může být prospěšný u lidí, u kterých antibiotika lymskou boreliózu nevyřešily.

Spirochety borelie jsou ve tvaru spirály, jako vrták se pak zavrtávají hluboko do tkání jako jsou klouby nebo kosti, pak se tedy vyskytují hluboko uvnitř těla mimo dosah léčiv a antibiotik a mimo dosah imunitníáho systému. Připodobňuje se to například opouzdřené cystě. Pokud se odtud borelie díky štětce dostanou do krevního oběhu, imunitní systém je zaregistruje a může je zabít. Štětku je dobré také užívat společně s antibiotiky, protože  pomůže vytáhnout borelie z pojivových tkání do krve, kde je antibiotika zničí. (pozor antibiotika brát ale jen po přechodnou dobu!! a pečlivě pečovat o obsah střeva pomocí pre a probiotik).

Nadměrná a dlouhodobá konzumace antibiotik podle některých protokolů kolujících na netu je sporná. Působí mnoho nežádoucích účinků. 80% buněk našeho těla jsou totiž buňky mikrobiální, a dokonce 99% našeho genetického materiálu ve skutečnosti není naše, ale jedná se o genetickou výbavu bakterií. Musíme být v harmonii s našimi bakteriemi, jinak onemocníme. Co se ale stane, když je antibiotiky vymýtíme? Zjistilo se, že po porušení střevní mikroflóry a vůbec celého lidského mikrobiomu nedochází jen k průjmům, ale má to vliv na celý organismus, na naši imunitu, na náš mozek (střevo a mozek jsou úzce propojené), vznikají autoimunitní choroby, jiné chronické potíže, ba dokonce i malignity. Proto je třeba hledat jiné možnosti léčby boreliózy než je dlouhodobá konzumace antibiotik.

*Štětka se také osvědčila při terapii herpesu – oparu. 

*Potlačuje také  Candidu albicans. Tato kvasinka je přítomna v těle každého člověka, ale může se dostat mimo kontrolu vlivem různých chorob či antibiotické terapie. Kořen štětky pomáhá opět při odstraňování přebytečné candidy. Pokud zároveň bereme probiotika, candida je vlivem štětky  exponována probiotickým bakteriím a je potlačena.

*Brání rozmnožování bakterií Streptococcus pneumoniae- pneumokoků.

*Usmrcuje i  Trichomonas vaginalis.

*Štětka také posiluje imunitu. Tonizuje celé tělo, játra a ledviny.

*Zmírňuje nedostatek vitaminu B.

14)DETOXIKACE

*Čistí tělo– vylučováním moči, žluči  a potu odvádí z těla zplodiny.

*Pročišťuje také ledviny a játra.

16)MALIGNITY

*Zahradník a bylinář Stanislav Dvořák z Brna měl zkušenosti s použitím štětky soukenické při nádorovém onemocnění – zevně při kožní rakovině, vnitřně při rakovině trávicího ústrojí. Na kůži používal zředěnou tinkturu, vnitřně pak tinkturu, odvar a léčebná klysmata.

 

JAK SE PŘIŠLO NA PŘÍZNIVÉ ÚČINKY ŠTĚTKY PŘI BORELIÓZE?

 

Poprvé se o možnosti použití štětky zmínil americký fytoterapeut Matthew Wood ve své knize The Book of Herbal Widsom (Kniha bylinářských moudrostí, 1997). Jedná se o  fytoterapeuta, homeopata, který se navíc  orientuje i v  tradiční čínské medicíně.

Zjistil, že k okruhu symptomů, které se vyskytují u boreliózy,  používají Číňané právě  šťetku. V tradiční čínské medicíně je nazývána XU DUAN (obnovení toho, co je zlomené). Je většinou doporučována k léčení poraněných kloubů a svalů. Jedná se o jeden z nejlepších prostředků k posílení ledvinové esence  a jaterní krve.

Boreliozu způsobuje bakterie, která je příbuzná bakterii syfylitidy. Obě jsou to spirochety.  Syfilis i borelioza ničí ledvinovou esenci a to vede k ničení kostí, kloubů a chrupavek. Postupně se člověk také zhroutí duševně.

Matthew Wood považuje boreliozu za moderní formu “syfilitického miasmatu”.

Štětku pak zpopularizoval německý bylinář Wolf Dieter Storl, který si pomocí ní vyléčil svoji nákazu boreliózou.  Vše popsal ve své knize Přírodní léčba boreliózy, kde do detailů popisuje, jak se borelióza projevuje, jak ji lze léčit, jaká jsou úskalí léčby apod. Popisuje tam svou vlastní cestu k úzdravě, kdy zkoušel různé fytoterapeutické postupy.  Také W.D. Storl poukazuje na podobnost epidemie nákazy boreliózou s epidemií syfilis v minulých stoletích (Syfilitidou trpělo spousty lidí, mimo jiné i  mnoho známých osobností. W.D. Storl  o tom velmi zajímavě píše. Popisuje i jak syfilis ovlivnila módu a vůbec přístup k životu. Syfilitida postihla i císaře, krále, papeže, kardinály, mnichy, jeptišky…). Zatímco syfilis se podařilo antibiotiky vymýti, objevil se nový druh spirochet- borelie. Borelióza zatím zvládnuta není a rozsah epidemie je opravdu podobný.

Po prvním vydání knihy se panu Storlovi  začali ozývat lidé, kteří se pomocí štětky vyléčili.

Byl ale také kritizován, zejména lékaři a léčiteli tradiční čínské medicíny, kteří tvrdí, že TČM neléčí nemoci, ale vzory. Nelze tedy účinek štětky paušalizovat. Posiluje yang ledvin a jater, tedy jen kosti, svaly, imunitní systém a pohybuje stagnující krví.  Každý člověk potřebuje individuální recepturu, tedy i jiné byliny.

Přesto štětku  použili různí lidé k léčbě boreliozy a spousta z nich uspěla.

Také já jsem použila štětku několikrát, ne vždy byl viděn jasný úspěch. Záleželo vždy na compliance pacienta, tedy na tom, jakým způsobem a zda vůbec preparát bral a jestli dodržoval i další opatření vhodná při terapii boreliózy.  Na účinek tinktury je potřeba vyčkat i několik týdnů a  spousty lidí tuto trpělivost nemá. Po pár dnech užívání prohlásí: “Nefunguje to”. A s terapií přestanou. To je ostatně všeobecný problém dnešních civilizovaných lidí. Ale například u pacienta s bolestmi a poruchou citlivosti prstů při borelióze tinktura ze štětky zázračně  pomohla. Musím ale podotknout, že jsem mu dala 3 dcl tinktury, kterou trpělivě 3 měsíce užíval.  Myslím, že závisí také na tom, ve kterém stadiu se nemoc zjistí.  Tedy u kloubních bolestí se osvědčila. Navíc, jak budu psát dále, ke zlepšení účinnosti terapie je vhodné používat hypertermii (přehřívání) a pak také různými metodami posilovat imunitu. Já osobně ráda tyto metody používám ještě  v kombinaci s autopatií.

Sám W.D. Storl píše, že v počátečním stádiu lze skutečně nejlépe zastavit infekci pomocí antibiotik- většinou pomocí Doxyciklinu. Trvá to ale 3 až 6 týdnů, než se v séru objeví protilátky a nakažení často neví, že je kontaminovalo klíště.  Putující zarudnutí se objevuje jen v 50% případů. Pokud tedy máte erythema migrans (červený kruh na kůži kolem kousance od klíštěte), antibiotika určitě berte. Pokud se nákaza ale zjistí později, borelie se rozšíří po těle a skryjí se ve špatně prokrvených tkáních – pojivové tkáni- chrupavkách, jizvách, vazivu…, je léčba svízelná.  Mají schopnost se až na 10 měsíců zapouzdřit v prostředí, které není pro ně příjemné, a pak začnou být opět aktivní

 

Důležitá je také prevence při výskytu v přírodě s vysokou přítomností klíšťat

 

Nejvíce přitahuje klíštťata člověk s kyselým potem, který trpí stresem, nebo se nestravuje zásaditě, má překyselené tělo při stravě bohaté na cukr a maso.

Než vyjdete ven, lze aplikovat tabletu B-komplexu, kůži ošetřit nějakým repelentem- používám například odvar z hřebíčku, nebo z rozmarýnu s vinným octem či tea-tree oil.

Pokud již máte přisáté klíště- co nejdříve jej vytáhnout pomocí speciální pinzety, nekroutit. Místo pak ihned ošetřit tea-tree oil, propolisovou tinkturou či dubovými kapkami. Tampon, který je nasáklý těmito přípravky přelepím náplastí a na místě ponechám i několik hodin.

 

POPISY PŘÍPADŮ LÉČENÝCH ŠTĚTKOU DLE M.WOODA A W.D. STORLA

Citace z knihy Přírodní léčba boreliózy:

Případy Matthewa Wooda

*Žena středního věku, po 5 letech od nakažení  neschopna  práce a invalidní. Po 2 týdnech užívání štětky dostala genitální vyrážku. Za 3 a půl týdne se cítila lépe. Všechny čtyři následující rozbory krve byly negativní. Pacientka se domnívala, že štětka posílila její imunitní systém.

*Dalším případem byla opět práceneschopná žena s různými symptomy od prudkých bolestí svalů a zánětu pochvy až po deprese.  I ona napřed dostala vyrážku a pak následovalo vyléčení.

*Třetím případem popsaným Matthewem Woodem byla žena po šesti letech od nákazy s typickými symptomy tj. bolestmi svalů a končetin, chronická únava a omezení duševních schopností. I u ní se napřed symptomy zhoršily, po vyrážce došlo ke zlepšení.

*Další případy o nichž Wood vyprávěl proběhly podobně.

W.D. Storl pak popisuje další případy:

*Biofyzik z Wetterau psal W.D. Storlovi, že i on onemocněl boreliózou, trápila ho chronická únava, bolesti svalů, necitlivost končetin, výpadky paměti a stavy podobné psychóze. Po kúře se štětkou potíže zmizely.

*R.Muller, stolař ze Švábska, si v létě 2004 odstranil přisáté klíště. Protože byl jeho lékař na dovolené, mohl k němu jít až za tři týdny. Za týden přišel výsledek zkoušky: pozitivní. V krvi se našly protilátky. Pak byl pan Muller přemluven k očkování proti borelióze (toto je popisováno v knize, ale nevím, co to bylo za vakcínu, doposud se totiž očkovala proti borelióze jen zvířata, možná se jednalo očkování proti klíšťové encefalitidě). První vakcinace vyvolala prudký zánět, který za týden odezněl. V lednu 2005 následovalo další očkování. Za dva týdny dostal těžké bolesti hlavy a ve třetím týdnu nemohl pohybovat pravou paží. Nato dostal doxycyklin, ale netrvalo dlouho a měl ochromenou i levou paži, bolest v obou kyčlích, v pravé slabině, hrudní kosti, kostrči a pod žebry. Očkování je prý neškodné, pravděpodobnost potíží jedna ku milionu. ” Tak to jsem se stal milionářem.” Poznamenal lakonicky.                                                                                                                                                Cítil se lapený ve slepé uličce medicíny. Ale nevzdal to, chtěl se bezpodmínečně uzdravit.  Náhodou narazil na článek W.D. Storla o štětce a jejím účinku při borelióze. Okamžitě začal štětku hledat a když ji našel, vyhrabal sedm kořenů.  Ale nechtěl čekat tři týdny, až bude tinktura hotová. Chtěl se uzdravit a to hned. Očistil kořeny, vložil do mixéru a přidal  rovnou i rozetu listů.  Výsledek smíchal  s pěti litry pálenky, nalil si plnou sklenici a vypil ji do dna. Pil ten elixír každý den, na klouby si dával horké bahenní zábaly, kůži potíral roztokem himalájské soli a nakonec se natíral olivovým olejem se 103 bylinami. Tak pracoval   na svém zdraví  a už za týden se jeho stav výrazně zlepšil. O třicet procent, jak sám řekl, Po čtyřech týdnech došlo ke zlepšení o 90%. Začátkem pátého týdne šel na odběr krve a její rozbor  zachytil jen malé množství protilátek. Pak už se cítil jen báječně. O výsledku obeznámil W.D. Storla a napsal: “Děkuji bohu a klíštěti, že mi otevřeli oči a srdce.” a od té doby se považuje za přítele borelií.     Dnes k uzdravení pomáhá jiným lidem  postiženým boreliózou a pilně rozsévá semena rozmnožuje rostlinu, která mu pomohla.

*Jeden zahradník, který pěstuje štětku, píše W.D. Storlovi (leden 2007): Právě jsem dostal e-mail od známého lékárníka, který se mnou konspirativně spolupracuje. Ve své lékárně prodává produkt ze štětky i bez ochrany svého “cechu”. Píše o jedné nadšené pacientce, které se výrazně zlepšily hodnoty při krevní zkoušce a zmizely symptomy nemoci.

*Jeden celulární patolog, další oběť boreliozy, psal (prosinec 2006) o “lymfatických kanálech ucpaných mikrofágy, úspěšně zničených při pokusu zbavit se  zdroje nákazy. Zvlášť postižené byly kanály ke kůži na hlavě, plíživá otrava v důsledku ucpání lymfatických drah vyvovala řadu nepříjemných symptomů, např. bolesti zad, střevní potíže, kvasinkovou nákazu, únavu, kožní potíže, emocionální výkyvy, potíže se sluchem a zrakem, napětí atd. Právě tyto potíže se v literatuře připisují borelioze, hlavně pak stavům po léčení antibiotiky (postboreliový syndrom). Protože se lymfatické dráhy uvolnily až po používání prostředků ze štětky, ačkoliv zřejmě byly ucpané už delší dobu, připisuji štětce schopnost stimulovat mízu, případně modulovat imunitu. Zajímalo by mne, jestli se v diskuzích o  účinnosti štětky mluvilo o něčem podobném.”

*Paní D.S. píše (srpen 2006): “Ve vaší knize jsem si důkladně pročetla část o borelióze, protože jsem měla před dvěma lety přisáté klíště, ale všimla jsem si toho teprve tehdy, až se objevila vyrážka. V červenci 2005  jsem brala antibiotikum a v dubnu tohoto roku (2006) znovu. Nicméně jsem na tom byla pořád  dost špatně. V červnu (2006) jsem prošla vámi navrhovanou terapií. V prvním týdnu mi bylo hrozně špatně. Potíže trvaly 4 týdny s velkými výkyvy. K vaší terapii jsem přidala ještě relaxaci a jógu. Předevčírem jsem se svým lékařem mluvila o výsledcích krevní zkoušky. Mám dostatek protilátek a žádné bakterie (zde je ale potřeba podotknout, že je obtížné jednoznačně stanovit přítomnost spirochet, výsledek krevní zkoušky je tedy diskutabilní).”

Skoro většina zpráv, které W.D. Storl dostal, se týkají zmizení symptomů, jen menšina je negativní. Jeden pacient psal, že se vůbec nic nezlepšilo. Když chtěl W.D. Storl vědět více, ukázalo se, že tinkturu vyrobil z mrtvého kořene odkvetlé štětky. Není se tedy čemu divit.

Jiní mluví o možném zhoršení symptomů po požití tinktury.

Ve svém dopise z března 2006 píše S.K. z Dolního Saska: “O vánocích se mi dostal do rukou váš článek o štětce a borelióze. Protože už léta trpím a štětky u nás roste požehnaně, zkusil jsem kúru podle vašich rad. Přitom jsem se skoro zabil a ty dvě polévkové lžíce alkoholového extraktu, které jsem vzal před třemi týdny, působí dodnes (bušení srdce, potíže s krevním oběhem, svalové kontrakce, pocity strachu, že se udusím, zimnice). Čaj z kořene jsem ale snášel dobře. Od té doby se nedělal žádný rozbor krve, takže momentálně nevím, z čeho plynou které potíže. Každopádně jsem vás chtěl požádat, abyste ve svém dalším vydání doplnil,  že ne každý snáší doporučené dávkování. Aby někdo opravdu neumřel. P.S. Dá se někde štětka koupit homeopaticky upravená?”

Takové reakce jako popisuje S.K., jsou velmi vzácné. Ale může k nim dojít, někdy ve slabší, jindy ve slabší podobě. Jedna paní napsala o své 76 leté matce, která kúru vyzkoušela. Napřed se symptomy výrazně zhoršily, ale po dvou týdnech se cítila báječně. Dnes nemá žádné bolesti, může pohybovat klouby a zase má radost ze života.

 

JARISCH-HERXHEIMEROVA REAKCE

 

Tyto symptomy popsané výše nejsou reakcí na nějaké jedovaté látky ve štětce, spíš je můžeme považovat za jakési počáteční zhoršení, známé z homeopatie. Může se jednat také o typickou Jarisch-Herxheimerovu reakci, zjednodušeně Herxhovu reakci.  Běžně jsme se o této reakci učili na lékařské fakultě v souvislosti s penicilinem.

Kdysi byla tato reakce popsána dvěma muži- rakouským dermatologem  Adolfem Jarischem (je autorem i známého Jarischova roztoku) a frankfurstkým dermatologem Karlem H. Herxheimerem. Reakce se vyskytovala při úspěšném léčení syfylitidy antibiotiky. Po první injekci antibiotika došlo uvolnění toxinů z rozpadlých spirochet syfilitidy (treponema pallidum). Projevovala se zimnicí, zvýšením teploty, nevolností. zhoršením symptomů či vznikem do té doby nemanifestovaných projevů. Podobné reakce byly sledovány i při terapii břišního tyfu (salmonella typhi), leptospirózy apod.

Reakce může trvat několik dnů až týdnů. Popisuje se i u boreliozy při úspěšné léčbě antibiotiky. Většinou se zvýrazní příznaky, vznikne bolest hlavy, svalová bolest či nevolnost

Intenzita reakce závisí na stavu imunity, orgánových systému, stravovacích zvyklostech  a celkovém stavu jedince. Někdy k reakci nemusí dojít vůbec.

Zatímco klasická medicína lék proti této reakci nemá, W.D. Storl doporučuje pití ovocných šťáv, kraniosakrální terapii, odvádění jedů z ledvin a jater pomocí zelených bylin.

Zajímavý je dialog, který W.D. storl v knize popisuje:

 

“Musí se Herxhova reakce dostavit po každém léčení štětkou?”, ptala se jedna paní z Vídně na kurzu, zatímco vykopávala kořen štětky.

“Ne, ne vždycky.”

“Tak to těm lidem raději neříkej. Budou ji očekávat, to přece víš. Naprogramují na ni duši a pak se objeví symptomy, aniž to bylo nutné.”

Má pravdu , pomyslel si W.D. Storl. Síla představivoosti a autosugesce se dnes hodně podceňuje. Jsme příliš zaměřeni na představu těla jako mechanismus. Ale ten reaguje na sugesci, zvlášť když pochází od takové autority, jako je lékař. na tomto prncipu působí nejen placebo, ale i veškeré léčení. Slovo léčitele má magickou sugestivní sílu.

V této souvislosti popisuje W.D. Storl, jak doprovázel indiánské medicinmany. O nějakých endotoxinech a odumřelých spirochetách nemají ani tušení. Pro ně počáteční zhoršení znamenalo vzpouru démona nemoci “červa”, který se snaží bránit proti harmonizující energii léčivé byliny.

A ještě jedna zkušenost se štětkou popsaná W.D. Storlem:

Rostlina si sama vybere člověka, kterému se chce svěřit nebo kterého chce použít jako hlásnou troubu (pozn.- no já jsem v tomto případě asi ta trouba).

Tak štětka přišla k Heidi M., mladé matce z Curychu potom, kdy mladá žena ve francouzských Jurských horách navštívila starého zenového mnicha  a pak upadla do stavu zvýšené citlivosti. Tam na sebe upoutala její pozornost pichlavá rostlina, jejíž název tehdy neznala. Hluboce ji dojala. Za pár měsíců ji objevila na své zahradě. Přítel jí vysvětlil, že je to štětka  a její kořen se používá při borelióze. Ačkoliv ji sama neměla, cítila potřebu tinkturu vyrobit.

Štětku tedy sklidila, řídila se fází měsíce, poděkovala jí a vymyslela i rým pro štětku:

Milá hodná štětko, pomoz mi stát se součástí života!

V noci se jí pak zdálo o štětce. Intuitivně vycítila, že by měla začít brát tinkturu. Homeopaticky ji zředila a pět dní brala kapky. W.D. Storlovi pak v dopise napsala: “Fantastický výsledek. Brala jsem preparát pět dní a pocítila jednoznačný výsledek. Jsem uvolněnější, mám více energie a raduji se ze života. Trny, které mám v sobě a zraňují mě samotnou, se mohou rozplynout. Ten vnitřní věnec z trnů, jejž mám v sobě, bych nazvala autoagresivitou. I já jsem pichlavá, jako ta štětka. Také můj manžel potvrdil i zvenku viditelný účinek tinktury. “

DOPLŇKOVÁ OPATŘENÍ K TERAPII ŠTĚTKOU PŘI BORELIÓZE

 

Jak píše W.D. Storl: “Stejně jako neexistuje monokauzální příčina nemoci, neexistuje ani žádná “kouzelná koule”, žádný zázračný lék schopný nemoc rychle vyléčit. To platí i pro štětku při léčení boreliózy.”

Proto je vhodné při terapii boreliózy kombinovat  několik léčebných metod na úrovni těla, mysli a duše.

 

Jako každá jiná nemoc, i borelióza má psychosomatický podtext. Každá nemoc  je nám  signálem a snaží se nás upozornit na nějaké špatné vzorce chování.   Je to znatelné i na tom, že někdo boreliózou onemocní a jiný ne, přestože byl také kousnut nakaženým klíštětem. Někdo nemoc zvládne bez příznaků a objeví se u něj jen paměťové protilátky typu IgG.  Samozřejmě, že závisí na stavu imunitního systému a celkové kondici, ale jak mi říkala jedna moudrá paní doktorka kdysi dávno na praxi v plicní léčebně: “Všechno je od hlavy.”

Vypůjčila jsem si psychosomatický výklad boreliózy od manželů Matoušových  z www.empatia.cz:

Boreliozu přenáší maličký upír, což ukazuje na to, že se nechceme zabývat drobnými ukazateli problémů, které máme, především agresivních emocí, toho, co nás rozčiluje, zlobí, vadí nám to.

Výzva sledovat povrchové konflikty až do hloubky, vypořádat se s tématy, které jdou na nervy, dobrovolně si nic neslevit a tak být připraven na všechno.

Je třeba pochopit význam druhých lidí ve svém životě, učit se vnímat jejich “nepříjemný” trénink jako možnost posunu sama sebe.

Pokud člověk vnímá chování druhých jako špatné, chová se v duchu principu oko za oko, zub za zub, soudí druhé a odsuzuje, dotýká se věcí, které mu nepřísluší hodnotit, píchá do druhých, tak i jeho něco píchne (klíště).

Borelióza je zánětlivé onemocnění, které může zastavit jen láska, se kterou budeme přistupovat k druhým. Láska, tolerance, shovívavost je cesta k vyléčení.

Něco na tom možná bude, ne?

 

NYNÍ TEDY K DALŠÍM DOPLŇKOVÝM OPATŘENÍM PŘI BORELIÓZE:

 

1) Jako základní doplňkovou terapii při borelióze doporučuje W.D. Storl- terapii přehříváním.

Takto totiž léčili indiáni v Karibiku syfilis. Onemocnění, které celý svět trýznil v minulých stoletích,  podobně jako nyní nás borelióza a je také způsobeno spirochetami.

Když vznikne horečka, má to své opodstatnění, tělo se snaží zvýšením teploty zničit patogenní mikroorganismy, proto je zcestné při jakémkoliv zvýšení teploty tuto ihned snižovat pomocí antipyretik.

Známkou dobré imunity je přítomnost horečky při virózách a jiných infekčních onemocněních,  pokud člověk horečkou při onemocnění  nereaguje, znamená to, že obranné systémy těla již nejsou na dobré úrovni, pak mohou následkem viróz vznikat i různé komplikace jako bakteriální superinfekce, únavové syndromy, autoimunitní poruchy apod.

Přehřívání těla pak napodobuje přirozenou horečku- způsobí zvýšené pocení a tím vyplavení toxinů z těla, zvyšuje se prokrvení, které také zlepší odstranění jedů a hlavně jsou horkem likvidovány bakterie, plísně i viry.

PERLIČKA:        Julius Wagner von Jauregg, neurolog z vídně, dostal v roce 1927 Nobelovu cenu za terapii syfilitidy. Experimentoval s umělou horečkou u těchto pacientů tak, že jim naočkoval malárii. Zvlášť účinné to bylo u pacientů s neurosyfilitidou. 1/3 pacientů se vyléčila, další 1/3 měla dlouhotrvající remisi a poslední třetina se již nezhoršovala. Malárii pak vyléčil Chloroquinem. Zjistilo se posléze, že spirochety hynou při opakovaných záchvatech horečky (42 st.C).

Borelioza je také onemocnění vyvolané spirochetami, proto je vhodné i toto onemocnění léčit hypertermií- přehřátím.

Hypertermii si můžeme vytvořit těmito způsoby:

 

-SAUNOU-  teplota by měla být 60-90 st. C.
-KOUPELE S POSTUPNĚ SE ZVYŠUJÍCÍ TEPLOTOU-  začíná se teplotou 35 st. C a postupně se teplota zvedá na 40-45 st. C. Po této koupeli se nedoporučuje ochlazení. Vhodné je kartáčování pokožky.
-TERMÁLNÍ KOUPELE  v termálních lázních.
-KOUPELE RUKOU A NOHOU   v horké vodě s bylinami.
Do koupele lze přidat senné květy ( z travin či jetele), řebříček, přesličku rolní.  Přeslička navíc posiluje pojivové tkáně – kosti, chrupavky a tkáně a tlumí bolesti.
FREKVENCE A DÉLKA PODÁVÁNÍ:
Nejlépe denně, obden  či každý třetí den. Čím častěji ale, tím lépe. Po dobu alespoň jednoho měsíce. Délka trvání 15 minut.  Po pocení má následovat krátké ale silné ochlazení, to má zavřít póry a udržet pružné cévy (Kneipp).  Pak se zabalit do deky a odpočívat.
Při potížích s klouby (boreliové artritidě) lze zahřívat jen lokálně  horkými zábaly  (na bolavé klouby):
Například  – HORKÉ BAHENNÍ ZÁBALY  či PARAFINOVÉ ZÁBALY.
Pokud se ale k parafínu či bahnu nedostaneme, můžeme si pomoci sami, například-
ZÁBALY HORKOU BRAMBOROVOU KAŠÍ,
HORKÝM PLÁTĚNÝM PYTLÍKEM SENNÝCH BYLIN,
FÉNOVÁNÍ BOLAVÝCH KLOUBŮ HORKÝM VZDUCHEM,
HORKOU, SPAŘENOU PŘESLIČKOVOU NATÍ
ČI SPAŘENÝMI LISTY ZELÍ ČI KAPUSTY.
Nejlepší doba pocení je večer.  Teplota zábalů či obkladů by měla být- co nejvíce to jde snést- tedy i 50 st. C. U parafínu, který je špatným vodičem lze snést až 80 st. C. Zábal se nechá půl až 3/4 hodiny, pak se odstraní a ještě chvíli se potíme pod dekou.
Ke zvýšení pocení lze popíjet čaje z potopudných bylin- květů bezu černého, květů lípy či řebříčku.
Nezapomínat na vysoký příjem tekutin, můžete použít Vincentku k doplnění minerálů a čistou vodu- vypít i 2 litry během pocení.

2)Během terapie změnit stravu

na lehkou, přírodní  se zvýšeným množstvím zeleniny, ovoce, fermentované zeleniny, jablečného octa apod.  Měli bychom si díky tomu zvýšit pH, aby nebyla krev kyselá.  Tedy dietní, zásaditou stravu.
Nekonzumovat červené maso.  Vhodná je například šťáva z červené řepy, hodně česneku a cibule. Dále  je vhodná kvašená zelenina jako dokonalé pre a probiotikum či probiotické nápoje typu kombucha, tibi krystaly apod.

3)Vyvarovat se stresu, být v klidu a relaxovat. Vyloučit alkohol a cigarety. Mít kvalitní spánek.

4)Popíjet odvar z přesličky rolní jako bohatého zdroje křemíku.

Ten totiž zvyšuje imunitu, ale posiluje také pojivovou tkáň jako jsou kosti, chrupavky, vazivo, kůže, vlasy, cévy. Odstraňuje plísně.

5)Na posilu imunity-

– echinacea, šípkové hálky, houby- outkovka, lesklokorka, hlíva apod. Vhodná je také propolisová tinktura.

6)Ošetřovat lokálně bolavá místa

Bolavá místa a zejména pod koleny a loketní jamky natírat roztokem z himalájské soli (sůl rozpustí ve studené vodě v lahvi do maximálního nasycení). Po vstřebání vmasírovat  do kůže třezalkový olejem či olej z 31 bylin (smíchat s olivovým olejem 2:3)- 3x denně potírat.
V knize od W.D. Storla najdete detailní popis projevů a diagnostiky lymeské boreliózy, stejně jako popis dalších možností přírodní terapie této choroby.

LÉKOVÉ FORMY ZE ŠTĚTKY

Nejlepší je, když si pacient preparát ze štětky vyrobí sám.  Ví o tom, že preparát obsahuje dostatečné množství byliny a hlavně má rostlinu z bezpečného zdroje.  Sama štětka může působit svou energií  již při sběru.   Navíc tinktury koupené mohou být příliš slabé, mohou mít málo rostlinného materiálu či hodně alkoholu.

Zásadně, pokud není uvedeno jinak, zpracováváme rostliny v prvním roce růstu, tedy ve fázi, kdy rostou jen ve formě přízemní listové růžice. Jakmile roste již stonek s květem, kořen rostliny je již starý a neúčinný.

TINKTURA

Čerstvě sklizený kořen i s rozetou pořádně vypereme, očistíme kartáčkem, nakrájíme nadrobno do sklenice, zalijeme nad rostlinný materiál vodkou či režnou,  lépe ale 60% alkoholem a necháme macerovat 3 týdny v temnu. Pokud máme možnost, denně protřepáváme.  Pak tinkturu přecedíme do tmavých lahviček s kapátkem.

Dávkování je přísně individuální, neexistuje standardizovaná dávka. Nic nelze paušalizovat.

Dokonce existuje i homeopatická tinktura, která má dodávat energii a tlumit autoagresivní chování člověka.

Původní dávkování dle Matthewa Wooda je 3x denně 3 kapky, nicméně W.D. Storl doporučuje až 1 PL 3x denně. Závisí na citlivost jedince a jeho reaktivitě. Matthew Wood bral dávkování spíše z informačního hlediska, W.D. Storl je spíše zastáncem větších dávek, zejména pro silné lidi.

Doporučila bych tedy začít s dávkou 5 kapek 3x denně a postupně navyšovat klidně i na 30-35 kapek 3x denně.

Podávat minimálně 6 týdnů nepřetržitě. Po skončení kúry pak  několik měsíců ještě první 3-4 dny v měsíci   popíjet čaj ze štětky, či aplikovat 20 kapek tinktury 1-2x denně profylakticky.

 

MŮJ ELIXÍR ZE ŠTĚTKY S CHLOROFYLEM

Pokud chcete mít tinkturu ještě více koncentrovanou a rychleji připravenou, rostlinný materiál s vodkou rozmixujeme.

Použila jsem celé rostliny i s rozetami listů, které jsem dokonale proprala, na kořeny je nutno použít kartáček. Takto připravené rostliny jsem vložila do mixéru a zalila nad povrch vodkou. Dokonale rozmixovala, až se z kořenů a  listů stane jemná drť. Vše jsem nechala  na temném místě macerovat cca 3 týdny. Když jsem si vzpomněla, roztok jsem protřepala.  Po uplynutí doby potřebné k maceraci jsem roztok přecedila přes jemné sítko. Roztok je zprvu zelený, pak mírně zhnědne.

Nejedná se o tinkturu v pravém slova smyslu. Rostlinný materiál se mixováním proměnil na šťávu, která se smísila s alkoholem. Alkohol pak šťávu dokonale konzervuje. Tato léková forma obsahuje chlorofyl, který může být prevencí Jarisch-Herxheimerovy reakce. Navíc samotný chlorofyl je léčivý a podporuje úzdravu.

Dávkování je stejné jako u tinktury- opatrně zvyšovat počet kapek do terapeutické či příjemné dávky.

 

LIHOVODNÝ ROZTOK

3 kapky tinktury nakapeme do šálku čaje ze štětky

ČAJ ZE ŠTĚTKY

1 ČL nadrobno pokrájeného čerstvého či sušeného kořene nebo prášku z kořene přelijeme 250 ml horké vody.  Povaříme na slabém ohni 5-10 minut. Pijeme nalačno 3 šálky denně. Čaj je hořký. Má čistící účinky, posiluje imunitu a celkově organismus..

Místo kořene můžeme použít i samotné listy či listy s kořenem.

Italská lidová medicína doporučuje ze štětky močopudný čaj:

2g kořene nebo listů  vyvařit ve 100 ml vody. Ráno vypít 1 hrneček nalačno.

 

JINÝ ODVAR Z KOŘENE ŠTĚTKY- RUSKÝ RECEPT

50 g kořene štětky a 2 litry vody vaříme až se množství vody sníží na polovinu. Pak přecedíme a přidáme med- 1-2 PL.

Každé ráno užívejte na lačný žaludek 1PL. Pokračujte takto 3 měsíce. Roztok lze uchovávat  v lednici ve skleněné nádobě po dobu jednoho měsíce.

Tento odvar se v Rusku používal na tuberkulózu plic, syfilis a také zevně na hemeroidy.

 

TINKTURA Z NADZEMNÍ ČÁSTI ROSTLINY

Skleněnou nádobu naplnit nasekanými čerstvými listy, po povrch sklenice pak zalijte vodkou. Nechat 2 týdny na temném místě. Podává se  30 kapek 2x -3x  denně při onemocnění a bolestech kloubů.

Tinkturu lze také použít zevně  k léčbě trhlin a ranek kůže a při dermatózách.

 

KOŘEN ŠTĚTKY V OCTU

Pokud nesnesete nebo nemůžete z nějakého důvodu alkohol, lze kořeny štětky naložit do octa, nejlépe ovocného- jablečného či vinného. Před zahájením macerace je vhodné roztok ještě cca 10 minut zahřívat na vodní lázni. Pak pokračujeme 14 denní macerací, podobně jako u alkoholové tinktury. Po přecezení skladujeme tekutinu v tmavých lahvičkách.  Dávkování je také podobné.

 

ČERSTVÁ ŠŤÁVA

Při tuberkulóze byla v Rusku doporučována čerstvá šťáva z listů a čerstvých květů v dávce  1 PL 3x denně.

 

PRÁŠEK

Dokonale usušený kořen podrtíme v mixéru na prášek. Podáváme 3x denně na špičku nože až 1 ČL nalačno, zapijeme tekutinou. Lze podávat u dětí, které nemohou alkohol nebo nesnesou hořký čaj. Lze jej smíchat s medem.

 

VODA Z VENUŠINA UMYVADLA

Na sběr vody z Venušina umyvadla lze použít čistou injekční stříkačku, kterou opatrně vodu vysajeme.

Vodu lze  také použít k terapii borreliózy u velmi citlivých jedinců či dětí. Funguje podobně jako Bachovy květové esence. Případ vyléčení dítěte popisuje W.D. Storl ve své knize.

Jinak se využívala ke kosmetickým účelům. 

 

PROTIREVMATICKÁ SMĚS BYLINÁŘE STANISLAVA DVOŘÁKA Z BRNĚNSKÉ EXPERIMENTÁLNÍ ZAHRADY LÉČIVÝCH ROSTLIN

ovesná sláma 100 g,

nať štětka 50 g,

list břízy  50 g,

kořen jehlice trnité 30 g,

nať tymiánu 20 g.

1 PL směsi  přelijeme 300 ml vody a 5 minut povaříme, pak necháme 15 minut louhovat.   Odvar pijeme 3x denně, po jídle.

BYLINÁŘSKÝ ČAJ PŘI NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍCH- J.Janča a J.A. Zentrich

nať štětky  100 g

kůra rudého lapacha  50 g

květ vřesu  50 g

květ měsíčku  25 g

nať tymiánu 25 g

Připravíme bylinářský čaj: 2 PL směsi přelijeme 1 l studené vody, necháme přes noc macerovat, ráno ohřejeme k bodu varu, pak odstavíme a ještě 15 minut necháme louhovat. Pak přecedíme do termosky a  celý den jej po doušcích popíjíme. K tomu je vhodné podávat nějaký adaptogen nejlépe ve formě tinktury (leuzea-maralí kořen, žen-šen …), po vybrání jednoho balení je vhodné tyto tinktury prostřídat s nějakým imunostimulačním prostředkem jako je například tinktura z echinacey či Béresovy kapky.

MAST – RUSKÝ RECEPT

Listy a kořeny ze dvou rostlin rozdrtíme v hmoždíři či pomeleme a  vložíme do rozehřátého másla. Necháme 2 hodiny stát a pak ještě na velmi mírném ohni zahříváme 5-10 minut. Procedíme.

Podobně můžeme mast vyrobit i ze sádla.

Používá se na hemeroidy, popraskanou kůži (rozpraskané rty či bradavky při kojení), menší rány, vředy, některé ekzémy, anální píštěle,  kousnutí zmije a mozoly. Dříve se mast používala i k léčbě rakoviny.

 

MAST Z POPELA ŠTĚTKY- RUSKÝ RECEPT

Používá se při onemocnění kůže a kloubů.

Stejné díly suchých kořenů, květů a listů štětky  zapálíme v kovové misce. Vzniklý popel se pak smíchá ve stejném poměru s máslem. Nanáší se tenkou vrstvou na postižené oblasti. Má výrazné protizánětlivé účinky.

 

KAŠOVITÝ OBKLAD

Čerstvé rostliny rozdrtíme  v hmoždíři, drť zabalíme do gázy a přiložíme na bolestivé klouby

Na bradavice, píštěle a zevní hemeroidy pak můžeme použít obklady z odvaru z kořene.

 

MAZÁNÍ RAKOUSKÉHO FARÁŘE A BYLINÁŘE FERMANNA- JOSEPHA WEIDIGERA

Vrchní části květů štětky pokrájíme a smícháme v poměru 1:4 s dobrou ovocnou pálenkou. 14 dnů necháme macerovat na slunci. Extrakt přecedíme a uložíme na chladné a tmavé místo.

Používáme jako mazání na rány, na píštěle, omrzliny rtů, proti pihám v létě a při bolestech kloubů.

 

POSTUP U PÍŠTĚLÍ DLE  MUDr. VÁCLAVA ŠTEFANA ČERMÁKA (publikoval J.A. Zentrich)

Semeno pískavice řeckého sena pomeleme na jemný prášek. Trochu prášku povaříme s vodou, až vznikne hustá kaše konzistence krupicové kaše. Po vychladnutí se má tato kaše natlačit do píštěle či píštěl kaší obložit, nejlépe na noc. Většinou stačí 2-3 aplikace, aby se píštěl vyčistila od hnisu.

Pak se vezme čerstvý kořen štětky, který nastrouháme na jemno. Pokud nemáme čerstvý kořen – podrtíme v mixéru na prášek kořen suchý.  Strouhanku z čerstvého kořene spaříme trochou horké vody kvůli desinfekci, do prášku ze suchého horkou vodu přidáme, aby vznikla opět hustá kaše. Tu pak opět přiložíme k vyčištěné fistuli.

 

Chcete vědět po čem sáhnout, když vás začne trápit kašel, chřipka, rýma, bolesti v krku či horečka? Zkuste si do své knihovničky pořídit mého Domácího lékaře. Najdete tam podrobné recepty, jak si ihned poradit za použití nejběžnějších prostředků – tedy nejen rostlin, které najdete běžně kolem sebe, ale i pomocí vody, ovoce či zeleniny a jiných potravin, které najdete ve spíži. Pomocí mé knihy budete v této oblasti naprosto soběstační. Kniha je učiněným pokladem i pro maminky s dětmi.

Pokud se vám jedná o to, abyste tyto choroby vůbec nedostali, pak je pro vás určen i Domácí lékař II, kde se dozvíte, jak si posílit imunitu a vůbec celé tělo, co je to mikrobiota a jak o ni pečovat a další aspekty pevného zdraví.

Tištěná kniha Čarovná lékárna kolem nás je bohužel zatím vyprodaná, ale v pdf verzi jakožto elektronickou knihu, si ji stále pořídit můžete.

Jsem autorkou dvoudílné knižní série:

Domácí lékař aneb Jak sám bez cizí pomoci, zvládnout běžné nemoci.

Domácí lékař II aneb Jak pečovat o své tělo, aby nám nic nechybělo.

Chcete být v otázce zdraví soběstační, a to jen za pomoci běžně rostoucích rostlin, hub, potravin, popřípadě vody či  vašich rukou?

Při běžných infektech si můžete poradit sami.

Jak na to se dočtete v mých knihách. Nejde jen o nějaké teoretizování. V knihách naleznete přesné návody, recepty a postupy. 

 

 

Jsem také autorkou knihy:

(bohužel v současné době jen v elektronické formě, tištěná forma je vyprodaná)

Čarovná lékárna kolem našeho domu. 

Báli jste se vždy začít užívat léčivé rostliny? Nevěděli jste, jak na to ?

V mé knize naleznete podrobný popis 38 divokých rostlin rostoucích volně kolem nás s podrobnými návody, jak je  zpracovat a užívat. 

 

 

Jsem autorkou také e-booků :

 

„Jak se stát bylinářem, když o tom zatím nic nevím. „

„Jak se vyznat v účincích rostlin.“

„Čarovná lékárna kolem našeho domu“

Založila jsem facebookovou skupinu Praktické úspěchy bylinné terapie, kde bych si přála, aby lidé sdíleli své léčebné úspěchy při terapii bylinami a zážitky s rostlinami.

 

LITERATURA:

 

Wolf-Dieter Storl : Přírodní léčba boreliózy, nakladatelství Pragma, 2012

J. A. ZentrichHerbář léčivých rostlin IV. díl.

http://www.katybugs.com/educational-articles/lymedisease/

http://theherbhound.blogspot.com/2013/10/teasel.html

http://www.itmonline.org/articles/drynaria/drynaria.htm

https://chineseherbinfo.com/xu-duan-dipsacus-teasel-root-restore-what-is-broken/

http://theindigovat.blogspot.com/2012/06/magic-of-teasel.html

https://www.herbworld.com/learningherbs/TEASEL.pdf

http://www.visiontimes.com/2017/01/23/the-amazing-chinese-herb-teasel-root-%E7%BB%AD%E6%96%AD.html

https://www.honeycolony.com/article/teasel-root-heal/

http://ltravi.ru/pochki/vorsyanka-lesnaya.html

http://www.darius.cz/archeus/BB_S.html

https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/nahled/113-konec-zlate-ery-soukenicke-stetky

https://empatia.cz/

 


UPOZORNĚNÍ!!!

Při závažných zdravotních potížích vždy raději konzultujte lékaře ve vašem nejbližším okolí. V některých stavech je lékařská pomoc nezbytná a nelze se omezovat jen na postupy alternativní medicíny. Vhodné je též ubezpečit se, že se jedná jen o banalitu a nikoliv o život ohrožující stav.  Léčivé rostliny jsou tu pro nás, mohou vám výborně pomoci v počátcích některých onemocnění, jako podpůrná terapie či preventivně. V žádném případě ale v závažných stavech nemohou nahradit lékařskou péči. Cílem tohoto webu je – informovat vás o mocné síle přírody, podpořit vás v možnostech samoléčby. Nenesu žádnou zodpovědnost za vaše případné neúspěchy či úspěchy.

Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno a je porušením autorského zákona, které může být stíháno.

Pokud byste rádi obsah e-booku sdíleli s dalšími lidmi, pošlete jim odkaz na moje webové stránky. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení.

9 názorů na “Štětka”

  1. Karen Vorberg

    Vážená kolegyně Hamplová! Velmi pěkně zpracovaný článek… jen byste si měla ověřít, zda Dr. Storl není náhodou Němec…. 😉
    S pozdravem, Karen Vorberg

  2. Anna -Martina Horáková

    Přeji krásný den.
    Moc Vám děkuji za Vaši práci.
    Anna Horaková

  3. Nikolas Sabo

    Vážená pani Hamplová,
    vskutku zaujímavý článok, ktorý rozširuje vedomosti z viacerých strán. Akurát v dobe ľadovej ešte nespracúvavali vlnu, aspoň na to nie sú archeologické dôkazy, ale vo všeobecnosti sa predpokladá výroba látok až od neolitu.
    S pozdravom
    Nikolas Sabo

  4. Jitka Machová

    Moc Vám děkuji za krásný článek. Obdivuji, jak umíte takovou spoustu informací dát do přehledné a srozumitelné formy. Jen pan farář Weidinger se jmenoval Hermann -Josef.

  5. Dobrý den,
    jsem moc ráda, že jsem objevila vaše stránky, článek skvělý. Objednávám knihu. Plánujete opět kurzy?
    Děkuji a krásný den Katka

  6. Moc pěkně a srozumitelně popsáno, vysvětleno. Určitě si koupim i vaši knihu. Děkuji

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *