Protože se mimo léčivých bylin věnuji také včelaření, budu vám občas psát i něco o včelích produktech. O této problematice najdete spousty článků, takže budu vybírat spíše ty nejzajímavější záležitosti či receptury.
Včely mám moc ráda, nabíjí mne energií, opylují moji zahradu a okolí, dávají mi med a další produkty a tak nějak mi to dává všechno smysl- život, práce na zahradě, práce s bylinami. Včely patří k tomu všemu.
Léčebné účinky medu jsou v lidovém léčitelství známy odpradávna. Odpradávna je také med na rány používán.
Jeden z prvních, kdo na to v literatuře poukázal je Dr. Stephen Harrod Buhner- lékař, americký propagátor rostlinné terapie.
V prvním vydání knihy Přírodní antibiotika v roce 1999 popsal efekt medu v terapii infekcí kůže a ran způsobených rezistentními mikroorganismy, hlavně nozokomiálními (získanými v nemocnici).
Podnítilo to cílený výzkum, klinické využití a studie s medem v klinické praxi, hlavně tenkrát ve Spojeném království. Med se k hojení ran začal používat, ale jak jinak- nesmírně drahý medicinální med.
Podle Dr. Buhnera ale funguje jakýkoliv med z lučních květů. S čím většího množství květů včely nektar posbírají, tím bude účinnější. Měl by být ale čistý i od agrochemických škodlivin.
Nejen ve Velké Británii se mezití med stal významnou součástí léčby ran, popálenin a chirurgických ran v nemocnicích.
Pokud máte včely, je vhodné před úly vysadit léčivé medonosné léčivé rostliny. Mám pocit jakoby léčivé rostliny včely přitahovaly. Přírodní med pak obsahuje směs mnoha léčivých rostlin (stopy léčivých látek jsou v obsaženy i v nektaru). Nektar je pak včelami v jejich trávicím ústrojí přeměněn na med.
Já mám před včelími úly celou bylinnou zahradu. Měla jsem včelami obsypán například sléz maurský, slunečnice, yzop, pilát lékařský, brutnák, echinaceu, diviznu, slunečnice, agastache, sadec konopáč, srdečník, meduňku, saturejku, mateřídoušku, dobromysl …. a další desítky rostlin. Rostliny mi kvetou po celý rok až do pozdního podzimu, včely pak mají neustále pastvu. Ještě v listopadu jsem měla spousty květů na slézu maurském a při příznivém počasí byly včelami obsypány astry. Dále jsem před úly vysela speciální osivo- květnatou louku.
Přítomnost léčivých rostlin v okolí úlů také minimalizuje nákazu včel roztočem varroa destructor. Píše o tom Rakouský propagátor permaklutury Sepp Holzer. A já to mám u svých včelek také potvrzené. Navíc mají včely kvalitní pastvu v okolí a nejsou nuceny tak moc létat do řepkových či jiných zemědělských polí.
Vysoce účinný na léčení ran je med Manuka z Nového Zélandu, vyráběný z rostlin Leptospermum scoparium. Nicméně se prodává za nehorázné ceny. Ale jak píše Dr. Buhner jakýkoliv místní med z lučních květů bude účinný.
JAKÉ MÁ TEDY MED ÚČINKY NA RÁNY:
-Všobecně podporuje hojení ran.
-Na povrch rány se z medu a bílých krvinek vytváří peroxid vodíku, který ránu dezinfikuje.
-Antibakteriální látky zabraňují napadení rány bakteriemi. Působí jako ochranná bariéra (či náplast) u ran.
-Vysoký obsah glukosy a fruktózy podporuje růst a regenaraci kožních buněk- epitelizaci.
-Podporuje debridement-odstranění nekrotické tkáně z rány.
–Zabraňuje tvorbě suchých příškvarů a praskání pokožky.
-Podporuje vyplavování nečistot z rány.
–Stimuluje regeneraci kůže a svalů.
–Tiší bolest
-Studie prokazují, že se díky medu rány hojí daleko rychleji.
-Rány jsou po pravidelné aplikaci medu do 7 dnů sterilní, jak to prokazují studie
NA CO MED MŮŽEME POUŽÍT (dle Dr. Buhnera):
K prevenci a léčbě všech infikovaných a špatně se hojících kožních ran:
Oděrek, řezných ran,
vředů- bércových či jiných, dekubitů- proleželin, často i vemi hlubokých, popisuje se kompletní zhojení bez ztráty svalové tkáně či nutnosti kožních štěpů
gangrén, i tzv. diabetické nohy- defektů na noze při cukrovce,
houbami napadených ran,
nekrotizujících infekcí měkkých tkání,
infekcí ran po chirurgických oparacích,
popálenin- hlavně 3. stupně, ale i radiačních popálenin- po ozáření
bakteriální celulitidy, nekrotizující fascitidy,
furunklů, abscesů, lze i u akné.
Léčí také impetigo.
Med je lokálně účinný i u seborrhoické dermatitidy.
Preventivně se k prevenci infekce někdy používá na místa výstupu lékařských nástrojů – drény a pod. (dle Buhnera by katetry před zavedením měly být potřeny medem….).
Pro antibiotický účinek je vhodný u helicobacterových infekcí žaludku a dvanácterníku.
Stejně lze použít med i k hojení ran zvířat ve veterinární mediíně.
Med je desinfekční, aseptický, neobsahuje žádné bakterie ani plísně, , vytvoří na ráně ochranný film, jakousi náplast. Tím, že med obsahuje pouze do 20% vody, působí jako biobvaz. Z ran vytahuje nečistoty a zajišťuje dokonalou asepsi okolního prostředí. Jen je potřeba překrýt sterilním obvazem, ať nemáte med více na oblečení než na ráně. V létě by se na vás také létávaly vosy.
POZOR U LIDÍ ALERGICKÝCH NA VČELÍ BODNUTÍ, mohou být také alergičtí na med. Je potřeba nejprve snášenlivost zkusit natřít med na vnitřní stranu předloktí- ponechat několik hodin, zjistit, jestli na med nereagujete alergií.
Stehan Buhner píše, že medem léčí přes 20 let. Používá hojně i léčivé rostliny, ale nezná na hojení ran všech typů nic srovnatelnějšího, než je med. Bez ohledu na to, jak jsou rány infikované nebo zlé. Používá med od včelařů, nikoliv medicinálně upravené medy.
Pro zajímavost a pro lékaře- SPEKTRUM ÚČINKU MEDU: (Dle S. Buhnera, Přírodní antibiotika)
Všiměte si, že tam jsou i velmi rezistentní kmeny.
Působí mimo jiné na tyto bakerie a plísně a viry:
Acinetobacter spp., , Aspergillus niger, Bacillus subtilis, Candida spp., Escherichia colli O157:H7 (25 kmenů), Enterobacter cloacae, všechny enterokoky i rezistentní na vankomycin, ESBL (extended spectrum beta-lactamase) bakterie, Hemophilus influenzeae, Helicobacter pylori, Herpas simplex, Klebsiela pneumoniae, Mycobacterium spp., Proteus spp., Pseudomonas aeruginosa, Salmonella enteritis, Salmonella typhimurium, Shigella dysenteriae, Staphylococcus aureus (58 izolátů a také všechny testované MRSA kmeny), Staphylococcus spp. koaguláza negativní druhy), Streptococcus spp.
POZOR!!!!
Jakékoliv zranění či rány jiného původu je potřeba nejprve prohlédnout a vyčistit lékařem. Je nutné také ověření očkování proti tetanu a event. aplikace séra…
Co se týče drobných ran, oděrek, hnisavých povrchových ran, lehkých popálenin I. stupně, opařenin, tam surový med bez problémů aplikujte. Lze také vyzkoušet lokálně na erysipel- růži, či jiné kožní záněty- impetigo, akné apod. (růže je ale systémové onemocnění a mimo lokální léčby vyžaduje podání antibiotik).
Je ale potřeba dokonale znát zdroj medu a čistotu prostředí ve kterém se stáčí.
V případě těžkých a závažných ran se raději nepouštějte do terapie medem sami. Pro hluboké rány je lépe použít medicinální, speciálně ošetřený med.
PROČ?
Ve velice vzácných případech jsou v literatuře popsány případy kojeneckého botulismu údajně ve spojitosti s konzumací medu (nebylo ale vůbec potvrzeno, že se spory bakterie Clostridium botulinum vyskytovaly primárně v medu, nejspíše se tam dostaly sekundárně při stáčení a zpracování medu (nečisté síto, medomet, nádoby).
Clostridium botulinum by v hluboké ráně mohlo způsobit vznik nepříjemné anaerobní clostridiové infekce. Clostridiové bakterie totiž rostou za nepřístupu kyslíku. I když takovýto případ v literatuře popsán nebyl. Podotýkám, že Dr. Buhner léčí jakkoliv těžké rány surovým medem.
Nicméně přesto je z tohoto důvodu med k medicínským účelům ošetřován sterilizací gama zářením v dávce 25 kGy, které by zničilo i případné spory Clostridium botulinum, přitom ostatní léčivé schopnosti medu ponechává beze změny.
Na našem trhu jsem ovšem takto ošetřené medy nenašla. Prodává se nesmírně drahý manukový med, přitom bylo ale studiemi prokázáno, že podobné výsledky v léčení ran mají i medy z lokální produkce.
Vyrábějí se ale gely či náplasti s obsahem medicinálního medu určené k léčení chronických ran- jako je například Revamil hydrofilní gel s medem, nebo Actilite krytí na rány s manukovým medem. Samozřejmě nesmírně drahé.
JAKÝ MED POUŽÍT?
Nepoužíváme nikdy med ze supermarketu, často to ani není med, v mnoha případech je to směs medu s nějakým cukerným roztokem a také často nepochází z lokálních zdrojů, ale jedná se dovoz z asijských zemí apod.
Lze použít med květový, nejlépe z nějaké čisté oblasti a hlavně vícedruhový, čím více druhů květů, tím lépe (dle Dr. Buhnera). V okolí by neměly být lány medonosných zemědělských plodin, o kterých je známo, že je zemědělci postřikují chemikáliemi.
Ing. Juraj Majtán – výzkumník Slovenské akademie věd, který se věnuje apiterapii, zkoušel i medovicový jedlový med– efekt na hojení ran byl srovnatelný s drahým manukovým medem.
Med by měl být zralý, neměl by tedy obsahovat příliš vysoké procento vody, takový med může kvasit. Takže kupovat jen od zkušeného včelaře.
Čistý luční med by měl lehce pálit či štípat v zadní části krku.
Najděte se seriózního včelaře ve svém okolí, o kterém víte, že má kvalitní včelí produkty.
Dále je potřeba vědět o čistotě prostředí, ve kterém je med stáčen, dále také čistotě nádob a nástrojů, jako například síta k cezení medu. Viz odstavec o Clostridium botulinum.
Nanášíme med v tekuté formě. Co když ale med zkrystalizuje? Krystalizace je normální proces medu, ukazuje na to, že je med opravdu kvalitní a není žádnou falšovanou náhražkou. Problém je jen v tom, že zkrytalizované květové medy jsou oporavdu moc tuhé a na rány by se nedaly použít. Je nutno je tedy opět ztekutit. POZOR- ale zde velmi opatrně, abychom neponičili důležité léčivé enzymy, které jsou právě zodpovědné za ony zázračné schopnosti medu. Nikdy to neděláme v mikrovlnné troubě. Pro potřeby ztekucení několika sklenic medu se vyplatí mít zavařovací hrnec s termostatem. Včelaři jinak používají speciální topná tělíska či spirály s termostatem, která se vloží do kyblíku s medem.
V literatuře je vždy uváděna teplota ke ztekucení medu do 40 st. C. To je ale velice přibližná hodnota. Píšu záměrně přibližná, protože u tuhých květových medů tato teplota nestačí. Med se neroztaví dle mých zkušeností ani za 2 dny. Já nastavuji teplotu vyšší – zpočátku kolem 48 st.C, posléze můžete stáhnout na 45 st. C. Med by se vám měl do 24 hodin ztekutit. Medovicový med se mi ztekutí i při 40 st. C, pro květový med je potřeba teplota vyšší. Podle některých zdrojů je opravdu lepší použít mírně vyšší teploty než je oněch uváděných 40 st., při dlouhodobém působení tepla- dojde k poškození enzymů daleko více, než když použijete rychle teplotu mírně vyšší ale po krátkou dobu.
Pokud by byl med nešetrně ztekucený nadměrnou teplotou, nebude mít kýžené účinky. Proto je lepší si koupit od včelaře med čerstvě vytočený či zkrystalizovaný a pak si jej doma správným postupem ztekutit.
JAK MED APLIKOVAT?
Med aplikujeme v tekuté formě přímo na ránu, bez ředění, překryjeme sterilním obvazem, obvazy ale 2x denně měnit. Aplikuje se takto i na popáleniny. Dr. Buhner aplikuje surový med do vředů a dekubitů (proleželin) i těch velmi hlubokých až na kost. Zde bych ale raději doporučila medicinálně ošetřený med.
U impetiga či akné– naředíme med vodou a kůži 2x denně roztokem opláchneme.
U seborrhoické dermatitidy ( tvorba šupin a lupů ve vlasaté části hlavy)- aplikovat surový med, lehce naředěný teplou vodou, aby se lépe nanášel (roztok by měl obsahovat alespoň 90% medu)- přikládat denně po dobu 3 týdnů. Do týdne by se měl stav zlepšit, ustat vypadávání vlasů. K úplnému zhojení dochází za 14 dnů. Profylakticky je pak ještě vhodné aplikovat med 1x týdně po dobu půl roku.
Při aplikaci medu přímo do rány, na rozbolavělé sliznice atd. má nemocný zprvu pocit pálení, ten ale není důvodem k přerušení terapie.
Na ekzémy aplikovat samotný med či směs medu se skořicí. Tato směs dokáže zahojit i pásový opar.
Na hluboké rány aplikovat jen medicinální med či přípravky na bázi medu k léčbě ran určené- viz výše.
A ještě 2 TRADIČNÍ LIDOVÉ RECEPTURY NA MEDOVÉ MASTI:
MEDOVÁ MAST SE ŽLOUTKEM
V hrnci na vodní lázni rozpustíme
25 g včelího vosku
a 25 g nesoleného vepřového sádla.
Lze přidat trochu smrkové pryskyřice.
Pak směs ochladíme, dokud je ale ještě v teplém stavu – přidáme 1 žloutek
a 25 g medu.
Dokonale promíchat.
Skladovat v chladnu a rychle spotřebovat. Není určena k dlouhému skladování. Používat na povrchové rány.
RYCHLÝ RECEPT NA MEDOVOU MAST KDYŽ NENÍ NIC PO RUCE
Kdysi dávno byla tato mast hojně používána a byla dosti účinná.
Smícháme stejné díly (například polévkové lžíce)
medu, vepřového sádla, tuku a jemně mleté žitné mouky.
Směs se vaří a stále míchá.
Uchovávat v chladnu.
Mast pak nanášet na gázu a přikládat na ránu, měnit co 4 hodiny. Za několik dnů je rána zhojená.
Pokud chcete vidět i nějaké vědecké články o této problematice, tak například zde:
Tomuto tématu se na Slovensku věnuje Ing. Juraj Majtán, PhD. ze Slovenské akadémie ved- Laboratórium apidológie a apiterapie :
https://www.researchgate.net/publication/269908443_Vceli_med_v_procese_hojenia_ran
Komplexní vědecké informace najdete v tomto sborníku z Konference apiterapie:
http://www.medar.sk/fotky3821/Zbornik_2015_Medicinske_vyuzitie_vcelich_produktov.pdf
Zde je například článek o úspěšném léčení bércových vředů květovým medem: http://www.woundsresearch.com/article/efficacy-and-safety-natural-honey-healing-foot-ulcers-case-series
O léčbě diabetické nohy medem:
https://www.hindawi.com/journals/ecam/2014/169130/
Článek o terapii medicinálním medem- přípravkem Medihoney:
ttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2686636/
Jeden český článek:
https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2006/06/04.pdf
Skvělý článek o medu s příběhem je také zde:
https://thegreenfarmacygarden.com/2015/03/24/a-tale-of-three-ulcers-medicinal-virtues-of-honey/
Našla jsem i bakalářskou práci na toto téma:
https://theses.cz/id/40qx2f/Vyhldalov_Dana_Vyu_it_medu_v_p_i_o_nehojc_se_rny.pdf
Kazuistika popisující průběh hojení ran přípravkem Revamil:
https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2011/02/12.pdf
A tyto knihy:
Stephen Harrod Buhner- Přírodní antibiotika, Euromedia, 2015
G.Z.Minedžajan, J.Richter- Zázrak jménem propolis, nakladatelství Eko-konzult 2000
Š,Demeter- Léčení včelími produkty, nakladatelství Esence, 2017
Jsem autorkou také e-booků : „Jak se stát bylinářem, když o tom zatím nic nevím. „
„Jak se vyznat v účincích rostlin.“
„Čarovná lékárna kolem našeho domu“
UPOZORNĚNÍ!!!
Při závažných zdravotních potížích vždy raději kontaktujte lékaře ve vašem nejbližším okolí. V některých stavech je lékařská pomoc nezbytná a nelze se omezovat jen na postupy alternativní medicíny. Vhodné je též ubezpečit se, že se jedná jen o banalitu a nikoliv o život ohrožující stav. Léčivé rostliny jsou tu pro nás, mohou vám výborně pomoci v počátcích některých onemocnění, jako podpůrná terapie či preventivně. V žádném případě ale v závažných stavech nemohou nahradit lékařskou péči. Cílem tohoto webu je – informovat vás o mocné síle přírody, podpořit vás v možnostech samoléčby. Nenesu žádnou zodpovědnost za vaše případné neúspěchy či úspěchy.
Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno a je porušením autorského zákona, které může být stíháno.
Pokud byste rádi obsah e-booku sdíleli s dalšími lidmi, pošlete jim odkaz na moje webové stránky. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení.